REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Svodidla s protihlukovou stěnou v jednom

Elegantní řešení, které může přispět k bezpečnosti silnic v Norsku, a současně přispět i ke komfortu obyvatel žijících podél rušných silnic. Takový je nynější úkol badatelů z výzkumného centra SINTEF, které pověřila norská Správa veřejné silniční sítě. Jejich aktuální výsledek možná vzbuzuje rozpaky, protože navržený model protihlukové bariéry nepřesahuje výškou velikost svodidla, přesto funguje jak má.

Dopravní infrastruktura v Norsku není po technické stránce odlišná od té v České republice. I když je severská „paleta“ užívaných svodidel a ochranných prvků možná o něco pestřejší, nejčastěji se tu setkáme s kovovými svodidly typu totožného s tím používaným u nás. Norská Správa veřejné silniční sítě před časem znovu-otevřela otázku řešení nových protihlukových stěn, a aby navrhovaná řešení byla i ekonomicky přijatelná, soustředila se na tzv. kombinovanou instalaci. Osazení nových protihlukových stěn má být napojeno na již existující základy a pilíře svodidel. Technické provedení tohoto přístupu mělo prověřit SINTEF.

A vědci po sérii měření a modelování přišli s netradiční odpovědí. Jako protihluková stěna by mohly sloužit hliníkové desky, přišroubované na svodidla, a nepřesahující svou výškou 75 centimetrů. Takto představený koncept vzbudil trochu rozpaky, ale výzkumníci si dokázali svůj návrh obhájit. Nejhlučnější část projíždějícího automobilu je totiž oblast motoru, výfuku a kol dotýkajících se vozovky. K utlumení zvukových vln pronikajících do okolí proto postačí bariéra v dané výšce, a není zapotřebí budovat několikametrové bloky. Tento návrh by asi na českých silnicích neprošel, ale v Norsku má své opodstatnění.

Většina silnic je tu stavěna na vyvýšených náspech, a přilehlá bytová zástavba je tak posazena pod úroveň silnice. Postavit hluku do cesty překážku vysokou pouhých 75 centimetrů tak může mít na komfort obyvatel stejný výsledek, jako masivní protihluková bariéra v Čechách. Hliník si navíc výtečně vedl v odrazivosti zvukových vln, i bezpečnostních testech při simulovaných kolizích. Hliník je navíc relativně snadno dostupný (minimálně pokud jde o sekundární recyklaci odpadních materiálů) a je odolný korozi. Netradiční koncept kombinované nízké protihlukové bariéry tak má v Norsku naději na úspěch.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Dopravní stavby

Zdroj: Adobestock – Solarisys

Panamský průplav slouží již 110 let. Jeho kapacitu omezuje nedostatek vody

Jako první se pokusil uvést myšlenku na spojení Tichého a Atlantického oceánu v život francouzský podnikatel Ferdinand Lesseps, který se proslavil při stavbě Suezského průplavu, otevřeného roku 1869. Úvahy o vykopání kanálu skrz nejužší místo na šíji mezi Severní a Jižní Amerikou se ale objevily…

REKLAMA