Nízká spotřeba energie rodinného domu není všechno. Důležitá je kvalita vnitřního prostředí

ESTAV.cz se ptá...

Zabýváte se moderními technologiemi pro zdravé bydlení a zároveň nostalgicky hledíte do minulosti stavitelství. Jde to vůbec dohromady?

Libor Hrouda, odpovídá ...

Myslím si, že ano. Vždy jde o to, jak se lidé uvnitř staveb cítí.  Z tohoto hlediska dělím stavby na vhodné a méně vhodné. Vezmeme-li jako určitý pravzor pyramidy, gotické katedrály či stavby z období klasicismu, opakují se zde principy sakrální a fraktální geometrie. Celý náš vesmír je totiž fraktální a my jsme jeho nedílnou součástí. Správně použité moderní prvky zvané high-tech mohou tyto principy vylepšit, pokud ovšem doplňují geometricky vhodně uspořádanou stavbu. Jako příklad často uvádím sněhové vločky. To jsou fraktály a posvátná geometrie v praxi – vyvážená, harmonická geometrická uspořádání, božská geometrie přírody.  

ESTAV.cz se ptá...

Co byste označil za veledůležitý odkaz našich předků stavitelů známých i těch méně známých?

Libor Hrouda, odpovídá ...

Vezmeme-li jako příklad proslulou francouzskou katedrálu v Chartres, je odkaz předků stavitelů doslova fascinující. Pracovali kromě jiného i se zvukem a světlem – a to takovým způsobem, který bych označil za opravdové sci-fi. Není vůbec jasné, kde se vzalo tolik geniálních řemeslníků a kameníků, kteří byli schopni něco takového vytvořit. Vše je uzpůsobeno tak, aby byl celý komplex dokonale harmonicky sladěn a vyvolal v návštěvníkovi specifický pocit.

ESTAV.cz se ptá...

Některé postupy již ale nelze použít a v některých případech to ani není žádoucí, stavění je v současné době daleko jednodušší, jsou tady nové materiály, vyspělé technologie a poměrně levná a rychlá řešení. V čem spatřujete největší úskalí takovéto moderní masovosti?

Libor Hrouda, odpovídá ...

Masovost může znamenat komplikovanější docílení či zachování principů vhodné geometrie objektů, vnitřní dispozice či umístění stavby. Často se posuzuje pouze cena konstrukce za metr čtvereční či kubický, stupeň zateplení a ušetřené kilowaty za vytápění. Při absenci některých principů nezbytných pro to, aby se obyvatelé cítili uvnitř domu dobře, může vzniknout stavba, kde vůbec nedá bydlet, byť splňuje všechny předepsané normy. Týká se to nejenom rodinných domů, ale budov obecně. Domnívám se, že takzvaný syndrom nemocných budov (SBS) je způsobený zejména nevhodnými elektrickými vlastnostmi materiálů použitých ve vnitřním prostředí domu. Pokládám tyto elektrické vlastnosti za stejně důležité jako často uváděné chemické charakteristiky, uvolňování jedovatých látek a podobně. Za určité riziko považuji absenci principů takzvaně biologicky udržitelného vnitřního prostředí. V projektech se výjimečně uvažuje o elektrické permitivitě použitých materiálů. Správné hodnoty elektrické permitivity použitých materiálů přitom zásadně ovlivňují vnitřní prostředí a to, jak se lidé cítí. Permitivita vyjadřuje schopnost materiálu odolávat elektrickému poli, ale není to schopnost ho umožnit (anglicky permit), jak by mohl její název napovídat.

ESTAV.cz se ptá...

Zatímco všichni mluví o nízkoenergetických a pasivních domech, vy mluvíte o aktivních a iontových domech. Co si pod těmito termíny vlastně máme představit?

Libor Hrouda, odpovídá ...

Vytvoření vhodného vnitřního prostředí s vysokým biopotenciálem je podle mého názoru ekonomicky daleko důležitější než ušetřené kilowathodiny. Dokazuje to i celá řada odborných studií a stále častěji se zohledňují i strohá fakta, že velikost oken či stupeň zateplení mají svoji optimální mez. Já ve svých projektech považuji vnitřní bioprostředí a ekonomii stavby – a to jak investiční, tak provozní – za vzájemně provázané a velmi důležité. Za všechny provozní aspekty bych dále uvedl již zmíněný geometrický tvar budovy a vnitřní dispozice domu, stupeň zateplení, způsob vytápění a ohřevu teplé vody, způsob větrání a vytápění, výběr vnitřních materiálů, forma využití fotovoltaiky, tepelného čerpadla. Jsou tady ale i další obecné charakteristiky budovy, rozeznáváme jich asi padesát, všechny se vzájemně ovlivňují a mnohé z nich jsou navrženy s principy obtížně slučitelnými například s pasivním domem. Náš iontový dům značí dům, ve kterém jsou akcentovány přírodní fyzikální děje, které přispívají k vyšší tvorbě minusových kyslíkových iontů ve vnitřním prostředí. Návrh domu vzniká na profesionální bázi na základě provedení řady výpočtů a zohlednění praktických zkušeností.  Doporučují se i praktické rady pro každodenní použití. Patří sem například udržování vlhkosti vzduchu v místnostech na horní hranici doporučeného intervalu 40 až 60 % (tj. okolo 55 %), pěstování vhodných rostlin, dále jakákoliv proudící voda je pro interiér velmi vhodná (fontány a podobně). Pokud je to technicky možné, je dobré vypínat na noc systémy wifi a v elektrickém systému použít odpojovače. Co se týče vnitřních povrchů (stěn, stropů, podlah), jsou ideální materiály s vhodnými propočítanými elektrickými vlastnostmi (elektrická permitivita), kde jsou vyšší hodnoty žádoucí. Vykazují je především materiály na přírodní bázi (hlína, dřevo, cihla, vápno). Principů zvýšené tvorby minusových iontů lze ale využít nejenom v interiéru domu, v současnosti ho lze nalézt třeba i v interiérech aut, u luxusních modelů Mercedesu či BMW.

ESTAV.cz se ptá...

Řekl bych, že se blížíte spíše principům německé baubiologie. Tím se ale stavba může mnohonásobně prodražit a o řadě hodnot si může nechat průměrný stavitel jenom zdát. Například výběr stavebního pozemku bez přírodních či uměle vytvořených rušivých vlivů je takřka nereálný, stejně tak nároky na některé přírodní materiály. Jak je to konkrétně v případě vaší technologie, jste schopni splnit tyto přísné požadavky na stavbu, kde lze mírně ustoupit a kde už nikoli?

Libor Hrouda, odpovídá ...

Prvotní je zlepšit stávající podmínky na pozemku a zvýšit počet minusových kyslíkových iontů uvnitř budovy ve srovnání s okolním venkovním prostředím. To je sice obtížně dosažitelné, avšak možné. Je nezbytné splnit rovněž všechny normy statické, požární a hygienické. Při výběru pozemku nebo nemovitosti by se zájemce měl ptát, jaký je absolutní počet lehkých minusových kyslíkových iontů, jaký je index unipolarity, tj. poměr minusových a plusových kyslíkových iontů, a jaké jsou převládající hodnoty elektrické permitivity u materiálů použitých zejména v interiéru. Není ale vyloučeno, že se po výše zmíněných dotazech objeví v očích realitního makléře pouze nechápavý údiv. V případě rodinného domu by úpravy pro zvýšení počtu lehkých negativních kyslíkových iontů zahrnovaly například speciální tvarování konstrukce, úpravu energetického pole domu a systému větrání, odstínění elektromagnetického pole z rozvodu elektrokabelů, umístění vypínače příslušného obvodu (zóny). A co se týče regulace větrání, ideální je komínový efekt, který kromě jiného slouží v horkých letních dnech i k velmi účinnému celkovému chlazení domu. Proudění je zde vyvoláno pouze vlivem rozdílné teploty a tudíž i hmotnosti vzduchu na jednotlivých koncích dutiny. Vzhledem k tomu, že teplý vzduch je lehčí než studený, dochází ke stálému pohybu teplého vzduchu směrem nahoru. Tato definice ale platí obecně pro všechny svislé dutiny splňující podmínku rozdílných teplot na svém vstupu a výstupu (např. schodiště, výtahové šachty, větrací šachty apod.).

ESTAV.cz se ptá...

Vaše technologie vychází z odborných studií a konzultací s našimi předními světově uznávanými experty na problematiku negativních iontů s inženýrem Zdeňkem Buřivalem a primářem dětské léčebny speleoterapií Jihomoravského dětského centra MUDr. Pavlem Slavíkem. Jak lze tyto závěry konkrétně využít v rodinných domech, kde můžeme očekávat vyšší výskyt minusových kyslíkových iontů, jaké jsou jejich hodnoty a jaký je jejich vliv na lidské zdraví podle posledních studií?

Libor Hrouda, odpovídá ...

Práce výše zmíněných odborníků představuje špičku v oboru. Podle inženýra Buřivala je hranice příznivého pobytu s výskytem minusových kyslíkových iontů někde okolo 500 částic na cm3. Ve městě se obvykle pohybují okolo 200 částic na cm3, v borovém lese přes 1 000 částic na cm3. V zásadě se dá říci, že ionty jsou elementární nosiče náboje. Ve vzduchu jsou jediným prostředkem vedení proudu. Podle polarity se dělí na kladné a záporné. Negativně nabitá částice je emisarem ozdravných efektů, kladná má negativní vliv na naše zdraví. Záporně nabitých shluků, iontů, by mělo být okolo nás podle zdravotních studií alespoň 800 až 1000 v jednom kubickém centimetru vzduchu. Netřeba dodávat, že málokterá budova tato kritéria splňuje. V prostředí našich měst, ve špatně postavených budovách, špatně větraných i vytápěných, se koncentrace iontů velmi často blíží nule. Přitom zdravotní studie dokazují, že představují velmi významný prvek v působení na lidské zdraví a délku života. V nejvyšších koncentracích se vyskytují v přírodě a jejich počet přímo souvisí s tím, jak se lidé cítí. V panenské přírodě se může jejich počet pohybovat okolo 1000 až 5000 iontů na 1 cm³ vzduchu. Nejčastěji je lze detekovat v blízkosti proudící vody (ve výšce 20 až 30 cm nad vodní hladinou) nebo u vodopádů. Dobrých výsledků dosahují kromě aktivních domů také budovy postavené na zásadách biofilní architektury a designu, kde je do stavebních projektů přímo zapojena flóra (vertikální zahrady, biofilní města).    

ESTAV.cz se ptá...

V současné době připravujete svůj první vzorový dům. Kde bude k vidění a co zde mohou návštěvníci očekávat?

Libor Hrouda, odpovídá ...

Dům by měl být dokončen v létě 2019 a nachází se nedaleko od Kutné Hory.

ESTAV.cz se ptá...

Mění se parametry domu v souvislosti s umístěním stavby? Souvisí s tím i umístění vašeho prvního vzorového domu?

Libor Hrouda, odpovídá ...

Pozemek i umístění na pozemku jsou důležité. Je to významný startovací parametr, a čím vyšší máte hladinu minusových iontů, tím lépe. Roli hrají i oslunění, převládající proudění či hladina spodní vody. V případě vzorového domu se nachází na pozemku potůček a hladina minusových iontů je okolo 800 částic na cm³.

ESTAV.cz se ptá...

Jak konkrétně by tedy měli postupovat ti, kteří se rozhodnou pro bydlení v aktivních domech? Co byste jim na závěr rozhovoru doporučil?

Libor Hrouda, odpovídá ...

Asi začít vhodným výběrem pozemku. Důležité je zjistit všechny dostupné informace, včetně geologie a hydrogeologie. Je třeba velmi pečlivě zvážit i umístění domu na pozemku, půdorysné i výškové, rovněž tak geometrii a dispozici domu či výběr materiálů. S tím vším by měl pomoci zkušený odborník.  

Ing. Libor Hrouda, CSc.

má za sebou kromě projektování rodinných domů také stavbu jaderného reaktoru, dozor části ruzyňského letiště nebo stavbu továren. Zabývá se zdravotními aspekty bydlení.

Kontakt: hrouda@home3.cz; www.home3.cz; www. air3.cz