Umístění potrubí
Větrací potrubí se umísťuje nad svislým odpadním potrubím. Potrubí začíná nad poslední (nejvýše umístěnou) odbočkou z odpadního potrubí k zařizovacímu předmětu a končí nad střechou. Pokud je více stoupacích potrubí, tak se zřizuje také více větracích potrubí. Vedení větracích potrubí musí být provedeno s ohledem na stavební konstrukce a musí být zkoordinováno s trasou dalších, aby nemohlo být mechanicky nebo jinak poškozeno.
Průměr potrubí
U hlavního větracího potrubí se jmenovitá světlost (průměr) potrubí volí stejná jako jmenovitá světlost odpadního potrubí, na které se napojuje. Průměr potrubí bývá obvykle 110 mm nebo 125 mm u rodinných domů nebo i větší – 150 mm u velkých domů, průmyslových objektů apod. Potrubí se nesmí zužovat, naopak se doporučuje před průchodem přes střechu průměr zvětšit. V zimním období se může vlhkost z odpadního potrubí šířit směrem nahoru do větracího a může zmrznout. Námraza zmenší průměr, z toho důvodu některé montážní firmy dávají na větrací potrubí pod střechu ještě redukci, která průměr o jeden stupeň zvětší.
Materiál potrubí
Dříve se instalovalo větrací potrubí z litiny nebo azbestocementu. Litinové potrubí je těžké a křehké, azbestocement je materiál zdraví škodlivý. Z těchto důvodů bylo nahrazeno plastem. V současné době se při rekonstrukcích starých rozvodů nahrazují dříve používané materiály moderními plasty, nejčastěji polyetylénem. Při výměně starého potrubí je třeba dbát bezpečnosti a dávat pozor. Pro manipulaci s azbestocementem platí velmi přísné hygienické předpisy. Litina pro svou velkou hmotnost může dělat potíže a při neopatrné manipulaci by mohla dlouhá trubka poškodit jiné konstrukce či vedení. Při montáži plastu je třeba rovněž dávat pozor, aby se plast nepoškodil, je nutné zajistit dilataci potrubí.
Vedení větracího potrubí
Podle způsobu vedení a zapojení se rozlišují větrací potrubí: hlavní, společné, doplňkové a ostatní např. ochozové. V ČR se nejčastěji buduje systém s hlavním větracím potrubím. Pokud je v budově více odpadních potrubí, pak mohou být pod střechou propojeny společným větracím potrubím. Zmenší se tím počet prostupů střešní konstrukcí.
U vysokých budov se značným zatížením odpadních potrubích se používá systém s doplňkovým větracím potrubím. Při tomto způsobu odvětrání se souběžně s odpadním potrubí vede doplňkové větrací potrubí a v každém druhém podlaží se potrubí propojují šikmou odbočkou. Tím je zajištěno lepší vyrovnávání tlaku ve svislém potrubí.
Vyústění potrubí
Vyústění větracího potrubí je nad střechu, výjimečně (pokud to projekt dovoluje) přes fasádu. Vždy musí být do exteriéru. Nelze jej vyvést například na větranou půdu. Z potrubí odchází velké množství vlhkosti, která může způsobit zrychlenou degradaci prvků krovu!
Vyústění větracího potrubí, a tedy odvod zápachu z kanalizace musí být v dostatečné vzdálenosti od oken. Pokud je vyústění větracího potrubí v blízkosti okna, pak nejmenší vodorovná vzdálenost vyústění větracího potrubí od boku okna je 3 m a minimální svislá vzdálenost od horního okraje okna je 1 m.
Vzdálenosti vyústění větracího potrubí od okna
Větrací hlavice
Nejvhodnější je ponechat vyústění větracího potrubí volné, avšak někdy je z estetických nebo jiných důvodů požadováno instalování větrací hlavice. Větrací hlavice pak musí být konstruována tak, aby krycí stříška hlavice byla plochá a měla dostatečný odstup od ústí trouby – nevhodný tvar větrací hlavice omezuje větrací funkci a v zimním období může docházet k zamrzání hlavice.
Sdílet / hodnotit tento článek