Jak funguje sdílení elektřiny
Sdílení elektřiny, neoficiálním názvem komunitní energetika, umožňuje mezi odběrnými místy „posílat elektřinu“. Uvozovky proto, že se nejedná o fyzický tok konkrétních elektronů, ale o účetní operaci. Co jedno odběrné místo, typicky dům s fotovoltaikou, pošle do sítě, může si ve stejné chvíli jiné odběrné místo odečíst z účtu za elektřinu. Podmínka „ve stejnou chvíli“ je důležitá. Sdílení elektřiny probíhá v reálném čase, konkrétně po patnáctiminutových intervalech. Sdílení proběhne pouze tehdy, když přebytek poslaný do sítě během 15 minut bude v týchž 15 minutách členem skupiny sdílení (komunity) odebrán.
Množství elektřiny odebrané v rámci sdílení pak odečte obchodník ze spotřeby domácnosti (odběrného místa), která elektřinu odebrala. Tato sleva platí jen pro silovou složku ceny elektřiny, regulovaná složka (distribuční poplatky, platba za jistič a další) zůstává, protože ke sdílení elektřiny byla použita veřejná elektrizační soustava.
Jaký je rozdíl mezi jednofázovou a třífázovou elektřinou? Jak rozdělit elektřinu po fázích?
přečíst článekSdílení elektřiny a účet za elektřinu
Administrativní a procesní záležitosti v tomto článku necháme stranou, zaměříme se jen na princip cenového vyrovnání. A použijeme k tomu příběh.
Pro ilustraci budeme uvažovat paní Martu a její maminku v důchodu. Té budeme říkat babička. Marta má na okraji města rodinný domek s fotovoltaikou, babička bydlí v bytě v centru města a fotovoltaiku nemá.
Za slunečného počasí vznikají Martě přebytky elektřiny z fotovoltaiky, které dosud za drobný peníz prodávala do sítě. S příchodem sdílení elektřiny se rozhodla, že raději přebytečnou elektřinu bude posílat zadarmo babičce, aby jí snížila účet za elektřinu.
Na reakci babičky si ukážeme různé příklady sdílení elektřiny.
Příklad 1: bezplatné sdílení elektřiny
Babička vděčně souhlasí.
Za měsíc z domku od Marty přeteče do sítě 50 kilowatthodin (kWh). Babička v bytě má v témže měsíci spotřebu 100 kWh. Babička se ale do doby Martiných přebytků trefila se svou spotřebou jen zčásti a využila v daném měsíci od Marty jen 20 kWh. Marta tak dostane od svého obchodníka s elektřinou (dodavatele) zaplaceno za 30 kWh přetoků a 20 kWh jí bude evidováno jako sdílení. Za těchto 20 kWh Marta od obchodníka nic nedostane.
Babičce přijde účet, kde bude uvedeno, že za daný měsíc spotřebovala 100 kWh a z toho 20 kWh pokrylo sdílení od Marty. Babička tedy zaplatí obchodníkovi 80 kilowatthodin silové elektřiny, ale plných 100 kWh regulované složky – protože elektřina od Marty k babičce dotekla přes veřejnou síť.
Množství elektřiny, které Marta do sítě poslala, stejně jako babiččina spotřeba, se evidují v Elektroenergetickém datovém centru (EDC), včetně časů, kdy tyto aktivity probíhaly. Výše Martiných přetoků a doba jejich trvání se v EDC porovná se spotřebou babičky a dobou jejího trvání. Odtud si pak data vezme dodavatel (obchodník s elektřinou) a rozepíše je oběma stranám na účet.
Příklad 2: sdílení elektřiny za odměnu
Babička je hrdá.
Sleva na elektřinu je fajn, ale babičce se nelíbí, že by jí dcera měla úplně sponzorovat. Řekne proto Martě, že jí za každou sdílenou kilowatthodinu zaplatí jednu korunu. Marta samozřejmě protestuje, ale babička si to nedá vymluvit. Jak tedy bude vypadat účet za elektřinu obou stran?
Obchodník vypíše účet úplně stejně jako v příkladě 1. Obchodník s elektřinou totiž do vyrovnání členů komunity nijak nezasahuje a ti se mezi sebou mohou vyrovnat, jak budou chtít.
Babička tak po obdržení vyúčtování zavolá Martě, že jí dluží 20 korun. Marta odpoví „proboha mami, nech to bejt, stejně k tobě jdeme v neděli na oběd a ten bude stát mnohem víc“. V neděli tedy předá babička Martě 20 korun hned mezi dveřmi a nechce se o ničem bavit. A tak to jde každý měsíc.
Je zcela na členech komunity, jak si mezi sebou nastaví vyúčtování sdílené elektřiny. Je jedno, jestli to bude na ústní dohodě, nebo spolu účastníci sdílení sepíší smlouvu. Jestli bude sdílení zdarma, nebo si budou členové komunity platit v penězích, Bitcoinech, nebo naturáliích ve stylu „Franto, ty si ode mě budeš moct brát přebytky a já si za to od tebe budu půjčovat vozejk.“
Dodavatel zpoplatňuje pouze elektřinu dodanou do sítě a odebranou ze sítě mimo sdílení, a k tomu odběrateli (nikoli majiteli fotovoltaiky) naúčtuje kompletní regulovanou složku.
Příklad 3: měření po fázích a sdílení elektřiny sám se sebou
Babička o elektřinu od Marty nestojí.
Marta se ale dozví o české specialitě – měření po fázích, které znevýhodňuje používání fotovoltaiky. Třífázová přípojka s fotovoltaikou běžně funguje tak, že v jednu chvíli se na jedné fázi elektřina ze sítě odebírá a na jiné fázi se do sítě posílá. To se děje všude na světě.
V ČR ovšem jako jedni z mála neporovnáváme rozdíl na všech fázích dohromady (tomu se pak říká součtové měření), ale na každé fázi zvlášť. Elektřina ze sítě odebraná tak může mít – a má – výrazně vyšší cenu, než elektřina ve stejnou chvíli do sítě poslaná.
Marta ale nedávno slyšela, že tohle vyřeší právě komunitní energetika. A skutečně! Marta totiž může sdílet elektřinu sama se sebou.
Martina domácnost tedy vytvoří „komunitu o třech fázích“. Elektřina, která na jedné fázi do sítě odteče, se odečte od elektřiny, která ve stejnou chvíli na jiné fází do domu přitéká. Rozdíl se přitom opět vztahuje jen na silovou elektřinu neboli obchodní složku ceny elektřiny, regulovaná složka se neodečítá. Můžeme tak říct, že při uplatnění sdílení elektřiny tak ČR máme silovou elektřinu měřenou součtově, kdežto regulovanou složku po jednotlivých fázích.
Marta tak za měsíc odebrala ze sítě 80 kWh a do sítě poslala 100 kWh. Z těchto 100 kWh, které od Marty přetekly do sítě, ale pouze 30 kWh proběhlo ve stejnou dobu jako odběr ze sítě na jiné fázi. To už je více čísel, tak si je raději rozepíšeme zvlášť:
- Odběr ze sítě: 80 kWh, počítá se silová elektřina (A) a regulovaná složka (B)
- Přetok do sítě ve stejnou dobu jako odběr: 30 kWh, počítá se pouze silová elektřina (C)
- Přetok do sítě v jinou dobu než odběr: 70 kWh, počítá se pouze silová elektřina (D)
Všechna tato čísla se pak sejdou i na Martiném účtu za elektřinu.
Vzorec pro výpočet tohoto účtu je poměrně jednoduchý: A - C + B - D
Řečeno slovy, přetok silové elektřiny do sítě ve stejnou dobu jako odběr (C) se odečte od odběru ze sítě (A). Regulovaná složka ovšem zůstane za celý odběr (B). K tomu Marta dostane zaplaceno za elektřinu, kterou do sítě poslala v době, kdy neměla žádný odběr (D).
Marta tak zaplatí 50 kWh silové elektřiny a 80 kWh regulované složky. 30 kWh na silové složce je sleva za sdílení. K tomu dostane zaplaceno za 70 kWh silové elektřiny prodané do sítě.
Je sdílení sám se sebou pro Martu správná volba? Neudělala by lépe, kdyby elektřinu jen normálně prodávala jako dosud a na sdílení se vykašlala?
Nejspíš ne.
Martě se sdílení samotné se sebou vyplatí, protože cena elektřiny ze sítě je prakticky vždy vyšší než cena, jakou Marta dostává za přetoky. Takto jednoduchá je úvaha do chvíle, dokud se bavíme o fixním tarifu pro odběr elektřiny a pevné ceně výkupu.
Ale pak tu máme ještě účtování elektřiny podle ceny na burze – spotové tarify. Na ně se podíváme v dalším článku.
Sdílet / hodnotit tento článek