Minerální vlnou se v Česku izoluje už 70 let, dnes má i další, netradiční využití
Většina spotřebitelů využívá výhod minerální izolace každý den, aniž si to uvědomuje. „V budovách strávíme 90 procent svého života a nejméně 30 procent ze všech zateplených nemovitostí v České republice je izolováno právě minerální vlnou. Kromě zateplení budov má však minerální izolace v současnosti daleko širší a méně známé využití,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).
Díky rozvinutému sklářskému průmyslu v bývalém Československu byla výroba prvního čedičového vlákna zahájena už
v roce 1954, a to ve sklárně Nová Baňa. Jako izolační materiál ve stavebnictví se minerální vlna používá už déle než 70 let, výrobci však své produkty neustále inovují, aby byly využitelné v co nejširším spektru odvětví. Na minerální izolace tak dnes narazíte i v případě, že cestujete autem nebo autobusem, svezete se výtahem, zatopíte si v krbu nebo si večeři ohřejete v troubě a dáte si k ní zeleninový salát.
| Netradiční využití minerální izolace zdroj:AVMI |
| - automobilový průmysl |
| - domácí spotřebice |
| - protipožární a akustické dveře |
| - komínové systémy |
| - izolace potrubí a technologických zařízení |
| - izolace vzduchotechniky |
| - zahradnictví, zemědělství |
| - zelené (vegetační) střechy a stěny |
| - akustické stropní podhledy |
| - sendvičové panely s minerální izolací |
| - termoizolační cihly |
| - solární kolektory |
Tichá auta, úsporné a bezpečné spotřebiče
V automobilovém průmyslu se minerální izolace využívá především jako tepelný a akustický izolant – zabraňuje přehřívání, tlumí zvuk motoru i vnější dopravy a zlepšuje také brzdný výkon. Lze ji snadno tvarovat i řezat. Minerální izolaci proto najdete v osobních automobilech, motocyklech, autobusech i nákladních autech. „Konkrétně se minerální vlna používá například jako výplň dveřní a střešní karoserie, k izolaci autobaterií, brzdových destiček, do tlumičů výfuku aut i motocyklů, ale třeba i do barev a nátěrů pro zvýšení jejich pevnosti,“ vypočítává Marcela Kubů.
Vzhledem ke stále rostoucímu důrazu na snižování energetické náročnosti a ekologický provoz nejen budov, ale také domácích spotřebičů, dnes nehořlavá minerální izolace tvoří nedílnou součást kuchyňských sporáků, pečících trub, akumulačních kamen nebo krbů. „Minerální vlna zvyšuje jejich energetickou účinnost, zabraňuje přenosu tepla ze spotřebičů do okolí a zároveň je účinnou prevencí před vznikem požáru – splňuje totiž nejpřísnější požadavky na požární odolnost. Na rozdíl od polystyrenu minerální izolace nehoří a díky tomu ani nevytváří nebezpečný jedovatý kouř nebo plyny,“ konstatuje Marcela Kubů.
Zelenina nehnije, střechy unesou celou zahradu
Minerální izolace našla uplatnění také v zemědělství a zahradnictví, kde se neustále hledá nový a efektivní způsob pěstování rostlin a zeleniny. Běžný substrát v pěstebních sklenících po celém světě nahrazují speciálně upravené desky minerální izolace, která má – na rozdíl od běžné stavební minerální vlny – vysokou jímavost vody. Hlavní výhodou tohoto způsobu pěstování je, že semínka či sazenice dostávají správné množství vody a živin a rostou bez herbicidů a fungicidů. „Díky svému anorganickému původu pěstební desky nepodléhají hnilobě a nejsou napadány houbami ani bakteriemi,“ upozorňuje Marcela Kubů. Tímto způsobem se běžně pěstují například rajčata, okurky nebo papriky.
Zásadní podíl mají minerální izolace i na masivním rozvoji zelených střech, které v současnosti zdobí řadu průmyslových objektů, továrních hal či obchodních a administrativních center.„Běžné skladby vegetačních střech se zeminou bývají kvůli vysoké hmotnosti často nerealizovatelné, proto se volí lehčí materiál – minerální izolace,“ říká Marcela Kubů.
Kromě toho, že zelené střechy dobře vypadají, zároveň fungují jako ekologická klimatizace. Ochlazují stavbu a zvlhčují okolní vzduch a v neposlední řadě narušují vznik takzvaných městských tepelných ostrovů. Vlhká minerální vlákna totiž mají desetkrát lepší tepelný odpor než běžná zemina a udržují v interiéru příjemný chládek i v letních tropických dnech. Naopak suchá hydroizolace střechu dobře tepelně izoluje a celoročně tak v budovách zajišťuje příjemné klima.
„Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů Celsia nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 stupňů. Horko pak sálá do budovy ve dne i v noci,“ konstatuje Jitka Dostálová, předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). S minerální izolací by přitom bylo možné, a to i dodatečně, ozelenit přes 20 procent budov v řadě měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů.
Sdílet / hodnotit tento článek