Nádhera ostrovů, do nichž se popsala sopečná aktivita, zkrátka bere dech. Divoká tektonická aktivita tu dala vzniknout nesmírně členitému reliéfu, jež dnes překrývají lesy na Atlantik nečekaně tropického charakteru. Plné květů. Zkrátka nádhera, kterou chcete po dni stráveném na ostrově sdílet. Jenže kde?
Vesnice Madalena na tom byla se zázemím pro turisty trochu na štíru. Nápad na vytvoření náležitého pohostinského zázemí, v podobě podniku – vinárny, kde se dá posedět a povykládat si, tu rostl dlouho. Nahrávalo mu i to, že celý ostrov Pico produkuje úžasně chutnající regionální odrůdy vína. Reprezentativní prostor ale scházel.
Foto: Fernando Guerra, FG + SG
Místní podnikavci nakonec jeden takový možný vytušili v ruině starého kamenného domu na pobřeží. Kromě masivních obvodových zdí ze sopečného kamene už z něj mnoho nezůstávalo, ale zato disponoval velmi atraktivním výhledem na oceán. Potenciál rekonstrukce rozvalin ale bylo ještě třeba něčím vyšperkovat. To aby to nebyla jen vinárna, ale objekt s příběhem.
K tomu už si místní investor přizval z pevniny profesionály ze studia FCC Arquitectura. A ti ještě zlákali ke spolupráci další ikonu v oboru, Paola Loba. Společně se pak pustili do zpracování návrhu, jež měl z ničeho vytvořit něco. Přesněji řečeno tedy rekonstruovat onu polo-rozvrácenou stavbu do podoby vhodné pro pohostinské zařízení, a ještě k tomu přisadit něco osobitého a nezaměnitelného navíc.
Posezení se sopkou v zádech
Projekt od samého počátku běžel ve dvou souběžných liniích. Ta první určitě nebyla nezajímavá, poodhalovala totiž specifika místní ostrovní architektury a práci s přírodními materiály – zrovna tím sopečným kamenem, čedičem – ke kterým se v Portugalsku běžně nedostanete. Kromě jiného tu ke slovu přišlo dřevo z kryptomerií (užité je pro exteriér, fasádu), borovicové dřevo (pro interiér) a místní keramika, dlaždice a trocha železobetonu do základu terasy.
Foto: Fernando Guerra, FG + SG
Rekonstrukce v obecné rovině zahrnovala rekonstrukce stěn, střech a dveřních rámů stávající budovy, a tím připravila půdu pro přeměnu celé té konstrukce na moderní vinný bar s malou restaurací. Užité stavební systémy využívaly místní materiály, jako součást udržitelného vedení stavby. Letité trámy, které se ještě daly použít, byly restaurovány. Výmalba interiéru zachovávala místní zvyklosti.
Tato část se zkrátka příliš neliší, a ve své ortogonální formě nese to očekávatelné. Větší pozornost k sobě ale strhla ta druhá větev projektového řešení. Protože k tušenému objemu stavby přidávala něco úplně nového a netradičního. Nabitého nepravidelností organických tvarů. Záměrem bylo harmonicky vložit novou část s přihlédnutím k již existujícímu objemu.
V krátkosti, napojený rozšiřující přístavek si měl pohrávat s mnohovýznamovou symbolikou, ale neměl v ničem ztrácet na funkčnosti. Svým tvarem měl trochu připomínat obrys ostrova Pico. Materiálem, provedením, se pak stylizoval do podoby dřevěného sudu. Ne nepodobného tomu, ve kterém zrálo víno, jež tu lidé mají popíjet.
Domek na stromě, jaký jste si vždy přáli. Má úžasný výhled. Jeho konstrukce zaroste do stromu
přečíst článekStarý a nový styl vedle sebe ladí
Tato přístavba měla zachovat architekturu základní stavby a paraziticky se k ní připojit, a tím dočista proměnit její vyznění, tvář. Architekti tím podtrhují fakt, že původní kamenná stavba tu už byla dlouho, a to vedle ní vyrostlo až teď. Staré nezmizelo, tradice zůstala. Jen se modernizovala, a s ní i celý prostor.
Za plastičností a organickým tvarem dřevěné přístavby se dá vidět ledacos. Sami architekti nepopírají, že interpretace se mohou ubírat k tělům velryb nebo k trupům lodí. Přístavba je zásah, jež v sobě nese sochařskou formu, podněcující fantazii. To na uživatelích je, aby o ní – při víně – mohli diskutovat.
Foto: Fernando Guerra, FG + SG
Dohromady je to zajímavá ukázka rozšíření a rekonstrukce, nepopírající mísení stylů. Které až spolu nesouvisí, dohromady se hezky doplňují v krajině nízkých kamenných zídek, pěšinek, rozeklaných útesů na pobřeží a divoké zeleně opodál. Je to nápadité, vizuálně okouzlující. A vypadá to jako to nejpřirozenější místo, když si po dni stráveném obdivováním krás ostrova chcete zajít na skleničku.
Střešní posezení je ideální, když si za příznivého počasí chcete zpříjemnit degustaci mořským vánkem. Interiér o to lépe poslouží za chladné ostrovní noci. To, co činí přístavbu fascinující, že je rozmanitost různě tvarovaných oken. Od snášených linií po jasné kruhy. Denní světlo dovnitř proniká mnoha portály, z různých stran.
Pokud byste někdy náhodou zamířili na Azory, a zrovna i na sopečný ostrov Pico, ten rozdíl poznáte hned. Sedět ve vinárně a sedět tady, uvnitř v Cella Bar, to je zkrátka něco jiného.
Foto: Fernando Guerra, FG + SG
Údaje o projektu
| Název projektu: | Cella Bar |
| Typ projektu: | rekonstrukce, pohostinské zařízení, vinárna |
| Architektonické studio: | FCC Arquitectura |
| Lokalizace: | Madalena, Pico, Azory, Portugalsko |
| Spolupráce: | Paulo Lobo |
| Návrh interiéru: | FCC Arquitectura a Paulo Lobo |
| Hlavní dodavatel stavby: | Esfalto Britas |
| Železné konstrukce: | Estraga Ferro |
| Vybavení provozu: | Arco Hotel |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2015 |
| Rekonstrukcí ovlivněná plocha: | 422 m2 |
| Užitná plocha: | 322 |
Sdílet / hodnotit tento článek