REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Přírodní jezírka a kořenové čistírny. Krása a funkce v jednom. Lze je udělat i na střeše domu

S přírodními zahradami a ekologickou architekturou se hlásí o slovo přírodní jezera, kořenové čistírny, mokřadní fasády a záhony. Víte, že je lze udělat i na střeše nebo fasádě domu? A že starou nevyhovující kořenovou čistírnu lze levně revitalizovat?
Zdroj: Kořenovky.cz

Příklady projektů pro rodinné domy, obce i města se pravidelně objevují na konferencích o vodě, na akcích propagujících modrozelenou infrastrukturu. Síť prvků budovaných v harmonii s přírodou se stále více rozšiřuje; patří sem kromě zelených střech a stěn, prosakovacích dlažeb, travnatých pásů, stromořadí či dešťových zahrad také vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a přírodní koupací jezera s kořenovými čistírnami vody.

Zdroj: Kořenovky.cz

Kvality přírodního jezera u rodinného domu

U příležitosti vydání knihy s výše uvedenou tematikou jsme se zeptali autora a realizátora takovýchto staveb Michala Šperlinga na důvody, proč si pořídit právě přírodní koupací jezírko.

Jako první (elementární) zmiňuje přirozenou ozdobu každé zahrady a zvýšení hodnoty rodinného sídla: „Vodní prvek dokáže v místě vyčarovat oázu klidu. Pokud máte k dispozici dostatečný prostor, vyplatí se situovat vodní plochu přímo před okna domu,“ vysvětluje se zaujetím a jako další nezanedbatelné důvody uvádí vydatnou pomoc přírodě vybudováním životního prostoru pro celou řadu živočichů, zlepšení mikroklimatu a zadržování dešťových srážek; slibuje koupání ve voňavé přírodní vodě bez chemie, otužování a saunování, relaxaci a blahodárné požitky pro celou rodinu. „Životodárná voda z krajiny bohužel nenávratně mizí. A vybudování přírodního jezírka může být dobré kromě jiného i pro zachycování a následné využití dešťové vody ze střech domů,“ dodává náš průvodce a ukazuje praktické příklady staveb i zajímavé architektonické návrhy.

Při úvahách o stavbě jezírka s přírodním čištěním je nutný dostatečný prostor pro umístění jezírka a ideální propojení s domem a zahradou, zjištění hladiny pozemních vod, dobrá znalost podloží, terénu a řady dalších stavebních, technických i administrativních záležitostí.

Michal Šperling a dále rozděluje realizované stavby na koupací jezírka, přírodní bazény a tůně, na koupaliště, kořenové čistírny odpadních vod pro domácnosti, firmy a obce; přidává též ukázky mokřadních střech, záhonů a fasád.

Zdroj: Kořenovky.cz

Střešní kořenová čistírna, mokřadní fasáda či záhon

Řešením pro zmírnění povrchové teploty střechy, potažmo celého domu i jeho okolí může být kořenová čistírna. „Teplotu v létě sníží o desítky stupňů; v zimě naopak zelená střecha funguje jako izolační vrstva chránící před chladem,“ vysvětluje Michal Šperling a přidává i další výhody, jako je například pravidelné zásobování střešních rostlin dostatkem vody a živin, pozvednutí estetické funkce prostoru, kdy větší část vegetační sezóny lze na střeše pozorovat kvetoucí druhy, které lákají hmyz, včetně včel, čmeláků a motýlů.

Samotná instalace technologie včetně vysázení rostlin trvá dle informací našeho průvodce zhruba týden a jakmile je střešní záhon hotový, napustí se vodou z řadu. Ta proteče střechou zhruba za 14 dnů, ale zároveň už je od začátku postupně vytlačovaná odpadní vodou, která přichází z domu. Už v prvních dnech substrát osidlují aerobní bakterie, takže čistící efekt je takřka okamžitý. Kýžený klimatizační efekt pak přichází po roce, kdy se vysázené rostliny dokonale rozrostou.

Obdobný systém s mokřadními rostlinami napájený předčištěnou odpadní vodou lze instalovat i na fasádu, nazýváme jej pak mokřadní fasádou. Může být navržen tak, že rostlinám na fasádě stačí voda, kterou produkuje budova, na níž rostou. Systém pro zlepšení mikroklimatu se nazývá mokřadní záhon.

Mokřadní záhon využívá vodu z okolních budov nebo kanalizace. Po předčištění se voda čerpá do nepropustné nádrže se substrátem, ve kterém rostou mokřadní rostliny. Mokřadní záhony pomáhají výrazně celému prostoru – odpary ochlazují okolí, a navíc v nich kvetou nádherné trvalky.

Schémata možností…

Zdroj: Kořenovky.cz

Příležitost pro města a obce

Zeleň je v současnosti zalévána převážně pitnou vodou, které bude čím dál méně a bude nepochybně zdražovat. Řešením je racionálně využívat dešťovou vodu,“ vysvětluje Michal Šperling a nabízí řešení ve formě retenčních nádrží na dešťovku. „Ve městech neustále teče voda odpadní, která je k dispozici po celý rok a může najít své využití přímo v místě vzniku. Ve střední Evropě však odpadní vodu nejsme zatím zvyklí využívat, recyklujeme pouze 1 %, na rozdíl třeba od Izraele, kde recyklují okolo 90 % vody,“ dodává. Recyklovanou vodu je možné vytvářet například pomocí kořenových čistíren upravených pro město. Tyto čistírny lze umístit na střechách, fasádách nebo v zemi. Systémy již byly projektovány na několika budovách v ČR, kde v praxi dokazují svou funkčnost.

Revitalizace starých kořenových čistíren pro obce

Zeptali jsme se i na možnosti revitalizace obecních kořenových čistíren odpadních vod. Byla by škoda se jejich zbavovat. První kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) se v České republice začaly stavět v 90. letech minulého století a po 20–30 letech provozu si jistě zaslouží důkladnou revitalizaci. Výhodou kořenové čistírny odpadních vod oproti mechanické čistírně je podstatně menší spotřeba energie, velmi dobře zapadají do krajiny a jsou vhodné jak pro samoty i pro menší obce.

Zdroj: Kořenovky.cz

Potřeba revitalizace starších kořenových čistíren vychází z několika příčin,“ vysvětluje Michal Šperling. „Je to špatně navržené odlehčení dešťových vod, při němž dochází k vymývání sedimentačních nádrží; dále zanedbávání vyvážení sedimentačních nádrží; nesklízení vegetace na kořenových filtrech, které má za následek ucpávání kořenových polí tlející vegetací a nedostatečné nesprávně dimenzované sedimentační nádrže.

Ze zkušenosti sdružení Kořenovky vyplývá, že při revitalizaci lze využít většinu původních konstrukcí. Oproti stavbě nové mechanicko-biologické čistírny je revitalizace stávající kořenovky ekonomicky výhodnější. Samotná revitalizace spočívá většinou v částečné výměně náplně čistírny.

V rámci revitalizace Michal Šperling doporučuje vylepšení mechanického předčištění a zařazení prvků pro odbourávání dusíkatých látek a fosforu. Obvykle navrhuje přeměnu stávajícího horizontálního filtru na filtr vertikální, čímž dojde k vylepšení čisticí funkce a zvýšení odstraňování dusíkatých látek. Náklady na revitalizaci pak tvoří pouze 10–30 % ceny nové čističky. Revitalizace se samozřejmě vyplatí nejen u obecních kořenových čistíren odpadních vod, ale rovněž malých kořenových čistíren u domů či rekreačních objektů. Takto revitalizované kořenové čistírny mohou nadále fungovat dlouhá léta (cca dalších 30 let) a spolehlivě čistit vodu na parametry, které s velkou rezervou splňují předepsané normy na kvalitu vyčištěných odpadních vod.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Zahrady, chodníky, ploty a terasy

Zdroj: Muzeum města Brna

Brněnská Arnoldova vila má volně přístupnou zahradu

Téměř po dvou letech byla dokončena památková obnova Arnoldovy vily. Ožila i zcela revitalizovaná zahrada. Celková rekonstrukce může být dobrým příkladem péče o kulturní dědictví. Vila bude sloužit jako komunitní a kulturně-vzdělávací instituce se zaměřením na popularizaci brněnské architektury.

REKLAMA