„Letos spojujeme síly s organizací Ekodům a s konferencí Příběhy domů, abychom vytvořili zcela jedinečnou třídenní mezinárodní akci,“ podotýká na úvod Viktor Karlík z pořadatelské společnosti Baobaby a nastiňuje hlavní víkendový program, který má účastníky přesvědčit o tom, že přírodní stavitelství není pouhým rozmarem či bohémskou alternativou, ale zcela neodmyslitelnou součástí zdravého, udržitelného, ekologického a moderního bydlení. Na konferenci se bude diskutovat o nejnovějších světových trendech, o efektivním využívání hlíny, dřeva, slámy či konopí, nebudou chybět ani zajímavé příběhy a zkušenosti lidí, kteří už v takovýchto domech bydlí.
Moderní technologie a inovace v přírodním stavitelství
Podrobnější nahlédnutí do programu slibuje opravdu ojedinělý zážitek. Hlavními řečníky budou Pavel Podruh, zakladatel projektu Český soběstačný dům a Dirk Scharmer z Německa, který začínal jako truhlář a vypracoval se na jednoho z nejlepších architektů a stavitelů slaměných domů. Zajímavý bude jistě i Jan Bešík a jeho dům z konopných panelů či legendární Lukáš Gavlovský, sochař a landartový umělec bravurně pracující s přírodními materiály.
Nejsou to ale jenom domy, které spojují komunitu přírodních stavitelů, patří sem také ekologické hospodaření s vodou, přírodní zahrady nebo kořenové čistírny odpadních vod. Za všechny protagonisty letošní konference jmenujme alespoň Marcelu Pažourkovou specializující se převážně na čištění vody či Kateřinu Mastroianni, kterou fascinují domy z přírodních materiálů v systému Tiny House. V rámci workshopů se můžete setkat i se zručnými tesaři, truhláři, omítkáři, se staviteli krbů a samozřejmě také s památkáři propagujícími stará řemesla.
„Za každým domem stojí nějaký příběh. Ukazujeme přirozeně nejenom klady, ale i zápory takovýchto staveb. Jsou to reálné projekty přírodních staveb, na nichž je možné získat nové zkušenosti, praktické rady od českých i zahraničních odborníků. Součástí konference je vždy exkurze, tedy návštěva domů postavených z přírodních materiálů, kde se kromě jiného vyhodnocují ekologické technologie soběstačných domů, odborníci mluví o rekuperaci, akumulaci tepla či kořenových čistírnách,“ upřesňuje Viktor Karlík a dále pokračuje.
„Program je koncipován tak, aby přinesl podněty jak laikům, tak také odborníkům. Zabýváme se nejenom samotnými principy přírodního stavitelství, ale vším, co s daným tématem souvisí. Ať už to jsou nové konstrukční systémy, slaměné domy, hliněné omítky a podlahy, rekonstrukce a realizace v interiéru. Zajímají nás domy z hlíny či konopí, různé technologie zpracování, šetrné hospodaření s vodou a přírodní zahrady,“ dodává k letošnímu programu a vzpomíná na předešlý ročník (2020), kde se největšímu zájmu těšily právě úsporné technologie, ostrovní systémy, permakulturní principy a trvale udržitelný způsob života. Okrajově se v užším kruhu řešily také technické normy pro všechny druhy staveb a sbíraly se zkušenosti z Rakouska, Německa a Švýcarska. Viktor Karlík očekává podobný průběh i v letošním roce.
Přírodní stavitelství a technické normy
Specifické stavitelství, které má oporu v historickém odkazu našich předků i v současných trendech hledajících optimální energetickou a klimatickou strategii, má před sebou nesporně celou řadu úkolů. Tradičně jsou to otázky ohledně legislativy, technických norem, statiky či zkoušení materiálů. Asi nejdále jsou v tomto ohledu dle odborníků hliněné stavby. Pro ně již existuje řada doporučení definující požadavky na kvalitu a použití materiálů, konstrukce a technologie výstavby. Přibývají i nejrůznější metodiky a technické normy širší evropské legislativy.
„V současnosti nejsou v ČR k dispozici platné normy specificky zaměřené přímo na stavění s nepálenou hlínou. Hliněné stavby lze tedy realizovat a opravovat pouze na základě širších norem a vyhlášek zaměřených na obecné zásady ve stavebnictví. Tak jako ve většině evropských zemí je ale i u nás snaha specifické hlínařské normy vytvořit,“ vysvětluje Zdeněk Vejpustek z Fakulty architektury VUT v Brně a představuje pracovní tým složený z odborníků ze Slovenska a České republiky, který dokončuje koncept základní hlínařské normy. Měl by standardizovat pojmy, uvést základní technologie a definovat hlavní zásady práce s nepálenou hlínu.
„Do doby, než bude možno používat novou, specifickou normu na hlínu, je možné jako podklad pro následnou modifikaci používat například normy ČSN EN 1996 (Eurokód 6), zvláště pak novelu ČSN EN 1996-1-1, Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce. Přestože tato norma je zaměřena na klasické zdivo a stanovuje pravidla pro navrhování a výpočty zdiva z různých materiálů, může se z ní vycházet jako z vhodného podkladu pro následnou modifikaci pro hliněné zdivo, a to i z hlediska statiky a bezpečnosti,“ dodává Zdeněk Vejpustek s tím, že pro detailnější informace je možno kontaktovat přímo Sdružení hliněného stavitelství (SHS), které se dlouhodobě věnuje popularizaci práce s nepálenou hlínou a shromažďování relevantních a ověřených informací o hliněném stavitelství.
Z publikovaných materiálů SHS dále vyplývá, že pozornosti stavebníků by neměla ujít ani řada norem ČSN EN 771-X, která stanovuje vlastnosti pálených zdicích prvků a funkční požadavky na vlastnosti těchto prvků určených pro zhotovování zděných konstrukcí (např. režného a omítaného zdiva, nosných a nenosných zděných konstrukcí, včetně vnitřních obkladů a příček v pozemních a inženýrských stavbách). K nalezení jsou zde i metodické pokyny zaměřující se na použití hlíny a přírodních materiálů pro stavbu, které nejsou vždy normativními dokumenty, ale poskytují praktické rady a doporučení pro správné použití hlíny v budovách. Tyto normy a doporučení pomáhají zajistit, aby hliněné stavby byly konstrukčně bezpečné, energeticky efektivní a splňovaly požadavky na ochranu životního prostředí.
Odborné debaty, poradna i společenské setkávání s hudbou
Nedílnou součástí konference Natural Homes Conference & Příběhy domů 2025 je setkávání, navazování kontaktů a debaty na výše uvedená témata. Proto pořadatel počítá s vytvořením takzvaných chilloutových zón, kde se mohou účastníci občerstvit, vzájemně poznat a individuálně probrat všechna důležitá témata. Sám prostor legendární pražské památkově chráněné kulturní instituce Domovina, která byla postavena mezi roky 1919 a 1922 pro bytové družstvo železničních zřízenců a dělníků, přímo vybízí ke komunikaci a navazování kontaktů. Účastníci si mohou vyzkoušet i některé pracovní postupy přírodního stavitelství, konzultovat svůj projekt a záměr stavby, mohou přinést podklady a probrat je se zkušeným projektantem a architektem. Nedílnou součástí těchto akcí je také hudební večer a další tematické kulturně společenské aktivity. V minulém roce vyvolala konference velký zájem a zúčastnilo se jí bezmála 500 nadšenců. Pořadatelé věří, že stejně tak tomu bude i letos.
Sdílet / hodnotit tento článek