V praxi jde o to, že stavby, které jsou tak nějak všední součástí našich životů, na nás pronikavě působí a formují nás. Aby ne, pod střechou trávíme podstatnou část svého času, ať už doma anebo v práci. Jde o to, že pokud jsou tyto stavby vytvořené z komplexních a moderních upravených materiálů, je i jejich působení na naše zdraví a duševní pohodu nečekaně komplexní. Dá se to vysvětlit na příkladu. Naši předci sice neznali praktických výhod nehořlavého azbestu, ale také nemuseli řešit fibrózu a karcinomy plic, spojené s jeho vdechováním. Nevěděli nic o pěnové izolaci stěn a stropů, ale neřešili problém s kontaminací mikroplasty. Netušili nic o zdravé výměně vzduchu v interiéru, jenže také neměli takové problémy s astmatem a alergiemi. Neměli ponětí o moderních adhezivech, ale nemusel je trápit vliv hormonálních disruptorů.
Nízká spotřeba energie rodinného domu není všechno. Důležitá je kvalita vnitřního prostředí
přečíst článekNěmecká škola, japonský styl
I když se pohybujeme na poměrně tenkém ledě, dá se říct, že výhodnost moderních stavebních materiálů a technologií užitých při stavbě není jistě zadarmo, a někde za ně nejspíš splácíme dluh. Třeba svým zdravím a pohodou. A velkým obloukem se zvolna navracíme zpět k tomu, co bylo na začátku. Původní a přirozené. Principy baubiologie pak věnují velkou pozornost tomu, jak, kde a z čeho se má stavět. Pozemek, těsné okolí domu, je pro projekt rovněž velmi podstatné. A stavební materiál? Důraz se klade na ty „biologicky prozkoumané“, přírodní prvky. Dřevo, kámen, nepálené cihly.
Údělem nadšených architektů, kteří tomu směru fandí, je pak postarat se o to, aby projekt plně odpovídal požadavkům na moderní bydlení, byť je svým materiálovým složením poněkud středověký. Jde to? Tono Mirai a jeho Shell House, Dům ve skořápce, je toho názorným příkladem. Kombinuje prvky německé myšlenkové školy s japonským minimalismem a úsporností, s velmi životaschopným výstupem na konci.
Dům, který je součástí svého okolí
Zásadní roli tu pochopitelně sehrálo přání klienta, který baubiologii také drží palce. A proto sám nepovažoval za přehnanou skromnost, když ze zalesněné stavební parcely o rozloze 290 metrů čtverečních nehodlal více jak 20 % proměnit v zastavěnou plochu. Protože na harmonickém okolí domu záleží stejně, jako na stavbě samotné. Projekt architekta byl nakonec realizován na ploše pouhých 38 metrech čtverečních. S tím, že z designu bydlení rozhodně nenabudete pocitu, že se nacházíte v jakémsi skanzenu minulosti. Shell House je totiž ve všech ohledech vzhledným, moderním domem.
Jen trochu netradičním, tím, jak přísně se drží snahy nenarušit okolní prostředí. Respektive, jak se s ním snaží splynout. Tomu napomáhá organický tvar, vycházející z dimenzí „přírodní předlohy“. Spirál zatočené ulity, která podpírá sama sebe. Tato pevná slupka vykresluje vnější obvod stavby, drží ji uzavřenou vůči severnímu a západnímu směru, ale do široka jí otevírá na východ a jih. Teplu a slunci. Dům ve skořápce tedy nemá nouzi o sluneční paprsky, ani o čerstvý vzduch. A byť je dobře z třetiny své fasády otevřený do okolí, obyvatel nepociťuje ani nedostatek soukromí. Ploty a vizuální bariéry mu vynahrazuje rozrostlý les, který prozíravě ušetřil. Napojení na „outdoor“ je dokonalé.
Jen žádné plasty, prosím
Dosáhnout co nejlepšího skóre environmentální udržitelnosti u stavby samozřejmě není jen tak, v Německu ani v Japonsku. Proto se tu kvůli minimalizaci dopadů na životní prostředí pracovalo s lokálním certifikovaným dřevem (podle standardů FSC). Těžkou stavební techniku tu nahradila práce dovedných lidských rukou. K výplňovému a stavebnímu materiálu patřila i jílovitá zemina, užitá pro obklady a omítky, a také podkladové kameny, pocházející přímo z místa stavby. Zásadním požadavkem, nutno říci, že dost komplikujícím, pak byla úplná absence tzv. petrochemických materiálů. Prostě žádné plasty, v jakékoliv podobě.
Může to znít jako banalita, ale jen do doby, než se něco takového pokusíte emulovat u vlastní stavby. Plasty a jejich deriváty jsou totiž téměř všudypřítomné. Střešní/fasádní obklady tedy tvoří dřevěné šindele, upravené opalováním, a stavební hlína pochází přímo z místa stavby.
Praktický rozměr i duchovní hloubka
Obvejčitá stavba domu, lehce vyzvednutá nad terén, se rozkládá do dvou pater. První, výrazně rozšířené o venkovní terasu bez zábradlí, těží z nepřítomnosti stěny směrem k lesu. Celostěnné okno totiž zajišťuje kuchyni, jídelně a obývacímu pokoji dostatek světla. Druhé patro je vsazeno mezi spletitou konstrukci z trámoví, která zajišťuje strukturní stabilitu objektu. Je z něj patrné, o jak důkladné tesařské dílo se jedná. Interiéru jednoznačně dominuje dřevo. Trámy, podlahy, obklady, nábytek, pracovní desky na něj v maximální míře sází. Hliněné hlazené omítky pak atmosféru domu dovedně doplňují. Po stránce designu jsme zavaleni organickými tvary, křivkami a oblouky, kterými tu a tam prosvítá geometrická pravidelnosti. Třeba roury krbových kamen, které zajišťují vyhřívání objektu.
Pokud bychom měli popis přidržet blíže duchovnímu rozměru stavby, pak oněch 7 nosných pilířů stavby, zrozených ze Země a ze stěn vystupujících, měly by symbolizovat odhalený cyklus zrození člověka a univerza. Tomu pak, opět v duchovní rovině, odpovídají o oba opsané kruhy, křivky stěn. „Je to architektura, která k člověku hovoří a připomíná mu, že vše začíná a končí zemí,“ říká Tono Mirai.
Standard, překonávající konvence
Celý Shell House je vedený v pasivním standardu. Vnější (fasádní) stěna, střecha i strop vykazují průměrný koeficient přenosu UA 0,49 (W/m2K). Podle japonských standardů hodnocení energetické efektivity CASBEE S (jedná se o podobný systém certifikace, jako například LEED), dosahuje 5 hvězdiček. Přičemž se drží nad požadovaným limitem i 111 %, ve srovnání s japonskou domácností. Hliněná zeď, v kombinaci se 180 milimetry vlněné izolace dosahuje hodnoty U = 0.207 (W/m2K).
Projekt Shell House dokazuje, že domy vybudované na principech baubiologie nemusí být zastaralé a nevzhledné. Jejich autentické materiálové vyznění zvyšuje jejich kvalitu i dlouhověkost, a garantují svým obyvatelům pohodu, kterou moderní stavby obvykle zaručit nemohou.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Shell House |
| Typ projektu: | atypický dům v pasivním standardu |
| Architektonické studio: | Tono Mirai Architects |
| Lokalizace: | Karuizawa, pref. Nagano, Japonsko |
| Vedoucí projektu: | Tono Mirai |
| Dodavatel stavby: | Terashima Construction Company |
| Klient: | soukromá osoba |
| Zahájení projektové činnosti: | 2011 |
| Zahájení stavebních prací: | 2016 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2018 |
| Počet podlaží: | 2 |
| Pozemek: | 290 m2 |
| Zastavěná plocha: | 37,8 m2 |
| Užitná plocha: | 58,4 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek