Výjimečnost rodinné vily podtrhuje i to, že ji navrhl známý sochař Jaroslav Róna se svou ženou architektkou Lucií Rónovou pro rodinu milovníka knih a umění, teatrologa a vydavatele Jana Dvořáka. Stavba je podle slov majitelů zároveň poctou uměleckému hnutí Tvrdohlaví a spřízněnému okruhu souborů Pražská 5, kde Jaroslav Róna dlouhá léta působil.
Oválná stavba plná knih
Pozemek o výměře 1 069 m2 s náhledným výhledem na protilehlé kopce bývalých keltských hradišť, na vrch Hradiště a Závistské oppidum nad bývalým soutokem Vltavy a Berounky u Zbraslavi byl vybrán s největší pečlivostí a majitelé věří, že stavba probudí předválečné architektonické ambice Radotína (např. budova sokolovny z r. 1932, měšťanská škola či přístav) a stane se dobrým příkladem originální architektury pro urbanisticko-architektonický kontext města, který v současné době příliš mnoho nenabízí. V návrhu stavby vycházejí autoři z důvěrné znalosti místa a hledají kromě jiného i historické souvislosti a symboly.
Sochař Jaroslav Róna s architektkou Lucií Rónovou hovoří o šnekovitém rozvinutí rotundového jádra a principu zaoblených tvarů, které vycházejí z organického ornamentu a z odstředivého pohybu dávného hrnčířského kruhu, zmiňují též barevnost a ušlechtilost pálené cihly korespondující s evokovanou tradicí. Přestože se projekt zdá být promyšlený do posledního detailu, místní stavební komisi vůbec neohromí: „Doporučujeme přehodnotit výraz domu s použitím tradičních tvarů a s dodržováním pravoúhlého systému zástavby dle podmínky č. 17 územního rozhodnutí…,“ stojí v jejím vyjádření.
Majitelé pozemku a autoři návrhu se ovšem nevzdávají a zhruba po třech letech konečně dosáhnou svého (byli to přece „Tvrdohlaví“). Základní kámen ojedinělé stavby byl položen v dubnu roku 2015, v základech domu se nacházejí kromě jiného i zkamenělý amonit z Madagaskaru a kámen ze symbolického duchovního místa z hory Říp.
Krása skulpturální architektury
Zatímco dříve plnila architektura spíše integrující roli uměleckých řemesel, v době moderních technologií a materiálů se nabízí daleko širší prostor pro její skulpturální podobu. Dům v Radotíně kráčí směrem, kde se snoubí starosvětská krása umění s moderními technologiemi a materiály, autoři návrhu čerpají z bohatých zkušeností se sochami ve veřejném prostoru. Mohl by tak dokonce evokovat zarputilost sochaře Františka Bílka při jeho návrhu a stavbě vlastní vily na pražských Hradčanech. Inspirací mohou být i slavní italští mistři architektury, kteří volí jako ústřední místnost svých staveb kruhový sál, který sahá přes několik poschodí a je otevřen do centrální kopule (např. La Rotonda).
V případě radotínského dvoupodlažního domu tvoří eliptická rotunda vrcholící kopulí hlavní obytný prostor, do něhož se vchází prosklenými dveřmi ze zahrady nebo hlavním vchodem z jižní strany přes kuchyň s jídelnou. V samém srdci rotundy se rozprostírá masivní krb z omítnuté ohnivzdorné cihly s výrazným prahem z liberecké žuly a pohodlné posezení pro hosty. Stěny obepínají knihovny z masivního dřeva, na ochozech v patře najdeme také sochy a obrazy. Klenba nad knihovnou připomíná krásu románské architektury a její zaklenutí propouští malými otvory světlo do interiéru a láká k návštěvě střechy, jež skýtá nádherné výhledy do okolí.
Pěkný výhled nabízejí i místnosti v patře a samozřejmě prostor na ochozu, kde je možné vyhledat literaturu z mnoha oborů, nebo jen tak hledět do zahrady, která se svými uměleckými artefakty postupně stává jakousi galerií v přírodě. V patře najdeme rovněž prostornou pracovnu, ložnici a koupelnu, v přízemí již zmíněnou kuchyň s jídelnou, technické zázemí a velký obytný prostor. Prakticky ze všech pokojů se dá vstoupit na terasu nebo balkony, do patra po dřevěném schodišti, na střechu po venkovním železném točitém schodišti. Půdorys domu obsahuje jasně dané geometrické tvary, které jsou účelově propojené, připomíná tak rozevřenou knihu. Rodinný dům v Radotíně je vlastně soukromou knihovnou a živou galerií zároveň, která se v čase proměňuje a nikdy nepostrádá tvůrčí atmosféru.
Autoři návrhu stavby: akademický malíř a sochař Jaroslav Róna a MgA. Lucie Rónová Základní charakteristika objektu: Jednopatrový dům podsklepený
Plocha pozemku: 1 069 m2
Užitná podlahová plocha: 303 m2
Konstrukční systém: Nosné a dělicí stěny jsou z keramických broušených bloků POROTHERM
Střešní krytina: Střecha nad objektem je řešena železobetonovou deskou, nad kopulí lepené dřevěné trámy s bedněním; střešní krytina nad stopní betonovou deskou z lepené tepelné izolace a PVC fólie
Fasáda: Obvodový plášť kontaktně zateplený minerální hmotou s povrchovou úpravou: Probarvená omítka a obklad cihelnými pásky
Okna: Výplně otvorů jsou osazeny okny s izolačním trojsklem
Podlahy: Vnitřní podlahy v kombinaci dlažeb a plovoucích laminátových podlah
Vytápění a větrání: Elektrokotel, podlahové topení, topná tělesa v atypickém trubkovém zábradlí ochozu galerie a krbová kamna, větrání přirozené.
Třída energetické náročnosti: B
Sdílet / hodnotit tento článek