Forskaren, jak se tato budova jmenuje, působivě reaguje na současné trendy a výzvy budoucnosti. Po stránce udržitelnosti a energetické efektivity je zkrátka špičková. A z hlediska vlastního provozu je rozhodně inspirativní též. Architektura tu totiž bystře cílí na jeden podstatný fakt, související s podobou současné vědy.
Ať už se nám to líbí či nikoliv, věda jako taková už dávno není disciplínou zázračných jednotlivců. Těch velkých jmen a geniálních mozků, za nimiž by zůstával řetězec pozoruhodných výsledků. Naopak je dnes věda o soustředěné činnosti, spolupráci a překryvu znalostí mnoha badatelských týmů.
Když se dnes řeší návaznost vědeckého výzkumu na vysokoškolský vzdělávací systém, už se zkrátka nečeká, až se někde objevují další Rutherford, Einstein nebo Curie-Skłodowská. Než tyhle vítané anomálie totiž univerzity produkují spoustu lehce nadprůměrných badatelů. A pokud je dosaženo kvalitního propojení jejich mozků, nese to celé civilizaci ovoce efektivněji, než vyhlížení těch zřídkavých zázračných dětí.
Téměř univerzálně to platí o vědách přírodních, které zkoumají klíčové procesy života na planetě Zemi. Ne tedy nutně jen životů lidských, byť s nimi se pojí další aspekt vědy. Její využitelnost.
Propojit teorii s praxí
Věda totiž nepohrdne žádnou novou informací, nalezenou neprošlapanou pěšinkou v pralese poznání základního výzkumu. To ale neznamená, že by ty nové informace vždy hned uměla zužitkovat praxí. To už je většinou záležitostí vědeckých inkubátorů, které z nich vydobývají nějaký hmatatelný přínos. I toho si jsou ve Stockholmu akademici vědomi. A právě proto tu před lety začali snít o Forskaren.
Nové budově, sloužící nejen akademikům, k podpoře a uplatnění vědeckého bádání. Ve stockholmské čtvrti Hagastaden jsou přírodovědci a biologové dobře zavedenou komunitou, ale chtělo to k dokonalosti něco navíc. Bádají tu o ekosystémech, ale potřebovali pro sebe vytvořit svůj vlastní ekosystém. Kde by se mohli společně lépe propojit, a navázat se více na průmysl a lidi okolo. A o to, jak by to „něco“ mělo vypadat, se zasadili architekti ze studia 3XN.
Celá budova, neskromně disponovaná na 24 000 metrů čtverečních užitné plochy, je navržena tak, aby se lidé uvnitř mohli setkávat a každodenně vídat. A aby se zavedené i začínající firmy – stejně jako mladí experimentující badatelé i ocenění géniové – mohli vzájemně podílet na svém rozvoji.
Bar vypadá jako velryba na pobřeží. Vstoupit do jejího břicha je unikátní zážitek korunovaný skvělým vínem
přečíst článek„K zajímavým objevům dnes dochází tam, kde se překrývají různé vědecké obory,“ popisuje Jan Ammundsen, vedoucí oddělení designu a senior-partner ve společnosti 3XN. „A teprve kontakt těch objevitelů s průmyslem zavdává příčinu ke vzniku inovací. A o tom by pak měl být celý Forskaren. Živé prostředí pro spolupráci v oblasti přírodních věd.“
Impuls pro realizaci zajistila developerská společnost Vectura Fastigheter AB, na financování se podílely akademické, státní a investorské zdroje, včetně dotací. Záměr už od počátku počítal s flexibilním pracovním prostředím, s velkými otevřenými kancelářemi, co-workingovými prostory a laboratořemi. Součástí měl být i prostory řekněme socializační a rekreační.
Plánovalo se i určité napojení přístupu veřejnosti, výstavní prostory. A vědělo se, že takový velkolepý projekt si zaslouží skutečně mimořádný návrh.
3XN svým zpracováním Forskaren darovali něco mimořádného světu vědy, tak i Stockholmu.
Místo setkávání
Stavba je nyní dohotovena (stavebně v roce 2023) a nyní je kolaudována, k nastěhování pro výzkumníky a badatele bude letos v srpnu. A už z toho, co je patrné zvenčí, je zřejmé, že to bude „velké“. Architekti se totiž snažili nepodcenit žádný aspekt realizace. Forskaren skutečně vyniká, a v Hagastaden, které je futuristických budov plný, se rozhodně neztratí.
Do světa „hranatých krabic“ vnáší netradičně vystupující kulaté tvary, které z ní činí univerzální dominantu sousedství. Soustředné vzrůstající kružnice připomínají geometricky pravidelné tornádo nebo vír. Který uvnitř skutečně nese uragán nápadů, jež jako dravý proud ženou kamsi kupředu. Prostupy mezi podlažími jsou vedeny mezi jednotlivými patry, a která tak vytváří balkony vnitřního prostoru atria.
Forskaren je organizován kolem soustředných prstenců, tak aby co nejlépe podporoval život a spolupráci. Kancelářské prostory přitom zabírají periferii budovy, zatímco balkony jsou vybaveny prostory a výklenky, které podporují sociální interakci mezi všemi uživateli budovy.
„Během celého procesu navrhování bylo jasným záměrem, že Forskaren by měl nabídnout mnoho prostorů se společenskými místy pro setkávání,“ říká Jan Ammundsen. S určitou nadsázkou je to sama architektura budovy, která má přispívat k inovativnosti bádání. Protože vědec má možnost vidět na své kolegy, jak zrovna vymýšlí a tvoří. A přirozeně nutí ke kontaktům a stimulované zvědavosti. Máte chuť se podívat, na čem zrovna vedle dělají, a jestli se k nim můžete přidat, nějak se zapojit.
Svou roli hraje i ona organizační přehlednost. S níž víte, nad čím se bádá o patro (nebo pět pater) níž. Když někdo potřebuje poradit, víte, kam ho poslat.
Schody jsou v projektech 3XN tradičně se opakujícím designovým prvkem. Ve Forskarenu je schodiště vyvedeno do atria, kde jeho sochařský spirálovitý tvar vytváří spojení a cirkulaci mezi všemi podlažími. Přízemí je tím společenským srdcem Forskaren, které zve veřejnost do vědecky-aktivního prostředí prostřednictvím prosklené fasády.
Věda není sterilní a nudná, a můžete se tu o tom sami přesvědčit. Anebo alespoň můžete nahlédnout do interaktivní výstavy Tekniska Museet, jehož atmosféru navozuje dvanáct metrů vysoké světelné umělecké dílo „Žíly života“, visící v atriu.
A co když vám svět vědy náhodou opravdu nic neříká? Je pro vás Forskaren hluchým projektem? Ne.
Mimořádná a udržitelná architektura
Svou formou a materiálností navržen s ohledem na lidi. Jako kruhová budova je inkluzivní a přehledná, přičemž měřítko atria vytváří intimní a pohodlné prostory. Uvnitř i vně dominují přírodní materiály, které vytvářejí hřejivý a inspirativní výraz. Vertikální dřevěné lamely fasády dodávají vnější hmatatelnost a rytmus celé budově.
Uvnitř jsou povrchy a obložení na podlahách dřevěné, jen podlaha v přízemí je z přírodního kamene ze švédského ostrova Gotland. „Pro Forskaren bylo důležitým cílem posílit odbornou komunitu nabídkou atraktivního prostředí,“ říká Marie Hesseldahl, vedoucí oddělení návrhu interiéru ve studiu 3XN. „Rostliny, přírodní materiály a denní světlo vytvářejí pracovní prostředí, kde se lidem daří."
Rustikální a odolná materiálnost domu se časem krásně patinuje dřevěným obložením, které může zůstat bez ošetření dalších padesát let. Což nás dostává k udržitelnosti, vůči níž nemůže zůstat netečný nikdo. Polovina plochy střechy budovy je pokryta solárními panely, které dodávají energii do budovy, zatímco stupňovitá fasáda stíní a minimalizuje potřebu chlazení.
Proces stavebních prací byl metodicky veden přísnými kritérii švédského Byggvarubedömningen, určenými pro udržitelnou výstavbu. Vyplatilo se to už proto, že Forskaren tak dosáhl platinové certifikace LEED. A k tomu ještě sesbíral další eko-ocenění architektury, WELL v.1 Gold a Miljöbyggnad Gold. Ve Stockholmu momentálně udržitelnější stavby není.
Což zní jako hezká reklama, která je ale vedlejším produktem detailního plánování architektů. Kteří chtěli, aby se v jimi vytvořeném „ekosystému pro vědu“, kde se „usilovně bádá o ekosystémech“ pracovalo s ohledem na reálné ekosystémy naší planety.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Forskaren Innovation Hub |
| Typ projektu: | centrum pro vědu a inovace |
| Architektonické studio: | 3XN |
| Lokalizace: | Hagastaden, Hagalund, Stockholm, Švédsok |
| Vedoucí architekt: | Jan Ammundsen |
| Design Interiéru: | Marie Hesseldahl |
| Spolupráce: | Bierking AB – Engineer |
| Krajinářský návrh, zeleň: | Urbio AB – Landscape Architect |
| Klient: | Vectura Fastigheter AB |
| Rok dokončení (finalizace): | 2024 |
| Užitná plocha: | 24 000 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek