Právně uchopený a domovnímu odpadu nadřazený je pojem komunální odpad. Zákon o odpadech1) definuje komunální odpad jako veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů2), s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je směs různých druhů odpadů, které pochází z činností na území obce. Tyto činnosti souvisí se spotřebou domácností a službami, které obec zajišťuje pro své občany. Jedná se o odpady z údržby veřejné zeleně, z péče o hřbitovy, z čištění veřejných prostranství, z provozu odpadkových košů aj. Převážnou část komunálního odpadu tvoří právě domovní odpad.
Zákon o odpadech1) dále definuje i odpad podobný komunálnímu odpadu. Jedná se o odpad podobný svými vlastnostmi komunálnímu odpadu, který však neprodukují občané, ale podnikatelské subjekty v rámci jejich nevýrobních činností. V souhrnu komunální odpad a jednotlivé druhy tohoto odpadu jsou vymezeny v Katalogu odpadů2) ve skupině 20, kde jsou zařazeny odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů, včetně složek odděleného sběru.
Množství a látkové složení domovního odpadu jsou rozdílné podle typů obytné zástavby, liší se v jednotlivých sídlech i regionech. Rozdílnost je patrná především mezi odpadem ze sídlištní zástavby bytových domů a odpadem z venkovské a příměstské zástavby rodinných domů. Odpad ze zástavby vilových domů ve městech pak odpovídá svými vlastnostmi spíše odpadu ze zástavby sídlištní. Celkové množství domovního odpadu v obci (ve městě) lze odvodit z evidence odpadů, kterou vede obec průběžně jako původce komunálního odpadu podle zákona o odpadech1). V tabulce č. 1 jsou uvedeny hodnoty průměrné produkce domovního odpadu v sídlištní a venkovské zástavbě v ČR.
Zdroj: MEVA a.s.
Stejně, jako hodnoty produkce, je pro nakládání s domovním odpadem důležitá znalost skladby tohoto odpadu. Hodnoty průměrné skladby domovního odpadu v sídlištní a venkovské zástavbě uvádí tabulka č. 2. V důsledku změn ve způsobech vytápění obytných objektů se v průběhu posledních dvaceti let výrazně snížil podíl popelovin v domovním odpadu. S ohledem na to pak vzrůstají podíly jednotlivých látkových skupin a někdy i dvojnásobně, zřetelně stoupá podíl spalitelných odpadů (zejména jednorázových dětských plen).
K výraznějším změnám dochází při sledování vývoje skladby směsného (zbytkového) domovního odpadu. V důsledku postupného nárůstu tříděného sběru využitelných složek dochází ke snížení podílů papíru, nápojového kartonu, plastů, skla, kovů ve směsném domovním odpadu. Naopak se zvyšuje podíl biologického odpadu a spalitelného odpadu, s určitými výkyvy i textilu. Změny ve skladbě domovního odpadu se projevují ve změnách výhřevnosti odpadu. Úbytek zejména plastové složky ve zbytkovém domovním odpadu má za následek snížení jeho celkové výhřevnosti na úroveň 90. let minulého století. Nejvyšších hodnot ve výhřevnosti směsného (zbytkového) domovního odpadu 13-14 MJ/kg bylo dosaženo okolo roku 2000 v sídlištní zástavbě4). Současné hodnoty v sídlištní zástavbě se pohybují okolo 10 MJ/kg a ve venkovské zástavbě okolo 7 MJ/kg.
Hierarchie nakládání s odpady platí i pro nakládání s domovním odpadem. Prioritní pro nakládání s domovním odpadem je předcházet jeho vzniku, třídit odpad v domácnostech, v obcích odděleně shromažďovat a odděleně sbírat nebezpečné a využitelné složky a zajistit jejich předání k oddělenému zpracování, přednostně k využití.
Za materiálově využitelné (recyklovatelné) složky domovního odpadu se považují papír a lepenka, nápojové kartony, sklo, plasty, kovy, ale i oděvy a textilní materiály, dřevo a biologicky rozložitelný odpad celkově. V rámci tříděného sběru využitelných složek domovního odpadu je sbírán i obalový odpad, jehož materiálové využití je zákonem1) ukládáno výrobcům. Důležitou využitelnou složkou domovního odpadu je také biologický odpad rostlinného původu (např. zbytky zeleniny a ovoce, rostlinné odpady), který musí obce v souladu s novou vyhláškou5) odděleně soustřeďovat a zajistit jejich zpracování. Odděleně se dále sbírají nebezpečné druhy domovního odpadu. Jedná se především o obaly se zbytky barev a prostředků domácí chemie. Některé druhy použitých výrobků s obsahem nebezpečných látek jsou v současnosti v režimu zpětného odběru výrobků, a nejsou klasifikovány jako odpad. Jedná se především o baterie a akumulátory, vyřazená elektrická a elektronická zařízení (zářivky a výbojky, chladničky, televizory, osobní počítače). Strategie péče výrobců o výrobky po celou dobu jejich životního cyklu výrazně ovlivňuje skladbu směsného domovního odpadu, snižuje jeho produkci, ale především snižuje jeho nepříznivé účinky na životní prostředí a zdraví lidí.
Tabulka č. 1. Ukazatele měrného množství domovního odpadu*)
Typ zástavby | Měrné množství domovního odpadu (kg/obyv. a týden) |
|||
Průměr | Maximální hodnoty | Minimální hodnoty | Průměr (kg/obyv. a rok) |
|
Sídlištní zástavba | 3,35 | 3,90 | 2,51 | 174 |
Venkovská zástavba | 5,80 | 8,54 | 2,76 | 302 |
*) výskyt odpadu v domácnostech, tj. směsného odpadu i tříděných složek
Zdroj: Univerzita Karlova v Praze, 20103)
Tabulka č. 2. Ukazatele skladby domovního odpadu*)
Látková skupina | Průměrný podíl látkových skupin v domovním odpadu (% hmotnostní) |
|
Sídlištní zástavba | Venkovská zástavba | |
Papír/lepenka | 25,70 | 7,79 |
Plasty | 16,76 | 9,75 |
Sklo | 11,17 | 4,87 |
Kovy | 1,68 | 2,60 |
Bioodpad | 15,64 | 11,69 |
Textil | 4,47 | 2,27 |
Minerální odpad | 2,24 | 6,82 |
Nebezpečný odpad | 0,57 | 0,31 |
Spalitelný odpad | 10,61 | 9,42 |
Elektrozařízení | 0,56 | 0,33 |
Jemné podíly < 40 mm | 10,60 | 44,15 |
Celkem | 100,0 | 100,0 |
*) výskyt odpadu v domácnostech, tj. směsného odpadu i tříděných složek
Zdroj: Univerzita Karlova v Praze, 20103)
Zdroje informací
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů
- Benešová, L. a kol.: Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání, výzkumný projekt MŽP SP2f1-132-08, Univerzita Karlova v Praze, 2010
- Benešová, L. a kol.: Komunální a podobné odpady, ENZO, Praha, 2011
- Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů
Sdílet / hodnotit tento článek