V dnešní době máme naštěstí technologicky dostupné možnosti provádění různých simulací vlivu nových objektů na své okolí, a tak můžeme sledovat ukazatele jejich vzniku. Následně je možné navrhovat stavební objekty a nové městské části tak, aby bylo prostředí co nejpříjemnější pro své obyvatele.
Co se bude v obci stavět a jak postupovat při domluvě s developery? Proces má být transparentní
přečíst článekV dnešním článku se podíváme na příkladový projekt, který hodnotí tepelný komfort revitalizace brownfieldu Bubny-Zátory v Praze na základě územní studie, kterou vypracoval Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR Praha). Snahou je vytvořit zelené, obyvatelné a tepelně odolné městské prostředí v nové čtvrti. Pro lidi žijící v městském prostředí je venkovní komfort důležitý, podporuje také sociální soudržnost a zdravější životní styl. Venkovní komfort závisí na vlhkosti vzduchu, teplotě vzduchu, větru a slunečním záření. Tyto faktory jsou ovlivněny několika fyzikálními jevy, které se vyskytují v městském mikroklimatu, výrazně odlišném od klimatu venkovského prostředí. Tato problematika se nazývá efekt městského tepelného ostrova a závisí na následujících aspektech městského designu:
- Urbanistická morfologie
- Konstrukční materiály
- Modro-zelená infrastruktura
- Místní počasí a klimatické podmínky
- Odrazivost a albedo (poměr množství odraženého záření k množství záření dopadlého na určitý povrch) městských povrchů
Řešené území na Praze 7. Zdroj: ECOTEN urban comfort s.r.o.
Městský tepelný ostrov je fenomén, který zhoršuje dopady extrémních veder. Aby bylo zajištěno, že bude zastavěné území poskytovat vysokou kvalitu venkovního komfortu svým obyvatelům, je důležité studovat městské mikroklima. Pro nový návrh rozvojového území bývalého bubenského železničního nádraží zpracovávala toto simulační posouzení městského mikroklimatu firma ECOTEN urban comfort s.r.o. Cílem bylo zjistit:
- Jaké bude městské mikroklima nad simulovanými oblastmi během extrémních veder a normálních letních dnů
- Jaké budou dopady různých strategií zmírňování tepelných ostrovů implementovaných v novém návrhu simulované oblasti
- Následné navržení více strategií pro zmírnění extrémních teplot v budoucnu
Řešené území na Praze 7. Zdroj: ECOTEN urban comfort s.r.o.
Podkladem pro simulaci byl 3D model architektonického návrhu, který byl následně zjednodušen na úroveň LoD3. Model obsahuje kromě budov i silnice, chodníky, nádvoří, plochy zeleně a stromy. Důležité pro simulaci jsou i podrobnosti o površích a materiálech, index listové plochy a hustota listové plochy. Závlaha z vegetačních ploch byla předpokládána maximální. Meteorologická data poskytla stanice Praha-Karlov.
Řešené území na Praze 7. Zdroj: ECOTEN urban comfort s.r.o.
Území s novou výstavbou bylo rozděleno na oblast A a B. Výsledkem práce byla simulace 5 dnů s extrémním vedrem a 2 průměrných letních dnů. Tyto dny byly vybrány na základě nejteplejších po sobě jdoucích dnů roku 2018, kdy Praha zažila dle archivu ČHMÚ jedno z nejhorších období vlny veder všech dob. Simulace teplot byly provedeny pro několik časů během dne. Následně došlo k porovnání hodnot s územím C se stávající zástavbou.
Simulace proudění větru pro oblast B. Zdroj: ECOTEN urban comfort s.r.o.
Firma ECOTEN používá software SOLENE-microclimate, který propojuje tepelný model, tepelně radiační model a výpočetní model dynamiky tekutin. Z analýzy výsledků lze vyvodit následující postřehy týkající se městského mikroklima:
- Místa poblíž řeky jsou díky ní ochlazovány, více však v průměrný den než při extrémních vedrech
- Zároveň původně zamýšlená hustá výsadba stromů podél řeky způsobovala blokování větru a tím zvýšení teplot v místě výstavby
- Morfologie nově vybudovaných ploch/prostorů v oblasti A a B umožňuje provětrávání, což je důležitý faktor pro eliminaci tepelného ostrova v městských uličních koridorech vytvořených v nově navržených čtvrtích
- Vliv povrchových barev s vysokým albedem lze pravděpodobně pozorovat, ale pro přesnější posouzení tohoto vlivu by bylo třeba provést další simulace na budově, která by měla v jednom případě světlejší barvu a v druhém případě tmavší barvu
- Chladící dopad modrozelené infrastruktury v oblasti A a B je z výsledků nezpochybnitelný, zůstávají nejúčinnějším nástrojem pro chlazení městských oblastí
Navrhované úpravy urbanistického návrhu. Zdroj: ECOTEN urban comfort s.r.o./IPR Praha
Navržené doporučení pro územní studii na zlepšení tepelné odolnosti
Pro účely zmírnění tepla bylo doporučeno zahrnout do urbanistického návrhu ulice č. 1 více zelených pruhů nebo stromořadí, především z důvodu přehřívání během extrémně horkého dne, kdy nefouká vítr od řeky ve správném směru.
Mělo by být také co nejvíce zabráněno použití tmavého nátěru vnějších povrchů objektů (č. 2) z důvodu přehřívání ulic a dvorů.
Naopak vhodným prvkem je použití zeleně a vodního prvku (např. fontány) v oblasti č. 3, které by pomohly co nejvíce snížit dopad tepla přicházejícího z východní části.
Vnitroblok (č. 4) tohoto urbanistického řešení přispívá k vytvoření teplejšího mikroklimatického ostrova v důsledku nedostatku zeleně. Proto se doporučuje opět vysazení stromů a zeleně nebo použití jiných chladících prvků, jako je umělé stínění. Vhodný je i vodní prvek.
Sdílet / hodnotit tento článek