Evidence obyvatel sice není v metropoli newyorského formátu snadná, ale nikdo nezpochybňuje její důležitost. Daně, plánování dopravy, hygiena a zdraví, zásobování. To vše vychází z čísel, která pravidelně ověřují místní úředníci statistických úřadů. Jenže ani na městském odboru Parků a rekreace nespí. Už dávno totiž vědí, že městská zeleň hraje zásadní roli pro kvalitu života obyvatel města. Když už nic jiného, každý strom je malým kusem přírody v jinak betonové džungli. „Význam stromů v městském plánu byl dlouhodobě podceňován,“ píše NYC Parks. „Byly považovány v lepším případě za překážku stavebního rozvoje. Jenže tak to není.“
Kolik stromů máme?
Vzrostlé stromy přispívají ke snižování uhlíkových emisí, lapají prachové částice, zvlhčují a čistí vzduch. Zastiňují sluncem přehřáté ulice, dávají prostor životu. A poměrně netradičně: zlepšují celkovou náladu (snižují stres) a psychické rozpoložení obyvatel, snižují kriminalitu a zvyšují hodnotu nemovitostí. Lidé z newyorského odboru Parků a rekreace po léta řešili jen uniformní stížnosti na spadané listí, rizika pádu větví, potažmo schvalovací řízení k povolení kácení. Kolik a jakých stromů se ale ve městě nachází, netušili. A proto se pustili do odvážného plánu s cílem spočítat a přesně evidovat všechny stromy v intravilánu města.
V roce 2015 poprvé vyrazilo do městských ulic centrálního New Yorku 2300 dendrology proškolených dobrovolníků, a jejich počet se k dnešnímu dni vyšplhal na 26 000. Každý strom byl registrován, biologicky určen, individuálně prozkoumám (z hlediska celkového stavu a potřebných zákroků). Byla mu přidělena vlastní virtuální karta s identifikačním číslem a přesně zaznamenána jeho pozice. Výsledkem je svým rozsahem omračující databáze, která obsahuje 680 430 položek. A lidé si je mohou prostřednictvím aplikace TreeMap prohlédnout a dohledat. A třeba se dozvědět, co to vlastně roste pod jejich okny.
Arboretum podél asfaltu
V New Yorku se momentálně nachází zástupci 356 druhů stromů, což už je pořádné arboretum. Nejčastějším druhem je tu městskému prostředí odolný platan javorolistý, který je tu zastoupen 86 977 exempláři. Na území města se také nachází 3763 stromů chráněných, mimořádných svým vzrůstem, stářím nebo minulostí. Lidé z odboru Parků a rekreace také přiřadili ke každému stromu orientační položky: vidět tedy můžete, kolik strom ve vašem sousedství ročně zadrží dešťové vody, kolik vyčistí vzduchu, potažmo kolik kilowatthodin ročně ušetříte, protože strom je přírodní klimatizací.
Vyčíslení těchto nepřímých ekologických benefitů je přitom omračující. Stromy v centrálním New Yorku ročně zadrží 1,090,234,661 galonů vody (čímž uspoří provozu městských čistíren a kanalizací sumu okolo 10,7 milionů dolarů), ročně obyvatelům ušetří 669,105,154 kWh energie (tedy asi 84,4 milionů dolarů) a sníží emise oxidu uhličitého o 618 278 tun. Přepočítávat přírodu na peníze se může někomu zdát divné, ale je to přesvědčivé. Život někdy komplikující stromy v městské zeleni New Yorku ročně přinesou benefity ve výši 110 190 332 dolarů.
Sdílet / hodnotit tento článek