Požární dveře jsou specifickou výplní otvorů v budovách pozemního stavitelství. Od klasických dveří se dveře požární nemusí lišit vnějším vzhledem, liší se však podstatně uspořádáním vnitřního souvrství dveřního křídla a také zárubně. Požárními dveřmi tedy můžeme v budově projít, aniž bychom jejich význačnou funkci zaregistrovali. Proč jsou tedy požární dveře ve stavbách používány?
Kam patří protipožární dveře?
Kam v objektu je nutné použít protipožární dveře, vychází z návrhu požární bezpečnosti stavby. Cílem návrhu je upravit stavby tak, aby bránily v případě požáru ztrátám na životech a zdraví osob, popřípadě majetkovým újmám. K tomu účelu se zpracovává projektová dokumentace stavby, která se nazývá požárně bezpečnostní řešení stavby (označovaná zkratkou PBŘ).
Základním krokem požárně bezpečnostního řešení stavby je rozdělení většiny budov na menší celky – požární úseky (požárním úsekem musí být chodba bytového domu, samostatný byt, garáž v bytovém domě apod.). Například běžný rodinný dům (byť s integrovanou garáží) se uvažuje ale jako jeden požární úsek a dále se uvnitř nedělí.
Požární úseky jsou ohraničeny a tedy od sebe vzájemně odděleny tzv. požárně dělícími konstrukcemi, což jsou požární stěny nosné i nenosné (i příčka může být požárně dělící konstrukcí – například mezi kancelářemi či hotelovými pokoji), požární stropy a obvodové stěny. Požární uzávěry otvorů, ve většině případů jsou to dveře, jsou osazovány do požárních stěn a požárních stropů tak, aby byla i v místě těchto otvorů zachována požárně dělící funkce dané konstrukce. Do obvodových stěn osazujeme požární uzávěry tehdy, když je třeba zabránit přenosu či dosahu požáru prostřednictvím venkovní strany budovy. V obou případech požární uzávěr plní svou funkci jen tehdy, jestliže je v uzavřené poloze.
Požadavky na protipožární dveře
Na požární dveře klademe požadavky z několika hledisek. Prvním je požadovaná funkce požárního uzávěru. Druhým je požadovaná doba jejich požární odolnosti v minutách. Třetím kritériem je materiálové řešení požárních dveří. Většina dveří až na výjimky musí být také osazena automatickým zavíráním.
Klasifikační stupnice požární odolnosti požárních uzávěrů je 15, 30, 45, 60 a 90 minut. Jedná se o požadovanou požární odolnost, což je doba v minutách, po kterou si požární uzávěr zachovává svou funkci. Požadovaná požární odolnost je závislá na vyšším požárním riziku dveřmi propojených požárních úseků. Skutečná požární odolnost reálného požárního uzávěru musí dosáhnout alespoň požadované požární odolnosti.
Požární uzávěry bránící šíření tepla označujeme EI (t), kde je:
- E (t) kritérium celistvosti, které hodnotí schopnost požárních dveří odolávat působení požáru z jedné strany, bez přenosu požáru na neexponovanou stranu prostřednictvím prostupu zplodin hoření, nebo plamene, a to po dobu jejich požadované požární odolnosti t [min]; při porušení kritéria celistvosti dochází zároveň k porušení následujícího kritéria izolace;
- I (t) je izolační schopnost požárních dveří, tj. zamezení významného přenosu tepla z jedné strany dveří na druhou a tím zamezení přenesení požáru touto cestou, kritérium má být opět výrobkem splněno v požadované době požární odolnosti t [min];
- dveře EI (t) se používají při vstupu do chráněných únikových cest a na nich nebo tam, kde je tento uzávěr požadován.
Požární uzávěry omezující šíření tepla označujeme EW (t), kde je:
- E (t) kritérium celistvosti;
- W (t) kritérium radiace, tedy schopnost stavebního prvku odolávat účinkům požáru z jedné strany tak, aby byla snížena pravděpodobnost přenosu požáru prostupem významného sálavého tepla jak výrobkem tak na sousední materiály, kritérium má být dveřmi zachováno v požadované době požární odolnosti t [min];
- dveře EW (t) se používají mezi obecnými požárními úseky.
Požární uzávěry těsné proti proniku kouře označujeme S(t), je to schopnost dveří snížit nebo zabránit přestupu kouře a Zplodin hoření z jedné strany dveří na druhou v požadované době požární odolnosti dveří t [min].
Automatické zavírání se označujeme C, samozavírací zařízení dveří, tj. lze je zcela uzavřít do jejich rámů ať už mechanickou cestou, pomocí záložního zdroje či napojením na impulz elektrické požární signalizace. Samozavíračem musí být vybaveny až na výjimky všechny požární uzávěry. Samozavírač není nutné navrhnout například u požárních dveří z požárních úseků bytů.
Prosklenní v protipožárních dveřích
O doplnění článku požádala redakce ESTAV.cz společnost vyrábějící dveře CAG:
„Nejběžněji se na trhu používají požární dveře EI, EW s požární odolností 30 minut. U protipožárních dveří musí být samozřejmě použito sklo s požadovanou odolností, nejčastěji typu Contraflam." dodává výrobní ředitel firmy CAG, pan Jaroslav Čermák. Zákazník si může vybrat z modelů plných, nebo částečně prosklených dveří, včetně 3/3 plochy skla.
Speciálním případem jsou protipožární prosklené stěny – tedy spojení požárních jednokřídlých či dvoukřídlých dveří v obložkové zárubni s dřevěnou rámovou konstrukcí nadsvětlíku a libovolného počtu bočních světlíků. Celoprosklené požární uzávěry lze využít v open space moderních kancelářských objektů nebo je pro předělení únikových cest po celé výšce a šířce.
Literatura:
- Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů
- Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
- Vyhláška č. 23/2008 Sb. ve znění Vyhlášky č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
- Vyhláška. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
- ČSN 73 0810 – Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení
- ČSN 73 0802 – Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
- ČSN 73 0831 – Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory
- ČSN 730833 – Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování
- ČSN 73 0834 – Požární bezpečnost staveb – Změny staveb
- ČSN 73 0835 – Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení
- Beneš, P., Sedláková, M., Rusinová, M., Benešová, R., Švecová, T.: Požární bezpečnost staveb, Brno: VUT, 2015. 220 s.
- Rusinová, M., Juráková, T., Badalová, M. Pozemní stavitelství. Požární bezpečnost staveb. 1. vyd. Brno: CERM, 2002. 172 s. ISBN 80-214-2213-0.
Sdílet / hodnotit tento článek