Světová výstava EXPO 2025 v Japonsku na umělém ostrově Yumeshima v Ósackém zálivu otevře své brány 13. dubna a v průběhu 26 týdnů se v českém národním pavilonu vystřídá více než 210 umělců v mnoha hudebních, scénických a cross-žánrových projektech. Programový ředitel Přemysl Pela slibuje žánrově rozmanitý program, jehož vlajkovou lodí bude Národní den 24. července, kde se představí ve společném vystoupení Cirk La Putyka a Česká filharmonie, Dětský sbor Českého rozhlasu a hudebnice Aiko. Kulturní program je takřka hotový, stavební práce pro realizaci jednotlivých projektů a zázemí personálu i účinkujících se připravují.
V národním pavilonu se po dokončení hrubé stavby pracuje na vnitřním uspořádání pro kulturní program
přečíst článekDokončování interiérů českého národního pavilonu
Do společenského a kulturního tématu světové výstavy – tentokrát je to Vytváření budoucí společnosti pro naše životy – zapadá český pavilon nejenom svým programem, ale také odvážnou stavbou z přírodních a obnovitelných materiálů. Je to vůbec první dřevostavba svého druhu bez kovové konstrukce v Japonsku, nadto se spirálou z českého skla, v zemi, kde jsou přísnější podmínky pro výstavbu z důvodu možných zemětřesení a dalších živelních pohrom.
Foto: Kancelář generálního komisaře na EXPO 2025
„S naším pavilonem jsme vzbudili už před začátkem výstavy značnou pozornost. První dřevostavba svého druhu bez ocelové konstrukce v Japonsku splňující přísné bezpečnostní normy rozvířila v pořadatelské zemi veřejnou diskuzi k CLT dřevostavbám a k jejich možné právní úpravě,“ podotýká generální komisař české účasti na EXPO 2025 Ondřej Soška a blíže seznamuje s dokončovacími stavebními pracemi.
Český pavilon má k dispozici plochu téměř tisíc metrů čtverečních, bude obsahovat stálou poznávací expozici, multifunkční auditorium, zázemí pro obchodní jednání, restauraci, VIP lounge a odpočinkovou zónou s výhledem na moře. Designéři a výtvarníci společně s architekty a stavaři mají nyní za úkol harmonicky sladit prostor s kulturním a vzdělávacím programem, zasadit jej do architektury národního pavilonu. Hlavním tématem české účasti je Talent a kreativita pro život, což se odráží především v umělecké skleněné fasádě, sochařské výzdobě a v koncepci takzvané Návštěvnické cesty. Celková koncepce navazuje dle slov autorů na bohatou historii českého sklářství, jak ji Japonci znají, v rámci Návštěvnické cesty pak ukazuje ikonický nedokončený triptych Alfonse Muchy nazvaný Tři věky – Věk lásky, Věk rozumu a Věk moudrosti, a to napříč uměleckými směry a žánry až k novými možnostem digitálního věku.
Foto: Kancelář generálního komisaře na EXPO 2025
Příprava multimediálních instalací
„Do Ósaky nyní míří první umělci, kteří mají na starosti tvůrčí proces Návštěvnické cesty, jakožto stálé výstavy pro návštěvníky českého národního pavilonu,“ přibližuje aktuální stav Ondřej Soška a vše ukazuje na vizualizacích a fotografiích. Prvním dílem, s nímž se návštěvník v pavilonu setká, bude monumentální křišťálové sousoší nazvané Stromy rostou z nebe od designéra a skláře Ronyho Plesla, které bylo poprvé představeno na Benátském bienále v roce 2022. Návštěvník uvidí čiré křišťálové kmeny v nadživotní velikosti, kterou jsou otiskem živých stromů. Dále Návštěvnická cesta skýtá celou řadu dalších Pleslových skleněných artefaktů, jež symbolicky propojují témata přírody a lidské existence.
Nicméně ústředním dílem táhnoucím se po celém obvodu pavilonu bude více než dvě stě metrů dlouhý „kresebně-malířský narativ“ Jakuba Matušky nazvaný aka Maskera. Komiksové malby doplňují monumentální skleněné plastiky s cílem (dle slov protagonistů) vyprávět příběh pomocí emocí a představit českou tvorbu od klasiků přes současné autory až po digitální umění současnosti. Do projektu se zapojují také studenti, kteří dostali příležitost realizovat své vlastní autorské návrhy. V podivné symbióze se tady takto například nachází bronzová soška od Alfonse Muchy Akt na skále a skleněný maskot zvaný René. Nechybějí ani odvážné světlené instalace, které rovněž míří v současné době do japonské Ósaky; ta největší se bude nacházet uprostřed restaurace, kde uvítá návštěvníky obsluha v uniformách Jana Černého, autora oblečení české olympijské národní reprezentace.
Foto: Kancelář generálního komisaře na EXPO 2025
„Očekáváme kritiku a jsme schopni na ni reagovat,“ nechal se slyšet Rony Plesl na tiskové konferenci, když přibližoval vlastní tvůrčí proces, jeho návaznost na tradici českého sklářství, a to včetně propojení všech projektů, grafických a marketingových aktivit na EXPO 2025. Zmínil také náročnost úprav vnitřních prostor pavilonu pro instalace, především u skleněných soch a Návštěvnické cesty. Shodnout se zde musí více profesionálů ve svém oboru, aby český národní pavilon vyhovoval nejenom stavebně-technickým a bezpečnostním normám, ale také nemalým nárokům vystupujících umělců a jejich týmů.
Foto: Kancelář generálního komisaře na EXPO 2025
Jak probíhá kolaudační řízení v případě národních pavilonů světových výstav EXPO?
Kolaudační řízení u národních pavilonů na světových výstavách EXPO probíhá odlišně od běžného stavebního řízení, pavilony jsou dočasnými stavbami a spadají pod zvláštní mezinárodní režim. Každé EXPO může mít specifické požadavky na kolaudaci, lišící se podle právního rámce hostitelské země. V případě Japonska jsou kolaudační procesy delší (trvají několik dnů), přizpůsobují se místním stavebním normám a požadavkům na seizmickou bezpečnost staveb. Obecně proces zahrnuje schválení projektové dokumentace, kterou předkládá každý účastnický stát organizátorům výstavy. Během výstavby pak dochází k pravidelným inspekcím ze strany místních úřadů a organizátorů EXPO. Kontrolují se statické vlastnosti, požární bezpečnost, elektroinstalace a další technické aspekty. Před oficiálním otevřením probíhá finální kolaudační kontrola, kterou provádějí jak místní úřady, tak organizátoři EXPO. Hodnotí se zejména bezpečnost návštěvníků, dodržení projektové dokumentace a technická způsobilost objektu. Po úspěšném absolvování kolaudace je pavilonu udělen certifikát způsobilosti k užívání. Během výstavy může docházet k dalším kontrolám (např. požární inspekce, hygienická kontrola). Vzhledem k dočasnému charakteru většiny pavilonů je součástí plánu i jejich odstranění nebo přemístění po skončení EXPO. Více informací v angličtině a japonštině (zde).
Sdílet / hodnotit tento článek