Seznámení s problematikou
V architektuře a stavebnictví se u obytných budov, konkrétně prostor, které jsou omezeny shora sklonitými konstrukcemi (stropní konstrukce nebo střecha), často polemizuje nad tím, co vše se započítává do podlahové plochy obytné místnosti a kdy je tento prostor obytnou místností. Takovými místnostmi jsou dle definice technických norem přístupné vnitřní prostory nad posledním nadzemním podlažím vymezené konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určené k účelovému využití a nazývají se podkroví. Nutno podotknout, že konstrukce shora omezující místnost provedené ve sklonu se mohou nacházet v kterémkoli podlaží budovy, tzn. nikoli pouze v podkroví, ale může jít např. o místnost vytvořenou pod schodišťovým ramenem.
Tento nesoulad pramení z rozporu následujících stavebních předpisů a technických norem:
- vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby,
- ČSN 73 4301 Obytné budovy.
Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
Pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb., a tedy i pro účely zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), se rozumí obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky1, 2, 3 předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m.
Světlá výška místností musí být, podle vyhlášky č. 268/2009 Sb.4, alespoň 2,3 m v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti, pokud ustanovení části šesté této vyhlášky pro vybrané druhy staveb nestanoví jinak.
ČSN 73 4301 Obytné budovy
Technická norma ČSN 73 4301 ve stavebně technických a funkčních požadavcích na stavby má pro obytnou místnost mnohem konkrétnější požadavky. Obytná místnost musí mít plochu alespoň 8 m2, a pokud byt tvoří jediná místnost, musí mít plochu nejméně 16 m2.
Dále pak místnost se zkosenými stropy musí mít výšku min. 2,3 m nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1,3 m nad podlahou. Taková místnost, pokud je určena pro spaní jedné osoby, má mít objem nejméně 20 m3, pro spaní dvou osob má mít objem nejméně 30 m3 (pro více osob se doporučuje úměrně zvětšit objem).
Porovnání požadavků vyhlášky a technické normy
Nesoulad mezi vyhláškou a technickou normou lze odvodit z předchozích textů, případně z tabulky, která porovnává jednotlivé požadavky. Tyto požadavky zde, v kontextu výše uvedeného, uvádíme pro obvyklou část stavby, ve které se šikmé konstrukce stropů nebo s funkcí stropů obvykle vyskytují, a to pro podkroví.
Požadavky na obytnou místnost v prostorách se šikmými stropy (podkroví) | Hodnoty požadavků | |
Vyhláška č. 268/2009 Sb. | ČSN 73 4301 | |
Nejmenší podlahová plocha | 8 m2 | 8 m2 |
Nejmenší podlahová plocha pokud tvoří byt jedna obytná místnost | 16 m2 | 16 m2 |
Minimální světlá výška (výška musí být splněna nejméně nad polovinou podlahové plochy) | 2,3 m | 2,3 m |
Výška roviny pro započítání plochy do podlahové plochy obytné místnosti | 1,2 m | 1,3 m |
Na první pohled to vypadá, že rozdíl je pouze ve výšce roviny, která vymezuje, jak velká bude podlahová plocha, která se započítává do podlahové plochy obytné místnosti. Ovšem, když si uvědomíme, že minimální světlá výška musí být splněna nejméně nad polovinou této podlahové plochy, tak se nám tato skutečnost dotýká i toho, zda pak půjde prohlásit místnost za obytnou, což se přímo promítá do ceny nemovitosti.
Pokud bychom postupovali podle technické normy, pak dostáváme sice menší podlahovou plochu, ale snáze splníme požadavek minimální světlé výšky.
Co je tedy rozhodující, podle čeho se řídit?
Dle aktuálně platné legislativy jsou technické normy ČSN obecně nezávazné. Avšak vzniká situace, kdy určitá technická norma či pouze její část je formou přímého (mnohdy i nepřímého) odkazu uvedena v právním předpise. Za takové situace se zjednodušeně de facto stává součástí tohoto právního předpisu, stává se tedy závaznou, a je třeba takovou technickou normu nebo její část respektovat. Závaznou se pochopitelně stává pouze za stavu, že ustanovení v právním předpise je kogentního charakteru (nelze se odchýlit), což je pro oblast veřejného práva typické. Pokud tedy nastává situace, jaká je reflektovaná i v tomto článku, že právní předpis uvádí určité definice a hodnoty, a současně nějaká technická norma danou věc rovněž upravuje, avšak odlišně, je zásadní ten stav, který je uveden v právním předpise.
Z hlediska smluvní volnosti je však možné v rámci občanskoprávního vztahu mezi smluvními stranami zakotvit, že např. stavba bude navržena podle určitých technických norem. Podle technických norem, které se staly závaznými ustanoveními účinného právního předpisu, musí být navržena vždy (i pokud není smluvně zakotveno). Smluvně však může být okruh těchto technických norem rozšířen.
Mohou nastat dvě situace: (i) smluvně dohodnutá technická norma má nižší požadavky než určitý účinný právní předpis, pak je třeba respektovat ustanovení v právním předpise; (ii) smluvně dohodnutá technická norma má přísnější požadavky než právní předpis, pak se obecně uplatní na základě smluvního vztahu přísnější požadavky, ledaže právní předpis by určitou záležitost definoval nikoli minimální hodnotou, pak by bylo nutné stejně respektovat pouze právní předpis (obvyklé je však, že jsou požadovány nejnižší přípustné požadavky, a nebrání se řešením lepším).
Poděkování
Děkujeme Davidu Junovi za zpracování ilustračních obrázků.
Zdroje
- ČESKO. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
- ČSN 73 4301. Obytné budovy. 6.2004. Praha: Český normalizační institut, 2004.
- HLAVSA, Petr, Kateřina KOMÍNKOVÁ, Josef REMEŠ a Lucie RAŠOVSKÁ. Zastavěná plocha stavby dle stavebního zákona a komplikovanost jejího stanovení. TZB-info [online]. 2013, (-) [cit. 2013-07-23]. DOI: ISSN 1801-4399. Dostupné z: https://stavba.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-hruba-stavba/9928-zastavena-plocha-stavby-dle-stavebniho-zakona-a-komplikovanost-jejiho-stanoveni
Sdílet / hodnotit tento článek