Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Nové centrum Bořislavka je architekturou stejně jako uměním

Více než 30 125 m2 pronajímatelných kancelářských ploch třídy „A“ ve čtyřech kancelářských budovách formovaných do nepravidelných přírodních krystalů. To je Bořislavka Centrum. Budova byla realizována v letech 2018 až 2021.
Centrum Bořislavka - pohled Na Horu, zdroj: BoysPlayNice
Centrum Bořislavka - pohled Na Horu, zdroj: BoysPlayNice

Bořislavka Centrum se nachází na jedné z hlavních pražských tříd v ulici Evropská, mezi Dejvickým náměstím a Letištěm Václava Havla, přímo u stanice metra Bořislavka. Stavbu projektoval tým Aulík Fišer Architekti. Investorem je skupina KKCG Real Estate.

Více zajímavých videí na estav.tvOn-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení

Budova je dělená do čtyřech samostatných hmot a nabízí velké množství volně přístupných prostorů. Při jejich návštěvě oceníte množství uměleckých děl umístěných v exteriéru budovy.

Určujícím architektonickým prvkem byla složitá trojúhelníková parcela lemující rušnou městskou třídu.

„Při průzkumu území jsme objevili fakt, že pozemkem procházely významné stezky. Ty jsme jako historickou reminiscenci promítli do návrhu budovy. Vznikly nám tak oddělené hmoty, které mezi sebou vytváří množství veřejných prostor s různým určením. Z náměstíček a teras jsou výhledy na okolní město, doplněny jsou uměleckými prvky. Ty se objevují i v interiéru budovy, významnou roli hraje sklo,“ komentuje návrh architekt David Zalabák z kanceláře Aulík Fišer Atchitekti.

Budova na první pohled zaujme svojí fasádou. Pokrytí budovy sklem je dle slov architektů zvoleno především jako jednotící fasádní prvek, který dává vyniknout čistotě tvarů krystalů jednotlivých hmot.

Že dostát této výtvarné myšlenky byla pro inženýry výzva, komentuje Roman Šnajdr ze společnosti Sipral: „Fasáda je specifická tím, že zvláště na podvěšených částech, tedy na částech skloněných nad parter, je každý kus skla na míru tvořeným originálem. Největší tabule přitom měly hmotnost až 1350 kilogramů.“

Aby bylo možné dosáhnout jednotného vzhledu, musela být vyřešena i otázka sjednocení materiálu průhledných a neprůhledných částí fasády. To se povedlo především díky využití reflexního skla, jak sdělil Martin Thorand ze společnosti AGC. „Mimo této zajímavosti je v interiéru využito i další skleněné lahůdky, tedy nosné ohýbané sklo nadstandardních rozměrů pro opláštění točitého schodiště,“ dodává Thorand.

Projekt Bořislavka Centrum se letos stal ústředním tématem konference AGC Active Day, která poskytuje prostor významným projektům z pohledu architekta, realizátora stavby a výrobce.

Na to, jaké další architektonické i technické zajímavosti se pojí s budovou Bořislavka Centrum, se podívejte v reportáži estav.tv.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Zdroj: Tisková zpráva MMR ČR

Program na obnovu a rozvoj Terezína a Josefova

Vláda schválila materiál MMR, který představuje další krok k obnově a rozvoji pevnostních měst Terezín a Josefov. Obsahuje hlavní teze desetiletého programu. Způsob financování záchrany akutně ohrožených objektů vláda schválila v září loňského roku. Pevnostním městům by v příštích 10 letech…

Foto: Herta Hurnaus

Minimální vila. Skvělá vídeňská práce na pětatřiceti metrech čtverečních

Ještě za časů předcházejících první republiku, a nejspíš i dlouho poté, se tomu říkalo „vídeňská práce“. Šlo o obecně zažitý termín, popisující kvality nějakého produktu nebo díla, zpravidla tedy rakouské provenience. Vykreslili jste jím něco propracovaného, elegantního, překvapivě chytrého…

Vila Savoya v Poissy, asi nejznámější realizace Le Corbusiera. Zdroj: PhDr. Eliška Zlatohlávková, PhD.

Protiklady a paralely v tvorbě Adolfa Loose a Le Corbusiera - 1. díl

Asi jen těžko bychom hledali jiné dvě osobnosti, které doslova formovaly podobu moderní architektury, zatímco jejich přístup k samotné tvorbě byl současně tak odlišný, než byli Adolf Loos a Le Corbusier, vrcholní představitelé architektury 1. poloviny 20. století.

Rekonstrukce bytu v kontextu modernistické vily

Rekonstrukce bytu v kontextu modernistické vily

Návrh nového interiéru do původní vily je současným řešením bez historizujícího přístupu, s ambicí vytvořit vztah k původnímu domu. Dialog mezi starým a novým, může probíhat na téma pravdivosti v architektuře a hledání formy stejně, jako tomu bylo kdysi u tvorby Jana Kotěry.

REKLAMA