Terasa v patře
Terasa byla plná záplat a jen zázrakem skrze ni nezatékalo do ložnice, která se nachází právě pod terasou. Rekonstrukce terasy byla rozdělena do několika etap. V prvé řadě bylo nutno kompletně odstranit původní kovové zábradlí, které bylo na několika místech zrezivělé, a tedy ne zcela bezpečné. Poté přišly na řadu betonové sloupky, do nichž bylo kovové zábradlí ukotveno. Nakonec byl stržen původní asfaltový povrch, což byl obzvláště obtížný úkol, neboť lepenkové pásy byly pevně spojeny s podkladem a bylo nutno je tedy postupně odstraňovat sbíječkou.
V další fázi byla na vyčištěnou a penetrovanou betonovou plochu položena základní vrstva pískované lepenky. Poté přišlo na řadu zateplení terasy. I tady jsme se museli utkat s určitým problémem, který byl způsoben tím, že posuvné dveře do pokoje ve II. patře byly příliš nízko nad původní úrovní terasy, takže pro její zateplení zbývalo opravdu velmi málo prostoru. Vzniklou situaci jsme vyřešili tak, že přede dveřmi jsme položili jeden pás styroduru o tloušťce 2 cm a na zbytek plochy terasy jsme umístili tentýž materiál o tloušťce 3 cm.
Jiné řešení nepřipadalo v úvahu, neboť stále musel být ponechán určitý spád terasy sloužící pro plynulý odtok dešťové vody. Na styrodur byla poté celoplošně natažena perlinka s lepidlem a po jeho zatvrdnutí byla na celou plochu terasy aplikována první vrstva finální izolace, kterou tvoří požárně odolný plastomer DERBIGUM. Po nezbytných klempířských pracích byla na terasu položena druhá finální vrstva asfaltového hydroizolačního pásu. Poté, co byla rekonstrukce terasy dokončena, přišlo na řadu ukotvení nového zábradlí, které bylo vyrobeno z pozinkované oceli. Nakonec jsme na terasu položili dřevěné dlaždice, které jsou vyrobeny z akácie.
Terasa na zahradě
V jedné z dalších fází rekonstrukce přišlo na řadu vybudování betonových základů pod dřevěnou terasu před obývacím pokojem. Jak je patrno z přiložené fotodokumentace, nejprve bylo nutno vykopat kolmo na jižní stěnu domu základy, které byly 6 metrů dlouhé a 65 cm hluboké. Jako materiál na základy budoucí terasy bylo použito tzv. ztracené bednění. Na ně byly postupně ukotveny hranoly ze sibiřského modřínu o rozměrech 6 × 8 cm.
Jako podlahovou krytinu jsme zvolili prkna ze sibiřského modřínu, které mají drážkovaný povrch. Do těchto prken byla podélně vyfrézována drážka a prkna se tak ukotvila ke hranolům pomocí plastových profilů aniž by se musely do jednotlivých prken vrtat otvory pro vruty. Tento způsob je šetrnější ke dřevu a také estetičtější a bezpečnější pro uživatele terasy. Povrch terasy jsme nijak neošetřovali, neboť jsme chtěli, aby postupem času dostal charakteristickou šedou patinu, která se více hodí k typu našeho domu.
Ve druhé fázi realizace terasy byl vybudován dřevěný slunolam, který slouží nejen jako zastřešení stolu sloužícího k venkovnímu posezení, ale i vstupu do domu před verandou. Nad verandou byly proto dřevěné lamely o něco kratší a sloužily jako podpora klempířského dílce, do něj bylo usazeno bezpečnostní sklo. Pro odtok vody slouží malá hliníková trubka s řetízkem.
Sdílet / hodnotit tento článek