Špičkou v oboru navzdory osudu
Svein Lund a Einar Hagem si otevřeli své architektonické studio v roce 1990, a od té doby prý prostě nemají štěstí. Po ukončení architektonických studií na Norské technologické univerzitě doufali, že jim alespoň praxe v městě Oslo zpřístupní svět velkých a profesně atraktivních zakázek. Jenže místo toho se na ně „valily“ projekty rozlohou menšího charakteru, poměrně notoricky situované do a značně izolovaných oblastí. Rybářské chaty, výletní sruby, letní nebo zimní domy, rekonstrukce tradičních venkovských domů. Jak sami připouští, svůj pracovní postup po celou dobu neměnili. Vždy byla na místě obhlídka v terénu, která prý trvala tak dlouho, než daný objekt skutečně pochopili. Trvalo to prý dvě dekády, než jejich práce dostala nějaký rytmus.
Jenže to už platili za absolutní špičku tradiční norské architektury, a jejich promyšlený přístup k realizacím se stal na celém evropském Severu pověstný. Dnes Lund Hagem Architects představují šestičlenný tým, a těší se uznání za práci, ve které v roce 1990 vynikat rozhodně nechtěli. Jenže si je prostě našla. Kritici i znalci oceňují na jejich díle především citlivý a individuální přístup ke každému projektu, hluboké pochopení pro dialog mezi krajinou a zastavěným prostředím. Klienti rovněž silně zdůrazňují i ekonomické cítění, díky kterému jsou prý schopni navrhovat stavby v terénu na danou míru požadavků. V jejich díle se snoubí vysoká praktičnost a současně poetika básníka, ale neznalost norského jazyka nám to brání posoudit.
Experti, kteří sbírají ceny
Lund Hagem Architects rozhodně vynikají ještě v jednom aspektu: umí dokonale skloubit moderní architektonické prvky a čerstvé inovativní přístupy v rámci jinak tradičně provedených staveb. Přitom se nikterak nebrání lokální materialitě. Už první jejich realizované projekty měly značný potenciál z hlediska energetické efektivity nebo alespoň velmi nízké energetické a provozní náročnosti. Netrvalo dlouho, a „smutní“ architekti z Lund Hagem začali konvenční řešení stavby pojímat hned ze základu v plánovacím provedení certifikace odpovídající BREEAM. Nyní patří mezi akreditované profesionály v tomto oboru, a jeho dosavadní činnost jej zaslouženě vynesla do Norské rady pro zelené budovy (Norwegian Green Building Council).
Mimo jiné už také získali pro své architektonické studio 22 ocenění za dosud realizované projekty. A i když už dnes „občas“ naráží na realizace velkých projektů, knihoven, komerčních objektů, pořád stojí na absolutní regionální severské výši v rurální sféře. Jejich doménou jsou totiž realizace projektů v extrémních podmínkách, což jak sami říkají, je vlastně většina staveb na norském venkově. Ostatně, Geilo Cabin je toho velmi názorným příkladem.
Z extrému do extrému
Lund Hagem Architects se v roce 2016 ani „neotřepali“ po přebírání cen za jejich působivou Cabin Knapphullet (chatu, nebo spíš úkryt před běsnícími živly, vtěsnaný do skalního masivu) a poté znovu za Cabin Lille Arøya (usazenou pět metrů nad vodní hladinou, přímo na útesech Helgeroa), a hned se pustili do podobně „divokého“ projektu. Tím byla Geilo Cabin, shlížející z výšky 982 metrů na jeden z nejznámějších norských lyžařských resortů. Toto sídlo, určené primárně jako sezónní obydlí pro ty, kdož se nebojí adrenalinových zimních sportů. V zimě, která je v okolí Geilo velmi vytrvalá, se sem totiž jinak než na lyžích nebo sněžném skútru nedostanete.
Geilo s necelými třemi tisícovkami obyvatel, roztroušenými po srubech ve svazích, „sedí“ na tzv. Bergenské linii, která je vymezena železniční tratí Bergensbanen, lemovanou vyhlášenými lyžařskými centry. A v dostupné (pokud tedy máte aspoň sněžnice) vzdálenosti od Geilo Cabin se nachází hned 39 lyžařských svahů a 20 vleků. Lyžařům a milovníkům zimních sportů je tato destinace zasvěcená, ale pro samotnou „praktickou“ architekturu je značně nevděčná. V sezóně se tu teploty umí pohybovat kolem minus dvaceti stupňů, a v návrší, kde byl projekt realizován, nejsou ani třímetrové závěje neobvyklým jevem. Stavba tedy musela na tyto ryze klimatické parametry od počátku reagovat. Z větší části totiž v zimě zmizí pod sněhem.
Adaptace až do krajností
Proto je sestavena ne z „nejlepších“, ale z na dané lokalitě nejvíce funkčních prvků. V celistvosti nabývá tvaru obráceného písmene U, který je situován ve směru spádnice svahu. Hlavní obytná budova může být snadno zaváta, ale přesto zůstat přístupná a obyvatelná a její komfort neomezen. Podobně je na tom v daných dispozicích i dům pro hosty. To proto, že tyto objekty jsou zcela propojeny střechami. Lehce odděleným zůstává objekt „carportu“, který můžeme eufemicky nazývat vnější garáží. Už z dispozic je ale patrné, že je určena spíše pro sněžné skútry, než automobil. Tato lokace ale stojí mimo zónu závějí, a tak mají obyvatelé zajištěnou mobilitu bez ohledu na nadílku sněhu. Propojení objektů střešním přesahem ale vytvořilo ze tří dělených součástí navýsost kompaktní celek.
„Prostor částečně zastřešeného nádvoří je směrován na jih, tak aby sem během zimního dne, kdy je slunce nízko nad obzorem, dosáhlo,“ říká Svein Lund. „A vnější geometrie? Ta je ovlivněna jednak tím, aby se obyvatelům Geilo Cabin nabídly výhledy do údolí, ale přitom aby nebyla narušena adaptace celého objektu na místní podmínky.“
Efekt, na který si musíte počkat
Pro samotné pochopení stavby Cabin Geilo je nezbytné vnímat širší krajinné a klimatické souvislosti. Sklon střechy, užité materiály střešního pláště, orientace dílčích objektů i samotná barva fasády. To vše něco znamená, ale smysl toho se vyjeví teprve tehdy, až celá „chata“ zapadne metry sněhu. Teprve pak bude střecha bránit sesuvům sněhu, výhledy z objektu budou situovány do údolí, a v létě tak nepřirozeně nápadná černá barva dřevěné fasády bude vůči okolní bílé kontrastní. A podobné je to i se zdánlivou stísněností, při které objekt o rozměrech 150 metrů čtverečních působí stlačeným a nahuštěným dojmem. V závějích ale blízkost nejbližších dveří a vyhřáté místnosti doceníte.
„Začleněné prvky plní tu funkci, která jim je uložena. Nejsou nadbytečné, ale v daných podmínkách přiměřeně účinné. Jedna vrstva střešního pláště je pro nás vysoce účinným řešením, stejně jako je uvnitř většina skel vřezána přímo do konstrukce a lepidla. Klasické okenní rámy tak nejsou nutné. Nic zbytečného tu nehledejte.“
Stejně neobvyklé se nám mohou zdát „křídla“ bočných stěn. Ty ale slouží jako zábrany a „bezpečnostní“ stěny, jak jinak než proti sněhovým poryvům. Protože musí být celý objekt po všech stránkách odolným, hrál při výběru materiálů prim beton. A to nejen základové rovině a zvýšených patkách, ale i jako podklad a materiál pro stavbu stěn, který pak uvnitř přechází do podlah. Beton je vystaven svahu a terénu, o zbytek vzhledu se ale stará dřevo. Fasádě směřující mimo svah pak dominuje dřevo modřínu, které je impregnováno a cíleně ztmaveno. Má tak navíc odrážet prvek tradičního pojetí stavby horských srubů.
Tmavá jí sluší
S vnějšími temnými tóny koresponduje i interiér: černé desky a dubové panely, tmavý hlazený beton podlahy. Není to ale óda na psaná černou tuší: široká hlavní okna propouští dovnitř dostatek světla, a dochází k zajímavé situaci. Při ní ustupují tmavé tóny do pozadí, a vyniknou dřevěné obklady stěn, které působí hřejivým dojmem. Napomáhá tomu ošetření povrchů síranem železitým. Ve výsledku je tak zařízení místností spíše útulné (navzdory jistému stupni strohosti vybavení) a příjemné.
„Tmavé tóny umožňují, aby dovnitř Geilo Cabin mohla více vstoupit příroda,“ dodává Einar Hagem. A pochopitelně opět vyzvedává kontrast mezi venkovní bělostí sněhu a vnitřním prostředím. „Člověk tak získává pocit diváka, sedícího v teple, který sleduje okolní přírodu v přímém přenosu.“
Údaje projektu
| Název projektu: | Geilo Cabin |
| Typ projektu: | stavba zimní chaty |
| Architektonické studio: | Lund Hagem Architects |
| Lokalizace: | Geilo, Norsko |
| Vedoucí projektu: | Svein Lund a Einar Hagem |
| Projektový tým: | Einar Hagem, Torger Wendelbo |
| Klient: | soukromá osoba |
| Zahájení projektové činnosti: | 2015 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2015/2016 |
| Zastavěná plocha: | 150 m2 |
| Návrh osvětlení: | Concept design |
| Dodavatel stavby: | Halgeir Viken, Hendug bygg as |
| Okna a instalace: | AP Aluminium profil Systemer as |
Sdílet / hodnotit tento článek