• ESTAV.cz
• Architektura
• Fasáda pyramidy v botanické zahradě napodobuje medové včelí plástve

Prohlédnout fotogalerii10 fotografií

Návštěvníkům botanické zahrady se stavba snaží zábavnou a poutavou formou poukázat na nejnovější objevy místních výzkumníků, stejně tak jako představuje nejatraktivnější směry současného bádání.

„Botanická zahrada již dlouhá léta nese lidem širší poselství. Byli bychom rádi, kdyby se lidé o náš výzkum nejen více zajímali, ale aby se do něj i na občanské bázi zapojili. Pyramida vědy má jejich odhodlání k takovým aktivitám posílit.“

Brian Vogt, stávající šéfmanažer denverské botanické zahrady, přišel za architekty s poměrně jasnou představou o tom, jak by měla vlastní stavba vypadat i co by měla ztělesňovat. „Denverská botanická zahrada je od svého založení v roce 1951 na absolutní špici mezi podobnými zařízeními ve Spojených státech amerických,“ říká Vogt. „Není to jen nahodilá sestava rostlin z různých koutů světa. I když jsme zelení zevnitř i navenek, specializujeme se na oblast ochrany vodních rostlin ze všech kontinentů. A jsme v tom nejlepší.“ Potvrzuje do i americká Aliance muzeí a zahrad, která podobné instituce po odborné bázi zaštiťuje a uděluje jim akreditaci.

Širší záběr rozmanité vegetace od tropů po tundru (a lokální příspěvek v podobě živých sbírek vegetace vyprahlého coloradského regionu) dokládá, že Denverská botanická zahrada má skutečně co nabídnout. Kromě kvetoucí desetihektarové oázy v srdci města zařízení ještě spravuje 300 hektarů „rostlinného útočiště“ v Chatfieldu (které slouží jako depozitář sbírkového materiálu) a 10 hektarů pěstební půdy na farmě v Jeffersonu. Ta se současně stará o společenstva horských bylin v kopcovitých rezervacích kolem hory Mount Evans a jejich naučných stezek. Jenže i tady platí, že méně je někdy více. Alespoň ve vztahu k veřejnosti.

Foto: BURKETTDESIGN

„Lidé totiž z celé rozsáhlé činnosti celého zařízení vidí jen onu nepatrnou část městské kvetoucí oázy, a nevnímají už další aspekty práce našich botaniků,“ prozrazuje Vogt příčiny vzniku Pyramidy. „Proto jsme potřebovali objekt, který by veřejnosti na jediném místě ukázal, co všechno vlastně Denverská botanická zahrada dělá.“ Pyramida je ve své podstatě symbolem, který v sobě nese záhadu a zvědavost, provázející otázku a touhu po poznání či konečné porozumění.  Je „ohromující“ a tajemná, přitažlivá. „A právě proto je se symbolikou vědy a umění pyramida často spojována,“ dodává Vogt. „Jen si vzpomeňte na skleněnou Pyramide de Louvre od IM Peie v Paříži.“

Botanická zahrada tedy zajistila soutěž projektů, kde byla vyhodnocena účast týmu Burkett Design jako nejpřínosnější. Následně architektonické studio zahájilo jednání s hlavním (již vybraným) dodavatelem stavby, společností GH Phipps. Dohromady pak řešili konkrétní pyramidální podobu, stránku struktury i obrazového ztvárnění, včetně výběru vhodného materiálu. Součástí řešeného programu bylo rovněž navržení exponátů pro výstavu pod širým nebem, v zahradách. V této fázi byl ještě k řešení přizván konzultant ze Studio NYL se sídlem v Boulderu, jehož práce tkvěla především v návrhu strukturálního designu.

Objekt byl v zadání jasně definován pyramidou, a také „dynamickými skleněnými prvky“, a Burkett Design se tohoto zadání pochopitelně držela. Nespokojili se však s prostým jehlanem, a rozhodli se pyramidu jako takovou chápat v modernějším smyslu, se zřetelem na navázání celého objektu na existující situaci v botanické zahradě. „Kromě příhodného napojení na návštěvnické stezky a prohlídkové okruhy jsme také zvažovali situaci v místě z hlediska vhodných úhlů a optimálnímu vystavení objektu dennímu světlu,“ říkají Burkett Design.

Foto: BURKETTDESIGN

S každým dalším krokem řešení bylo jasné, že předloha (naznačená objektem v pařížském Louvre) by zdaleka nemohla postihnout všechny funkční, provozní a estetické aspekty budovy. „Sklo a ocel se prostě ukázaly v přírodním prostředí Denverské botanické zahrady jako nepraktické,“ komentují proces plánování architekti. „A s ohledem na programové potřeby expozice, která bude obsahovat velkou řadu digitálních prvků, bylo nakonec rozhodnuto, že pyramida bude definována neprůhledným krytem.“ I další otázka, kterou si architekti kladli, souvisela s rozvržením pyramidy. „Má mít jasně definovanou střechu, nebo má být komplexní v celém objemu?“ Proto padlo rozhodnutí o splynutí střešních a krycích prvků v jeden.

Odpovídajícím materiálem se stala krytina Swisspearl (konzistentní vláknité cementové panely), který vytvořila „kůži“ celého objektu. V rámci dispozic pak byla fasáda vytvořena z šestiúhelníkových bloků, které napodobují šestiúhelníky včelích pláství. Symbolika mezi nejvýznamnějšími přírodními opylovači a kvetoucí zahradou je přitom jasná, a biomimetický design k původnímu zadání sedí.

Pyramida vědy je situována ve středu jižního segmentu botanické zahrady (poblíž vstupu ze stanice Garden´s York). V terénu je vymezena nádržemi (na jižní a západní straně), a poněkud vtlačena mezi amfiteátr na severovýchodě. Podél ní také protéká El Pomar, meliorovaná vodoteč. Viditelná je prakticky z 360° okruhu celé zahrady. Usazena je na čtvercové platformě napojené schodišti, a je posunutá do diagonály, aby její vstupy odpovídaly návaznosti na existující cesty a chodníčky. Dominantním tématem Pyramidy jsou nepřehlédnutelné biomimikry, které usměrňují celý koncept. Díky nim (tomu, jak jsou spirálně posunuty po celém obvodu) dostává stavba kýžený dynamický vzhled.

Foto: BURKETTDESIGN

Údaje o projektu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata