Tým odborníků z Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského (VVÚD) představil analýzu, která by měla poskytnout souborné a ověřené informace využitelné pro další směrování oboru stavebnictví – zejména dřevostaveb – při přípravě koncepčních změn při realizaci přechodu na hospodářství s nízkou uhlíkovou stopou. Kladla si za cíl podpořit tento přechod v obou jeho pilířích, tedy jak při snižování emisí skleníkových plynů, tak při snižování energetické náročnosti. Finálním výstupem je Katalog stavebních konstrukčních materiálů z obnovitelných zdrojů, včetně návrhů rámcových strategických, technických a legislativních opatření. Z publikovaných závěrů vychází i nová studie Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), která se zaměřila na analýzu aktuálního stavu udržitelného hospodaření se dřevem z českých lesů, včetně možností jeho recyklace, znovupoužití odpadního dřeva a zjištění materiálových toků. Zde je cílem identifikovat hlavní výzvy a příležitosti pro další vývoj cirkulární bioekonomiky v lesnictví a dřevozpracujícím sektoru v České republice v kontextu Zelené dohody pro Evropu.
Odstranění zastaralých legislativních a technických překážek
Z obou studií je patrné, že do české legislativy a návazných technických předpisů a norem se nové poznatky promítají s obrovským zpožděním, a to nejen ve srovnání s úrovní poznání vědeckého, ale i prakticky ověřeného a v sousedních zemích dávno aplikovaného poznání. Nové studie překládají návrhy k odstranění zastaralých legislativních a technických překážek, vybízejí státní správu k podpoře koncepčních a systémových řešení s minimalizovanými environmentálními dopady, včetně podpory vzdělávání pro stavebníky, projektanty, architekty, legislativce, výrobce i veřejnost. Jako dobrý příklad dávají nejčastěji sousední Rakousko.
„Rakousko může být příkladem, ať už kvalitním systémem vzdělávání či prostřednictvím ověřených konstrukčních řešení staveb na bázi dřeva, katalogizovaných v databázi DataHolz, kde se mohou firmy ihned zapojit do zlepšování konstrukcí staveb. Využívání obnovitelných surovin, změna koncepce přístupu ke stavebnictví i vnímání dopadů na prostředí přinese jistě posun v myšlení i v legislativě, ale především možnost výrazného kroku k lepším udržitelným stavbám, k vyšší kvalitě života i čistotě životního prostředí,“ píše se kromě jiného ve studii dřevařského ústavu.
Cirkulární ekonomika a udržitelný rozvoj ve stavebnictví
Jak vytvořit podmínky pro dobré hospodaření s českými lesy a udržitelnější rozvoj dřevozpracujícího průmyslu v České republice? To je aktuálně v ohnisku zájmu analytiků INCIEN, kteří pracují na projektu Možnosti cirkulární bioekonomiky pro lesnictví a dřevozpracující sektor v České republice (Circular Bioeconomy Opportunities for the Forestry and Wood Processing Sector in The Czech Republic) v rámci bilaterální spolupráce s Norským institutem pro výzkum bioekonomiky (NIBIO). Cílem je analyzovat aktuální stav a výhled pro cirkulární hospodaření s lesy a navazující odvětví v České republice, identifikovat současné bariéry zabraňující růstu dřevozpracujícího průmyslu, zjistit dostupnost a kvalitu dat o materiálových tocích a jiných klíčových indikátorech potřebných k efektivnímu využívání zdrojů, cirkulárnímu zpracování dřeva a hospodaření v lesích, a následně definovat hlavní výzvy a příležitosti pro další vývoj cirkulární bioekonomiky pro lesnictví a dřevozpracující sektor v ČR.
Ze závěrů výzkumu jednoznačně vyplývá, že české lesní hospodářství se stále nedokázalo vypořádat s důsledky kůrovcové kalamity a dřevozpracující průmysl trpí celou řadou dlouhodobých problémů. Nejčastěji bývá zmiňována jeho roztříštěnosti a nedostatek zpracovatelských kapacit či příliv investičního kapitálu, což vedlo dle závěrů této studie k vysoké úrovni vývozu surového dřeva v podobě kulatiny a k významné ztrátě pro místní hospodářství. „Dnes v kontextu energetické krize a války na Ukrajině je dřevo více vnímáno jako vzácný lokální zdroj energie. Přitom přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku by měl upřednostňovat materiálové využití dřeva před energetickým spalováním a zachování ekologické funkce lesů a dřeva jako pohlcovače uhlíku“, komentuje Ben Hague, vedoucí projektu INCIEN a dodává:
„Zejména ve stavebnictví rapidně roste zájem o dřevo jakožto přírodní a udržitelnou náhradu emisně náročných stavebních materiálů – hlavně betonu a oceli. Tomu nasvědčují například otevření nové linky na výrobu křížem lepených dřevěných (CLT) panelů ve Ždírci nad Doubravou či nový ambiciózní developerský projekt nazvaný Radlický dřevák, který počítá s výstavbou doposud největšího bytového domu ze dřeva v České republice. Nicméně kromě strukturálních problémů hodnotového řetězce dřeva v ČR jsou stále bariérou přísné národní požární normy, které omezují požární výšku dřevostaveb na 12 metrů nebo přibližně čtyři nadzemní podlaží“, dodává Ben Hague a ukazuje některé srovnávací grafy.
Udržitelnost, ekologie a úspory energie
To, že je dřevo materiálem budoucnosti, potvrdily obě jmenované studie i samotné závěry volyňské konference. K tomu je nutno připočíst nesporné enviromentální dopady při využívání dřeva ve stavebnictví a efektivnost propojení s cirkulární ekonomikou s výraznou redukcí emisí skleníkových plynů, rovněž tak i návaznost na další průmyslová odvětví, zvláště na zpracovatelský průmysl. Zmiňují se o tom ve studii hlavně zástupci České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (CBCSD). Podle jejich závěrů patří zpracovatelský průmysl vedle energetiky mezi důležité a nepostradatelné aktéry plnění klimatických cílů Pařížské dohody.
„Strategie Zelené dohody zaměřená na dosažení dlouhodobé uhlíkové neutrality zahrnuje oblast cirkulární ekonomiky jako součást tohoto procesu,“ vysvětluje Ing. Petr J. Kalaš, prezident Czech BCSD a spoluzakladatel České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (2012). „Spolu s EU Akčním plánem cirkulární ekonomiky z března 2020 tvoří pro Českou republiku rámec tohoto klimaticko-materiálového propojení. Ve světle velkého podílu průmyslu na tvorbě našeho HDP a jeho vysoké energetické a materiálové náročnosti se v našich studiích zaměřujeme zvláště na emisně náročnou výrobu oceli, cementu, petrochemických produktů a hliníku a na stavebnictví a automobilový průmysl. V každém z těchto odvětví je značný dekarbonizační potenciál ve spojení se snižováním intenzity materiálových toků. Představují tak cirkulární ekonomiku jako energeticky účinnou a nákladově efektivní cestu k průmyslové dekarbonizaci,“ dodává a doporučuje aktuální studii Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci průmyslu, která je první částí dvojdílného záměru, jehož následná část bude zaměřena na konkrétní a efektivní cirkulární opatření a na návrh akčního plánu k realizaci dekarbonizačního potenciálu. Za dobrý příklad lze v tomto směru uvést například Norsko (INCIEN čerpá z Norských fondů a spolupracuje s Norským institutem pro výzkum bioekonomiky NIBIO), které bylo hlavním partnerem volyňské konference. Příjemným zpestřením jejího dvoudenního programu byla vernisáž výstavy 100 let norsko-české diplomacie, kterou zahájil zástupce jeho excelence Velvyslanectví Norského království Per Øystein Vatne. I zde se pochopitelně mluvilo o plnění klimatických cílů Pařížské dohody a průmyslové dekarbonizaci.
Studie je možné na vyžádání obdržet ve Výzkumném a vývojovém ústavu dřevařském Praha a v nadaci v Institutu Cirkulární Ekonomiky INCIEN.
Sdílet / hodnotit tento článek