REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Stavba, která klame tělem. Obrovské schodiště je rozhlednou i hledištěm divadla

Rozhledna, která je matematickou hříčkou, odkazem na slavné státotvorné počiny Nizozemců i bitvy svedené za nezávislost. A také ukázkou špičkové práce architektonického studia RO&AD Architecten, kteří se nebáli využít koncept File-to-Factory v praxi.

Co je Pompejus? Jedná se o aktuální projekt multifunkční rozhledny, která vznikla pod taktovkou architektů ze studia RO&AD Architecten v Halsteren (v západním Brabantsku). Je to věž, která stojí na místě fortu de Roovere, a návštěvníci odtud mohou přehlédnout dvacet kilometrů úseku historicky nejstarší části Vodní obranné linie. Pompejus je ale současně informačním turistickým bodem, a také divadlem pod širým nebem. A hlavně velmi netradiční realizací.

Dokumentace? Mluví spolu jen počítače

Technologie a pokročilá forma zpracování materiálu si v případě rozhledny Pompejus podávají ruce. Jak připouští sami autoři projektu, v průběhu konstrukce nevznikla žádná kresba nebo plán pro vlastní výstavbu, chcete-li, nebyl popsán žádný papír. Původní skici a náčrtky sice existovaly, ale v moment schválení projektu přešla celá jeho tvorba na File-to-Factory koncept. Jediné, o co se tvůrci opírali, byly detailní trojrozměrné modely. A z nich pak vycházela i tovární produkce.

Foto: Katja Effting

Surová data z 3D modelů byla ihned převedena do „skriptů“ pro Tekla model, a z něj pak čerpal dodavatel ocelových konstrukcí. Je to neotřelý, lehce futuristický přístup. Ale jak se ukazuje, je plně funkční. Komunikaci mezi zadavatelem a realizátorem tu po technické stránce přebírají programovací jazyky, které vedou CNC frézy a vrtáky. Z počítačem vytvořeného trojrozměrného modelu tak lidský faktor opět vstupuje do stavby až tehdy, kdy z tovární linky sjíždí hotové prefabrikáty vlastní stavby.

Postav si svou rozhlednu!

Výsledkem tohoto přístupu byla jakási skládačka, trochu připomínající výrobky z Ikea,“ říkají architekti. Jednotlivé komponenty byly předchystány pro vlastní stavbu, označeny jednoduchým kódem, a jejich stavba (či spíše sestavení) probíhalo podle jednoduchého manuálu. Představa, že by byl podobný instantní přístup realizován i u jiných staveb, je přinejmenším zajímavá. Samotná konstrukce pak nabývala podoby hybridní dřevo-ocelové stavby, ve které se hlavní nosná část z galvanizované oceli překryla „strukturní fasádou“ z dřevěných výlisků a upraveného dřeva.

Foto: Katja Effting

Dřevo (pocházející z klimatickým výkyvům odolného stromu Accoya) se stalo součástí schodišť, opěrných bodů, posezení. Části objektu (kiosek informačního střediska) je navíc tepelně izolován, a dřevěné obložení tu vychází z rámové konstrukce. Výsledkem je vizuálně přitažlivý pětipatrový objekt netradičně pojaté rozhledny, která se současně dá využít jako přírodní amfiteátr s diváckou kapacitou 225 míst.

Vizuální hrátky, které se neomrzí

Čistě pocitově je silnou stránkou projektu „fragmentace“ uživatelských dojmů: pokud k rozhledně přistupujete ze severovýchodní strany (zpoza říčního kanálu), vidíte před sebou obrovský monolit vystupující ze země až do oblak. Když přistoupíte blíže, dokážete vnímat jeho mohutnost, kterou ještě podtrhují vykreslené vystupující šupiny vnějšího krunýře. Ze západní nebo východní strany je ale tento dojem dočista jiný: díváte se na nakloněnou „vzdušně lehkou“ stavbu, kterou prosvítá světlo. Objekt tehdy působí velmi křehkým a efemérním dojmem. A z jihu?

Foto: Katja Effting

Tehdy se před vámi rozhledna Pompejus otevírá svými překrývajícími se schodišti, a díky náklonu stavby se zdá být mnohem nižší, než ve skutečnosti je. V zásadě tři různé pohledy, každý popisující dočista jinou stavbu, se však týkají jediného objektu. Jen málo podobných dokáže stejně „klamat tělem“, a minimálně za to si architekti z RO&AD Architecten zaslouží uznání. K úplnému porozumění tomu, co a proč vlastně extravagantní rozhledna Pompejus ztělesňuje, je ale zapotřebí bližšího vhledu do nizozemské historie.

Strážce Holandska

I když rozhledna Pompejus vyrostla teprve loni, zásadní pro její vznik byl rok 1627. Tehdy se totiž mikrostáty Zeeland a Zuid-Holland, reprezentující tehdy ještě neexistující Holandsko, rozhodly k obraně svého území. Protivník a uchvatitel? Prakticky každý mocný soused okolo: Francie, Španělsko i Rakousko si činilo na Nizozemí nárok. A místní by nedokázali proti jejich armádám postavit v poli patřičnou obrannou sílu. Kraj navíc nedisponoval přirozenými obrannými body, vrcholky, skalisky či úzkými soutěskami. Byla to jen rovná zem.

Foto: Katja Effting

Nizozemci se ale rozhodli „zužitkovat“ i tento chabý potenciál, a v průběhu následujících staletí dokázali vytvořit tzv. Velkou vodní linii (Waterlinie), která obkružovala prakticky celé území. V případě potřeby se otevřela stavidla na vodních zdržích, a široké lány neubránitelné roviny se změnily na jezera a mokřiny. Případný protivník tak musel postupovat proti Holanďanům jen po několika hrázích, na kterých ale vyrostly obranné pevnosti, forty. Systém to pravda nebyl úplně bez chybičky, zvlášť když vodní hladina zamrzla.

Místo pro generála

Vodní obranná linie ale vytvořila hmatatelnou podstatu samostatného nizozemského státu, území, na kterém nehodlá připouštět zvůli cizích panovníků. A jako taková přežila až do počátku druhé světové války. Waterlinie, jakkoliv zastaralá a dnes nefunkční, nese silný patriotický náboj. Minimálně od roku 2010 proto nejrůznější nadšenci „oživují“ staré forty i úseky zaplavených ploch. A rozhledna Pompejus? Je přesným místem, odkud z nejzápadnějšího rohu obranné linie řídil obranu rodícího se Nizozemí vojevůdce Pompejus de Roovere.

Foto: Katja Effting

Stavba je zbudována na částečně zanořených pylonech, usazených pod horizontem hráze a v části bývalého příkopu. Ze dvou stran je obklopena vodou říčního kanálu. Aby „přehlédla“ okolní kraj, musela být vyšší než okolní stromy. To posouvalo minimální požadovanou výšku do 25 metrů. Překlenutí rozdílu mezi příkopem a hrází tak vysunulo věž rozhledny do konečných 34 metrů.

Vnější fasáda odráží přesný matematický princip designu, a vychází z tzv. Voroného diagramu (podle Georgije Voroného). Je ukázkou dekompozice metrického prostoru, rozloženého do sítě objektů. Důvod? Bylo prý zapotřebí rozbít vizuální dominanci trojúhelníkové stavby.

Údaje o projektu

Název projektu: Pompejus
Typ projektu: Rozhledna/ammfiteátr/infopoint
Architektonické studio: RO&AD Architecten
Lokalizace: 4661 Halsteren, Holandsko
Vedoucí projektu: Ad Kil, Ro Koster, Martin van Overveld
Projektový tým: Ad Kil, Ro Koster, Martin van Overveld
Dodavatel stavby: Berghbouw, De Kok Bouwgroep, Nijs Soffers, VKP
Dodavatelé materiálu: CarlStahl GREECABLE, Tata Steel, Isovlas
Strukturální inženýring: Adviesbureau Luning, Velp
Klient: Gemeente Bergen op Zoom
Rok dokončení (finalizace): 2017
Výška: 26 resp. 34 metrů

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

foto: Stephen Ball, courtesy of Bovis-Koala JV

Skywalk: vyhlídka na rozhraní dvou kontinentů

Příroda jako součást turistické atrakce? Rozpačitý popis ve skutečnosti vystihuje mimořádný projekt, konstrukci vyhlídkové plošiny na naprosto unikátním místě. Přijměte pozvání na procházku s nebem na dosah ruky.

REKLAMA