O základních parametrech nejvyšší stavby světa jsme podrobně informovali již dříve.
Geotechnické studie a odolnost základů
Společnost Furgo hraje v reálných počátcích stavby DCT zásadní roli. To na ně připadla povinnost geotechnického průzkumu, který měl zjistit potenciál realizace projektu. A byli to právě oni, kdo po důsledné analýze podloží navrhli systém základů, schopných unést výšku i váhu celé věže. Centrální betonový sloup, nesoucí hlavní tíhu konstrukce, a také sloupořadí v perimetru věže, nesoucí ocelová podpůrná lana. To vše by bez týmu Furgo nebylo v praxi možné. Pochopitelně, i tady se šetří informacemi. Testování podle tiskové zprávy probíhalo od června roku 2016 do srpna roku 2017.
„Museli jsme převést do praxe velmi pokročilou matematiku, inženýring a fyziku známou člověku, abychom dokázali vytvořit základy nejvyšší člověkem kdy vytvořené stavby,“ vysvětluje Joyshwin Sumputh, vedoucí manažer Furgo. „Provedli jsme také jeden z nejrozsáhlejších geotechnických průzkumů lokality, jaký kdy byl v tomto regionu realizován.“ Součástí testů byl také průzkum in-situ odolnosti a vlastností různých materiálů, které budou užity ke kotvení a v designu základů. Práce se zhostili na výbornou, podle očekávání zadavatele. Developeři z Emaar Properties připouští, že: „Společnost Furgo je pravděpodobně jedinou společností se zkušenostmi v Dubaji, která je schopná mobilizovat zdroje v míře potřebné k dokončení testů v daném časovém harmonogramu.“
Zdroj: Santiago Calatrava – Architects & Engineers
Na vysoké efektivitě práce se podílely i moderní technologie, včetně zátěžových testů s pomocí konstrukcí z uhlíkových vláken. V praxi byla ozkoušena také finální barretta, jedna ze zamýšlených 145 podpůrných struktur, o váze 36 300 tun. Společnost Furgo přitom otestovala desítky materiálových variací nosných systémů. Ze sonických analyzátorů, detailně mapujících možné poškození, prý vyjelo 250 kilometrů papíru, než byl spolehlivě vybrán „vítěz“. „Díky tomu ale máme skutečně kvalitní základ pro práci,“ říká Sumputh. „Máme se o co opřít, což je pro integritu celé ohromné stavby DCT nezbytné.“
Základy pro podpůrný systém
„Věž DCT je opravdovou zkouškou našich dovedností,“ tvrdí Adrian Jones, šéfmanažer společnosti Aurecon. „Je to jako společná práce na tkanivu spřádaném celým lidstvem.“ A ke tkaní má jejich práce skutečně blízko. Jejich úkolem je návrh „sítě“ ocelových vláken či spíše kabelů, které budou připojeny na centrální zesílený ocelový a betonový sloup, který se bude vzpínat k nebesům. „Vertikální těleso sloupu, vzpírající se gravitaci Země, musí být skutečně dokonale zafixováno, není tu prostor pro pochybení.“ Konkrétnější informace než květnatá prohlášení ale z Aureconu nezaznívají. Opět by totiž přišlo na délku podpůrných ocelových kabelů, které by mohly naznačit výšku věže.
Lidé z Aurecon ale nespí. Začali už s budováním hlubinných základů pro 145 nosných vláken. Práce byly zahájeny v říjnu roku 2016, ještě před budováním základů pro centrální sloup. Nebylo to nic snadného, vzhledem k písčité zemině. Oporu matečné horniny nalezly základy v hloubce 75 metrů, a na každý nosník připadlo 210 tun betonu. Oceli je jen v betonu (na všech základech nosníků) 15 000 tun. Odtěženo přitom bylo 170 000 kubíků zeminy. Tato činnost, na kterou znovu navázalo testování, byla s úspěchem ukončena v květnu roku 2017. Hlasy, zda právě tato činnost neprobíhá příliš pomalu, ale Aurecon tlumí.
„Na samotnou stavbu se v případě DCT počítá s dvouletým harmonogramem. Vztyčení samotné věže bude v relativním smyslu „dílem okamžiku“, není to tak náročné, jako třeba výstavba mrakodrapu Jeddah Tower.“ Jako příklad dávají výstavbu věže Mast KVLY TV v Severní Dakotě, s výškou 629 metrů. „Trvalo to jen třicet dní. Takže DCT do roku 2020 je skutečně reálnou záležitostí.“
Testy, zkoušky a další testy
V červnu roku 2016 byla dokončena první etapa zkoušek v aerodynamickém tunelu. „Jsme si vědomi toho, jak výška budovy může komplikovat stavební práci, a jak silný vítr může „otestovat“ celou budovu. Síla přírody roste s výškou objektů, což vám potvrdí každý, kdo zavítal na terasu v Empire State Building,“ píší v tiskovém prohlášení developeři z Emaar Properties. Sílu budoucí ikony Dubaje tedy na sérii věrných modelů experimentálně prověřil aerodynamický tunel. Celkem se jednalo o 12 různých testů, cílených na jednotlivé segmenty stavby.
Zdroj: Santiago Calatrava – Architects & Engineers
Data byla následně extrapolována do počítačových modelů, zvažujících větrnost v místě stavby. U části testů byl osobně přítomen i šéfarchitekt Santiago Calatrava. „Zkoušky tohoto druhu jsou formující složkou celého designu.“ Podobné je to i se seizmickými studiemi, které mají garantovat maximální bezpečnost a stabilitu objektu DCT. „Věž má přímo ve své struktuře zabudovánu řadu bezpečnostních protiopatření, na různých úrovních. Absorpce otřesů a záchvěvů je sice naší prioritou, ale největší komplikace nám v rovinatém terénu Dubaje působí vítr.“
Calatrava také upozornil, že jen 50 % využitelné plochy věže DCT bude využíváno lidmi. Zbytek bude tvořit „estetický objem“. Z tohoto důvodu se také jeví komplikující vyhlášení stavby nejvyšší obytnou budovou-mrakodrapem světa.
Snivá čísla o Dubajské přístavní zátoce
Výstavba v nově se rodící Dubajské přístavní zátoce má zatím velmi nekonkrétní podobu. Hovoří se o tom, že celá plocha šesti kilometrů čtverečních nabídne bezpočet apartmánů, nákupních center a restaurací. Zajímavé je, že i když se v místě plánované stavby pořád jen nachází písek, už se spekuluje o ceně obytných jednotek. Cena za klasické bydlení v apartmánu laděném do stylu villa je už nyní odhadována na 184 135 liber, tedy něco kolem 5,5 milionů korun. Jedná se pochopitelně o hrubý odhad, který může po dokončení DCT a celého areálu dosáhnout astronomických výšin. Chybět tu nebude ani Yacht Club, moderní marína a 22 hotelů.
Zdroj: Santiago Calatrava – Architects & Engineers
Využitelná plocha podlaží jde i navzdory odhadované zastavěné ploše do extrémů. V případě rezidenční zástavby se má blížit výměře 67,9 milionů metrů čtverečních. Nízkopodlažní budovy tu tedy očekávat nelze. Hotely mají „pokrýt“ kapacitu 4400 míst, a nacházet se tu má 11,1 milionů metrů čtverečních prodejních míst a obchodů, a dále 851 000 m2 komerčních objektů. Místo má také nabídnout dvoukilometrový okruh podél vodní hladiny. S přesností uvedených čísel to je ale divoké, a různé zdroje citují řádově rozdílné údaje. Jak říkají developeři z Emaar Properties: „Ne že by se podobné záměry v Dubaji dříve nerealizovaly. Například taková čtvrť Dubai Mall je v mnoha ohledech podobná. Jen je 6x menší. To co vytváříme, je mimo dosavadní lidskou představivost.“
Třicetiletá práva na pozemky v budoucím přístavu již vykoupila Hill International, za 7,6 milionů dolarů. Věří, že na této lokalitě, vzdálené po předpokládaném vytvoření dopravní přípojky, poletí cena pozemků strmě vzhůru.
Sdílet / hodnotit tento článek