Zeleň a všudypřítomná překrásná architektura dodaly sídlu rozměr skoro antické krásy. Tedy, spíše v minulosti, než dnes. Lázněmi proslulé Karlovy Vary se sice pořád ještě mohou pyšnit tím, že jsou vytrvale tím nejzelenějším krajským městem celého Česka, ale ze stavebního hlediska už nyní tolik neohromují.
Když ale máte tu vzácnou možnost a zapátráte uvnitř tamních bytů ve starých domech v centru, postaví se před vás mnohdy pozoruhodná architektonická řešení, kdysi skvostné interiéry a přepestrá zkrášlení štukovou, malířskou či sochařskou výzdobou. A právě tahle polo-zastřená tajemství minulosti odhalovaly architektky Petra Ciencialová a Kateřina Průchová, z ateliéru Plus One Architects, během rekonstrukce jednoho z karlovarských bytů.
Zakázka to byla na první pohled skutečně malo-formátová. Týkala se totiž bytu o výměře 68 metrů čtverečních. Přičemž stav před rekonstrukcí vypovídal jen málo i o možných kvalitách, čekajících kdesi pod povrchem. Byt byl nepochybně atraktivní svým umístěním – v relativní blízkosti Kolonády – s výhledem do svahu plného zeleně.
Ovšem krásy živé historické zástavby a zachovaných dobových zdobných prvků tu byly spíše něčím, co se přihodilo v sousedství.
Co se skrývá pod povrchem?
Byt, dohotovený v roce 1902, byl nápadný svými vysokými stropy, poněkud kontrastními k úzkému profilu místností. A také – alespoň pocitově – chladem a zimou. Ty ještě podtrhovaly působivá kachlová kamna (původní glazovaný krb), vypovídající cosi o studených a vlhkých zimách. Architektky naštěstí nepodlehly prvnímu nepříliš pozitivnímu dojmu, a rozhodly se po kráse v tom podivně uspořádaném bytě pátrat pečlivěji.
Jen tak se jim podařilo odhalit prvky, které napovídali o půvabu a velkorysosti toho lázeňského „budoáru“. Jeho vnitřní hodnota se ale skrývala až za nánosy roztodivných konstrukcí, obkladů, podhledů a neumělých proměnách dispozic, které se na tak malém prostoru za dlouhá léta nastřádaly.
Očištění struktury bytu tak bylo tím prvním zásadním krokem, na nějž pak navázaly komplexnější stavební úpravy v interiéru. Ty pomohly obnovit původní rozměry, ladění a styl, již z valné části zašlé. Práce architektek spočívala v tom, že dokázali klientovi odhalit, co je v tom bytě mimořádného. A tím jej dokázaly motivovat k tomu, aby se nebál odvážnějších změn – které by hodnotu bytu pozvedly a značně zlepšily jeho obyvatelnost – aniž by to čerstvě objevené „cenné“ ztratil.
Vzájemná důvěra byla při řešení podstatná. „A díky vzájemném respektu jsme po poradě s investorem mohly dovolit ve velké míře probourat nové otvory, zrušit dveře anebo naopak přidat skleněné světlíky,“ popisují Plus One Architects.
Ta proměna dispozic byla výrazná, nesla v sobě totiž mnohem současnější (a vůči původnímu uspořádání o dost uzavřenější) kompozici se dvěma samostatnými ložnicemi, propojenými obytným jádrem. Dřív totiž byly pokoje průchozí.
Světlo mezi prázdnými pokoji
Ukázalo se též, že i relativně malé změny mohou přinést zásadní proměnu.
Například probourání části stěny mezi obývacím pokojem a kuchyní – které těžko měřit v celých metrech čtverečních – nebývale prosvětlilo celý prostor. Funkční a vizuální propojení udělalo ze sterilního řazení něco úplně nového. A jak architektky doplňují, toto „výdejní okénko“ zase nejde úplně proti proudu zvyklostí, protože dřív bývalo v bytech z minulého století běžné.
„V obytných místnostech jsme se soustředili na prosvětlení dispozice a kompenzování oddělených ložnic otevřenosti prostoru,“ popisují architektky. Kuchyňskou linku vsadily do nově vzniklé niky mezi kuchyní a obývacím pokojem. Koupelně dominuje velkorysý sprchový kout nepravidelného tvaru, umyvadlo a WC. Přibyla šatna, která využívala hluchý trojúhelníkovitý prostor. V ložnicích pak vsadily spíše na restaurátorský přístup, a ponechaly zde původní dřevěné podlahy, jen s repasováním.
Tam, kde se nenacházela dřevěná podlaha, byla pro efekt i pocit tepla dodána polyuretanová stěrka. Pokrývá hlavní obytnou část, snadno se umývá a tlumí i ozvuk kroků.
Těm zákrokům bylo společné, že se odehrávaly s minimálním nasazením nových materiálů, a prvků tu během rekonstrukce spíše ubývalo, než přibývalo. To očištění prostoru šlo až na dřeň, a nebylo tu ponecháno nic zbytečného, co by nějak výrazně narušovalo poklidné plynutí energie napříč bytem. Ten se ve výsledku vyznačuje velmi klidnou a ladnou atmosférou, což podtrhuje i jednotný design zapracovaných prvků.
A je tu ještě jeden výrazný společný rys, který s tím „odhalováním až na dřeň souvisí“ – omítky. Při úpravách byla odhalena typická výmalba, na stropech i stěnách. Z nich skutečně do interiéru prosakovala jakási subtilní krása té minulosti.
Stačil jen letmý pohled na to, jak vypadají ty stavebně vyčištěné místnosti s fragmenty staré výmalby. Bylo to okouzlující, dodávající celému bytu charakter. Ne oprýskané stěny, ale stěny skutečně žijící minulostí. Nakonec tedy byly zachovány, aby vystupovaly volně ze zdí. Místnostem, jinak zařízeným ve velmi střízlivém až minimalistickém duchu, přidávají na kráse. I proto, že vedou pohledy kolem stěn až k oknům, jimiž sem prosvítá spousta denního světla a radost z výhledu do svěží zeleně venku.
Údaje o projektu
Název projektu: | Byt Karlovy Vary |
Typ projektu: | rekonstrukce bytu |
Architektonické studio: | Plus One Architects |
Lokalizace: | Svahová 37, Karlovy Vary, Česko |
Vedoucí architektky: | Petra Ciencialová, Kateřina Průchová |
Styling bytu: | Janský & Dunděra |
Klient: | soukromá osoba |
Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
Zastavěná plocha: | 68 m2 |
Náklady na rekonstrukci: | 1,2 milionu Kč |
Sdílet / hodnotit tento článek