Kanalizace je součást staveb, kterou v ideálním případě vůbec nevnímáme, přestože ji používáme každou chvíli. Kanalizace začíná ihned za zařízovacím předmětem zápachovou uzavírkou, laicky nazývanou „sifon“. Pokračuje domovní kanalizací, pak veřejným kanalizačním řadem a čistírnou a končí nejčastěji ve vodoteči – řece, potoce. Jaké se využívají dimenze potrubí? Jak musí být potrubí vedeno? Jaký materiál kanalizace zvolit?
Druhy a charakteristika potrubí
V domovní kanalizaci se rozlišuje potrubí na odtokové, připojovací, odpadní (svislé), větrací (odvětrávací) a svodné (ležaté). Tato potrubí se od sebe liší umístěním, průměrem trubek a tvarovek a také používaným materiálem.
Jedná se především o:
Pro potrubí mechanicky nezatížené se používají trubky s označením
- HT (trubky uložené do zdí bez mechanického zatížení)
- KG (trubky uložené v zemi, mechanicky zatížené)
Potrubí může mít i další vlastnosti:
- Vyšší mechanickou odolnost
- Odhlučněné potrubí
Připojovací potrubí
Pro připojení každého umyvadla či WC a dalších zařizovacích předmětů je nutné připojovací potrubí. To začíná u zápachové uzávěrky a končí napojením na odpadní potrubí. Může být v provedení větrané nebo nevětrané, častější je nevětrané. Hlavním úkolem připojovacího potrubí je zajištění dostatečného odtoku odpadních vod ze zařizovacích předmětů bez odsávání zápachových uzávěrek a zpětného zatékání. Trasa potrubí se volí, pokud možno přímá, s co nejmenším počtem kolen.
Svislé odpadní potrubí – stoupačka
Tomuto potrubí vnitřní kanalizace se říká také stoupací, stoupačka. Začíná u nejvýše položené odbočky a končí u patkového kolena. Těchto potrubí může být vedeno v budově několik v závislosti na velikosti budovy, počtu a druhu zařizovacích předmětů. Nad odpadním potrubím pokračuje nad střechu potrubí větrací. Potrubí se vede ukryté ve stěně, v bytových domech a větších objektech bývá v instalační šachtě. Na svislém potrubí v nejnižším podlaží je osazen čisticí kus, kterému se také říká revizní kus nebo revizní tvarovka.
Větrací potrubí kanalizace
Větrací potrubí plní dvě základní funkce – odvětrání kanalizace tzn. odvádění plynů z kanalizačního potrubí do ovzduší mimo budovu, a přivětrání tzn. přivádění vzduchu potřebného k vyrovnávání tlaků při proudění vody v kanalizaci, a tím zabránění odsávání zápachových uzávěrek. U hlavního větracího potrubí se jmenovitá světlost (průměr) potrubí volí stejná jako jmenovitá světlost odpadního potrubí, na které se napojuje.
Svodné ležaté odpadní potrubí
Tomuto potrubí se také říká svodné, svody nebo ležaté svody. Pro potrubí musí být použity správné materiály, průměry a musí být řádně uloženo, aby nedošlo k jeho poškození. Potrubí začíná u paty odpadního potrubí (nebo připojovacího potrubí zařizovacího předmětu v nejnižším podlaží) a končí nejčastěji napojením na kanalizační přípojku, popřípadě na domovní čistírnu odpadních vod nebo jímku na vyvážení (žumpu).
Šachty na vnitřní kanalizaci
Na vnitřní kanalizaci se zřizují čisticí šachty, vstupní šachty a revizní šachty. Čisticí šachta slouží pro přístup k čisticím tvarovkám – zřizuje se uvnitř objektu. Vstupní šachty (běžný průměr 1,0 m) a revizní šachty (průměr menší než 800 mm) se instalují vně objektu.