PK Arkitektar zvítězili v roce 2012 v soutěži projektů s návrhem, který svými dispozicemi přesně odpovídal přání zřizovatele, tedy odborářskému Sdružení Akademiků. Jejich představu o klidné a nerušené rodinné dovolené v soukromí totiž plán na "skrytou zástavbu" beze zbytku naplnil, a mimo jiné sesbíral i kladné body za udržitelnost a celkové ekologické pojetí.
To bylo nakonec zvláště důležité, protože celá oblast jezera Laugarvatn je navzdory svému turistickému vytížení považována za klidovou a přírodní zónu. Může se nám zdát poněkud úsměvné, že z 104 000 kilometrů čtverečních rozlohy Islandu, který nám přijde jistě navýsost působivý, bylo za cílovou lokalitu vybráno právě "jezero", které je mělké a rozlohou nepřesahuje ani čtyři kilometry čtvereční.
Místní na něj (a také na sousední 13 km2 jezero Apatvan) ale nedají dopustit. Mají tu totiž veškerý komfort, který vychází z kombinace ostrovního vnitrozemí a všudypřítomných termálních pramenů. Navíc se celá destinace, zvaná Brekkuskógur nachází jen asi 100 kilometrů od hlavního města, Reykjavíku, kde sídlí i většina z osmadvaceti členských vědeckých institucí spadajících pod Sdružení Akademiků.
Vzhůru (dolů) pod horizont
Dostupnost a obslužnost zamýšlené stavební lokality ale byly jen okrajovým bodem celého projektu. Důraz se zde kladl hlavně na to, aby celý záměr nenarušil přírodní charakter místa. PK Arkitektar se s tím vyrovnali poměrně nápaditým způsobem, když obě dvě prototypové stavby kompletně umístily pod horizont, tím že je zanořili do vlastního terénu.
Foto: Rafael Pinho, Bjarni Kristinson
Samotná výstavba přitom byla skutečně bodová: minimalizoval se přístup těžké techniky, a výkop spolu se skrývkou zeminy přesahoval půdorys každé budovy jen minimálně. Nerušivé působení se ale neomezilo jen na budování základů. Nenápadná je i sama projektovaná architektura, která vychází ze "semi-rurálního odkazu" místa.
Objekty jsou kompletně provedeny v minimalistickém duchu, který sází na účelnost a jednoduchost, čemuž zasazení do terénu pomohlo. Zemina ze skrývky totiž byla nanesena na zesílenou plochou střechu chat, a na místo se vrátila i původní vegetace. Při výhledu na hladinu jezera vás tedy neruší jednotlivé chatky, ale vidíte jen malé "kopečky" porostlé křovinatým borůvčím a klečí.
Nápaditý úkryt před nepohodou
K pohodlí uvnitř chat přispívá optimální orientace objektů. Jsou zasazeny tak, aby se stavěly naneseným svahem vůči převládajícímu směru větrného proudění, zatímco snížená "terasa" před vlastním vstupem je v zákrytu.
„Celý ten architektonický koncept vychází z velmi jednoduchých a hlavně efektivních řešení," říkají PK Arkitektar. „Nemuseli jsme se příliš soustředit na detail, řešili jsme totiž komplexitu celého provedení." Jedna věc prostě vedla k druhé: když omezíte stavební plochu na minimum a pracujete na "definitivním" prostoru, musíte nutně využít optimální orientace objektu. Pokud uchováte zeminu ze skrývky a nechcete řešit její transport, přeložíte jí na střechu objektu. Terasa a vstup je limitována svahem, a tím zákryt současně vytvoří intimní prostor pro uživatele na závětrné straně.
Bilance jako u zero-emission
V konečném důsledku tak vznikla (byť to nebyl prvoplánový záměr) stavba s minimální ekologickou stopou - šetrná vůči životnímu prostředí, energeticky efektivní díky izolaci stěn vrstvou zeminy. A také hospodárná, pokud jde o vlastní energetickou bilanci. Chaty jsou totiž napojeny na již existující geotermální vrt, který se stará o vyhřívání objektů a zásobu teplé užitkové vody.
Foto: Rafael Pinho, Bjarni Kristinson
Obydlí s plochou 100 metrů čtverečních tak má do začátku téměř všechno, co ke své existenci potřebuje. I když architekti ani majitelé nežádali o udělení certifikace, dosahují prý chaty na Brekkuskógur standardu budovy s nulovou emisní stopou.
Netradiční forma konzervace dřeva
Jistě, ne zcela eko-dojmem na nás působí betonové základy, ale ty běžný uživatel neuvidí. Na nich je pak postavena dřevěná konstrukce, zesílená ocelovými nosnými rámy. Ty byly nezbytné kvůli zátěži plynoucí z nadloží zeminy. Pravidelný fasádní obklad na přístupové straně byl proveden z jednoduchých hrubých fošen, které byly před instalací opáleny v ohni (tento model přírodní "konzervace" dřeva se využívá například u historických staveb v Japonsku), ale tím všednost zevnějšku končí.
Hned za dveřmi (pokud tedy prominete hladké betonové stěny bez omítky) vás čeká netušené pohodlí. Dřevěné obklady kolem stropů a podlah (ty jsou povětšinou z širokých dlaždic s přírodním vzorem), kuchyňská linka obložená hlazeným kamenem, koupelna s prostornou vanou a vířivkou, zásobovaná jak jinak než vodou z termálního vrtu. To vše přitom v naprostém soukromí.
I když je to totiž k sousední chatě co by kamenem dohodil, prakticky sem nejde vidět. A vy si můžete nerušeně užívat odpočinku na úpatí hor Laugarvatnsfjall nebo koupání v zátočinách jezera, obklopených břízami.
Údaje o projektu
| Název projektu: | BHM Vacation Rental Cottages |
| Lokace: | Brekkuskógur, Island |
| Koncept: | atypické bungalovy pro rodinnou dovolenou |
| Architektonické studio: | PK Arkitektar |
| Vedoucí architekt: | Pálmar Kristmundsson |
| Projektový tým: | Andrew Burges, Fernando de Mendonca, Erna Vestmann, Sunna Dóra Sigurjónsdóttir, Liidia Grinko |
| Klient: | BHM Vacation Cottages |
| Konzultace: | Verkhönnun, Landark |
| Rozloha: | 103 m2 |
| Projektová soutěž: | 2012 |
| Dokončení projektu: | 2015 |
Sdílet / hodnotit tento článek