POZOR
Článek má po novele stavebního zákona od 1. 1. 2018 novou verzi, kterou naleznete pod tímto odkazem.
Příslušným orgánem pro vedení územního řízení bude zpravidla obecný stavební úřad, v jehož obvodu se má daný záměr uskutečnit. Účastníky územního řízení vymezuje ustanovení § 85 stavebního zákona. Lze jich rozdělit do pěti skupin:
- žadatel, neboli stavebník,
- obec, na jejíž území má být záměr uskutečněn,
- vlastník pozemku, pouze v případě, že není sám zároveň žadatelem,
- tzv. sousedící osoby, jejichž vlastnická práva by mohla být záměrem dotčeny,
- osoby, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis.
Zákon dále zmiňuje, že účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru či pozemku.
Z výše uvedeného jasně vyplývá, že územní řízení se zahajuje na návrh, kterým je žádost o vydání územního rozhodnutí dle § 86 stavebního zákona. Po obdržení Vaší žádosti zahájí stavební úřad oznámením, které doručí všem účastníkům řízení a vyvěsí jej na úřední desce. Pokud jsou úřadu dostatečně známy poměry v území a žádost tvoří dostatečný podklad pro rozhodnutí, může stavební úřad rozhodnout i bez nařízení ústního jednání. V opačném případě nařídí ústní jednání, přičemž tato skutečnost musí být účastníkům oznámena minimálně patnáct dnů předem. Je-li to účelné, může stavební úřad ústní jednání spojit s ohledáním na místě.
Během řízení mohou jiné státní orgány uplatňovat svá stanoviska, která jsou pro stavební úřad závazná; jde typicky o odbory ochrany životního prostředí, ale i instituce jako např. správci inženýrských sítí, hasiči apod. Účastníkům územního řízení je ponechána možnost podávat proti Vašemu záměru námitky, nejpozději však při ústním jednání. Samotný stavební úřad pak posuzuje, jestli je záměr v souladu s územně plánovací dokumentací a rovněž, jestli je možné záměr do daného území umístnit s ohledem na charakter území, architektonické či urbanistické hodnoty a také vlivy předmětného záměru na okolí. Vzhledem k tomu, že územní řízení je nástrojem územního plánování, neposuzuje se v rámci něj konkrétní způsob provedení či podmínky užívání stavby. Tyto otázky jsou ponechány až do stadia stavebního řízení.
Dospěje-li stavební úřad k závěru, že záměr výše uvedené požadavky nesplňuje, zamítne v souladu § 92 odst. 2 stavebního zákona Vaší žádost. V opačném případě vydá stavební úřad územní rozhodnutí o umístnění stavby. Dle § 79 odst. 1 stavebního zákona rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Vydaní územního rozhodnutí pro stavbu rodinného domku tedy nemusí bránit ani fakt, že se doposud nejednalo o stavební pozemek (např. pokud máte ve vlastnictví pozemek veden v katastru jako trvalý trávnatý porost či orná půda).
Důležitou součástí územního rozhodnutí je i lhůta stanovená stavebním úřadem, ve které musíte zažádat o vydání stavebního povolení. Zpravidla činí tato lhůta 2 roky, v odůvodněných případech pak může stavební úřad určit lhůtu delší, nejvíc však 5 let.
Advokátní kancelář Šikola a partneři, člen konsorcia Frank Bold, je přední českou advokátní kanceláří se specializací na stavebnictví a energetiku. Je odborným partnerem oblasti Nový občanský zákoník na TZB-info, kde již zpracovala více než dvě desítky komentářů k novému občanskému zákoníku. Po akvizici, kdy se portál ESTAV.cz stal sesterským projektem TZB-info, zpracovávají komentáře k NOZ pro širokou stavební veřejnost i pro tento portál.
Sdílet / hodnotit tento článek