Masivní nebo vrstvená?
Pokud se rozhodujeme o dřevěné podlaze, kromě výběru dřeviny musíme zvážit, zda zvolíme masivní nebo vrstvenou podlahu. U masivní podlahy kupujeme vždy jeden kus masivního dřeva dané dřeviny, každý kus je přesně opracovaným originálem. U větších výrobců se ve většině případů můžeme spolehnout, že surovina pochází z lesů s takvzaně trvale udržitelným hospodařením. (PEFC, FSC). Nemusíme se tedy bát, že by se někde „plundrovaly“ lesy. Masivní podlahy mají pero a drážku po všech 4 stranách prkna. Jeho tepelné odpory a prostupy tepla jsou jasně dané na rozdíl od slepovaných vrstev složených z několika různorodých materiálů.
U vrstvených podlah kupujeme obvykle jen 3 mm nášlapné dřeviny např. dubu nalepené na méně hodnotné dřevině třeba smrku nebo překližce. Všechny vrstvy jsou spojeny lepidlem. Pokud vrstvené podlahy obsahují i protitažnou vrstvu můžeme hovořit o tom, že jsou více stabilní než masivní. Tvarové změny dřeva lze dobře v interiéru kontrolovat. Jde o vzdušnou vlhkost, která by měla být 50-65 % a tepotu v místnosti 15-20 ⁰C.
Není dřevo jako dřevo – vlastnosti dřevin ovlivňují chování podlahy
Je potřeba si rozmyslet, co od podlahy očekáváme. Ať už lehké nebo těžké, měkké nebo tvrdé, pružné či tuhé – tuzemské dřeviny nabízejí široké spektrum vlastností a přirozeně také možností využití.
Tvrdost dřevin řeší podrobně tzv. Brinnelova stupnice tvrdosti dřevin. Mezi měkké dřeviny řadíme například smrk, borovici, jedli či douglasku, evropský modřín mezi středně tvrdé třešeň, sibiřský modřín či jasan, mezi ty tvrdé dřeviny vhodné do interiéru se řadí například dub, ořech, buk či javor.
Porovnání kreseb různých dřevin. Zdroj: Fotolia.com - sunnychicka
Smrk (Picea abies Karst.)
Je to nejběžnější druh stromu ve střední Evropě a ve Skandinávii a tím i nejdůležitější užitková dřevina. Má bělavě žluté dřevo s krátkou přirozenou životnosti. Dřevina má nižší hustotu zato s velkým tepelným odporem. Pocitově teplá dřevina, která dobře izoluje jak tepelně tak zvukově. Hodí se například do ložnice, kde není takový provoz či na chatu, chalupu. Od smrku bychom neměli očekávat, že v průběhu užívání neobjeví vryp, škrábanec. Ten se objeví a k této dřevině patří.
Borovice (Pinus silvestris L.):
Dřevina vyznačující se výrazně tmavším jádrem, která má o něco delší životnost než smrk. Běl je dobře impregnovatelná, proto se borové dřevo často používá na tlakovou impregnaci, při které může být celý průřez běli rovnoměrně naimpregnovaný. Běl je velmi náchylná k zamodrání. Dřevo je velmi bohaté na pryskyřici. Vlivem oxidace postupem času mění barvu do oranžová, až do červena. Charakteristické jsou její „křídlové“ suky. Je z ní oblíbená podlaha na chaty a chalupy.
Modřín (Larix decidua Mill.):
Poznáte ho podle červenohnědého jádra. Má delší životnost než smrk či borovice. Často se používá v exteriérech například na mosty, terasy, fasády. Má přitažlivou, různorodou kresbu. Velmi oblíbený je sibiřský modřín, který je hustší a houževnatý. Jeho přírůstky jsou díky klimatickým podmínkám růstu menší a neobsahuje tolik smolníků. Má menší tepelný odpor než borovice a smrk a při splnění podmínek se dá použít na podlahové topení. Zajímavý a oblíbený je také svým poměrem kvalita a cena. Velmi dobře oživí například industriální interiér.
Dub (Quercus sp.):
Těžké, tvrdé listnaté dřevo s vysokou pevností a dobrou přirozenou životností. Je nadčasový a jeho vzhled neomrzí. Při správné montáži a podmínkách vydrží i stovky let. Používá se zejména v interiéru na podlahy a nábytek, vzácněji v exteriéru, pokud je požadována delší životnost. Na podlahy je běžně používaný u podlahového topení i v masivním provedení.
Porovnání kreseb různých dřevin. Zdroj: Fotolia.com - sunnychicka
Jasan (Fraxinus excelsior L.):
Těžké, tvrdé a především elastické listnaté dřevo. Jeho dřevo má krásnou kresbu. Používá se v interiéru např. na nábytek, podlahy, tělocvičné nářadí, násady. Na podlahy lze vybírat mezi rustikálním tříděním, kde dominuje pestrost suků a běli nebo výběrové tzv. Select. Třídění Select je bez suků a podlaha má přirozeně světlou barvu. Rozzáří každý interiér.
Další důležité parametry pro rozhodování
Útulnost v interiéru vyžaduje rovnováhu mezi emocemi a rozumem. Svými smysly vnímáme nejčastěji barvy, materiály, tvary, světlo, teplo a podle nich vybíráme. Robustnost, užitkovost a vysoká odolnost proti zátěži jsou proti tomu aspekty, které posuzujeme racionálně. Masivní podlahy nesplňují pouze emoční očekávání, ale také usnadňují racionální rozhodování.
Dnešní doba dbá na obnovitelnost lesních porostů. Kontrola kvality začíná samozřejmě u pořízení suroviny. Většina předních výrobců zpracovává dřevo pocházející z lesů certifikovaných FSC nebo PEFC. Dodavatelé surovin se pečlivě vybírají. V této souvislosti podléhají výrobci jednou ročně kontrole certifikačního institutu.
Sdílet / hodnotit tento článek