Ne, projekt rodinného domu LLU House skutečně není kapesní formou bydlení. V rámci využitelné zastavěné plochy se tu dostáváme někam k 750 metrům čtverečním, což je na víceméně jednopodlažní dům opravdu dost. Ještě než vyřkneme verdikt o zbytečné prostorové rozmařilosti klienta studia či architektky Cazú Zegers, je dobré poslechnout si i vysvětlení. LLU House je totiž netradiční i svým zadáním: slouží totiž k ubytování opravdu početné rodiny o čtyř generacích. A specifickým rysem je fakt, že jeden ze členů této rodiny je bohužel mobilitou vázán na kolečkové křeslo. Dům nemůže mít v optimu více pater, aby si zachoval svůj bezbariérový charakter, a současně musí pohodlně pojmout dvanáct stálých obyvatel a občas i nějaké hosty.
Chladné a zelené léto v Chile
Mezi další zajímavosti LLU House patří, že se nepočítá mezi objekty s celoročním, ale spíše sezónním obýváním. Rodina tu totiž tráví v průměru šest měsíců, vesměs přes jarní a letní sezónu. To proto, že jí příjemně vlhké a trochu chladnější klima v jinak úmorném chilském létě víc svědčí. Chile se obecně potýká s nedostatkem dešťových srážek, vyjma monzunový cyklus ovlivněný fenoménem El Niňo. Ten se na jihu Chile, v regionu Los Ríos, paradoxně projevuje výraznější srážkovou situací. Abychom tuto meteorologickou vložku zkrátili: v Lago Ranco, kde LLU House stojí, prší během sezóny prakticky nepřetržitě. A je logické, že na to musel návrh domu nějak zareagovat.
V Los Ríos prší, zvykněte si na to
„Každý v Chile vám řekne, že Los Ríos je velmi deštivé místo,“ říká architekt Gabriel Rudolphy. „Vlastně tu platí i takové úsloví, které praví - když máte žízeň, běžte do Los Ríos.“ V Chile prostě voda není, a kdo ji hledá, musí se vydat až nesmyslně daleko na jih země. Je to něco jako české „Běžte do háje“, které vám také zrovna neslibuje procházku lesem. Jenže právě tohle tradiční úsloví, uchopené s trochou poetiky, vedlo tým Cazú Zegers k výstavbě celého neotřelého konceptu. LLU House je totiž vybudován tak, aby v první řadě sloužil jako ochrana obyvatel před deštěm a nepohodou.
Právě proto je fasáda domu a přesah střech nad přízemím a terasami po obvodu stylizován do podoby stanového dílce, napnuté celty, která kryje obyvatele i když jsou zrovna napůl venku. Tento motiv je mimochodem mezi dřevorubci v Lago Ranco stále k vidění, na podobném principu si budují svá dočasná útočiště před nevlídným počasím. Místo napnutých stanových dílců jsou to ale kovové desky geometricky proměnlivé střechy, které překrývají prakticky veškerou zastavěnou plochu. Kapky dopadajícího deště zachycují a svádí z celého povrchu, mimo obvod domu.
Elementární částice, molekula vody
Motiv vody, respektive její molekuly, se v designu projevuje ještě jednou. Možná si to ještě pamatuje z hodin chemie: „Na dva díly vodíku, jeden díl kyslíku!“ a pevná vazba k tomu. Nu, a právě taková trojice jednou střechou propojených objektů, dva pevné a kompaktní po stranách a prostřední otevřený, vzdušnější. V základních propozicích tak máme jasno. A fakt, že jeden z obyvatel má problém s mobilitou, vysvětluje i další detaily. Pro někoho možná nezvykle nízce posazený nábytek v interiéru, netypicky široké dveře, prostorné terasy, na které se při vstupu navazuje rampou a nikoliv schodištěm.
V jedné úrovni, ve více liniích
LLU House je zasazený do mírného svahu, a svým designem odpovídá tomu, co na jihu Ameriky nazývají ga-loft. Tedy struktura vyčnívající ze svahu, podepřená nosnými pilíři. V zásadě přízemní, ale díky posunutí nad úroveň svažitého terénu opájející se výhledem z výšky. V tomto konceptu (a aktuální projekt v Lago Ranco není výjimkou) se pak do „suterénu“ přesouvá i část technického zázemí. A tady konkrétně pak ještě domem zastíněná venkovní terasa k posezení a grilování, vířivkou, rovněž přístupná svažitou rampou. Když skrze tyto informaceme trochu odhlédneme od opravdu nemalé zastavěné plochy, musíme jen konstatovat, že plán celého domu je navržen velmi rozumným a vlastně střídmě logickým způsobem.
Vzdušný střed a uzavřená křídla
Vstup do domu vede z jižní strany, a směřuje do centrální části. Ta je onou „vzdušnou“ částí, dedikovanou společenskému vyžití. Je tu kompakt ostrovu čtvercové kuchyně, jinak volně otevřený do prostoru navazující jídelny a na ni navazující posezení obývacího pokoje s televizí. Je to velká hala, ze dvou stran prosklená a světlá. Idea architektů byla prostá, a to dát zde vzniknout prostoru, kde se může v jeden moment setkat dvanáct obyvatel domu, a zároveň si nepřekážet. Za televizní stěnou, která kryje masivní centrální nosný pilíř, se pak nachází ještě menší odpočinková místnost. Ta zužitkovala celostěnný výhled na sever, směrem k lesnatým kopcům.
Bydlení v tajných komnatách?
Boční křídla domu jsou vymezena k ubytování. Prostorné ložnice, navázané na koupelny a toalety, pak vyplňují bezezbytku obě tyto části. Celkem tu narazíme na sedm ložnic, z nichž ty situované v okrajích domu navazují na malé balkóny. Směrem k severu tu směřují další klidové zóny s posezením a knihovnou. Je vlastně až překvapivé, jak hospodárně je celý prostor zužitkován. Architekti přitom po celou dobu balancovali na tenké hraně. Museli vytvořit originální prostory k obývání, nastavené podle priorit obyvatelů, aniž by vytvořili uniformní „hotelovou“ stavbu. K jisté exkluzivitě obytných prostor pak přispívá fakt, že jsou přístupné „tajnými“ dveřmi, respektive posuvnými dveřmi zasazenými do ostění policových systémů.
Sounáležitost a harmonie
Výsledkem je velmi příjemný a fluidní bytová dispozice, v rámci které má každý obyvatel dostatek vlastního soukromí, a přitom se nemusí zříkat potěšení z kontaktu a společnosti blízkých, pokud bude chtít. Dům potažený oxidovaným kovovým pláštěm a dosahující výšky šesti metrů by jistě působil nevlídným dojmem, ale stačí jen krátká prohlídka interiéru, abyste změnili názor. Venkovní ocel totiž vevnitř zlidšťuje dřevěný obklad. A to až tak dalece, že by se objekt dal při prohlídce snadno zaměnit s originální dřevostavbou. Plovoucí podlahy, stropy i vnitřní rámy hrají v totožném tónu rezavé červené, jako exteriér. Splynutí barev pak vytváří pocit sounáležitosti a harmonie.
Příběhy, které vypráví staré dřevo
Architekti z Cazú Zegers se navíc chlubí tím, že dřevo v obkladech pochází z recyklace, respektive z demolice několika desítek starých venkovských domů nedalekého zaniklého dřevorubeckého městečka. Příběhy města duchů tak znovu ožívají v novém LLU House. „Moderně působící stavba je tak vlastně silně ukotvena ve zdejší tradici,“ říká Ian-Hsu, další ze spolupracujících architektů. Dřevo je přitom svým původem rozmanité. Kromě načervenalého dubu cesmínového tu narazíme na obklady z patagonského buku (Lophozonia obliqua), z raulie, vavřínu nebo coihue, proslulé svou tvrdostí. Interiér tím získává velmi lokální typologii. Načervenalé tóny dřeva totiž výtečně dokreslují fasádu.
LLU House možná není minimalistický ve svých rozměrech, ale v provedení interiéru rozhodně ano. Jeho vkusné a účelné zařízení dává vyniknout kráse jednoduchosti, a díky široce otevřeným okenním stěnám je tu udržen nadstandard kontaktu s okolní krajinou. Která, ač deštivá, dokáže být velmi vlídná k těm, kteří v ní naleznou zalíbení.
Co o sobě prozrazuje architektka Cazú Zegers?
Cazú Zegers o sobě prozrazuje, že její soustředěná profesní činnost se vždy opírala o hledání jazyka současných forem architektury v Chile. „Latinská Amerika má bezpochyby co říct světu, ale nejprve si musí uvědomit, co přesně chce sdělit.“ Její hlavní potenciál přitom vidí v kontextu stavby a krajiny, v práci s terénem. Stavitelé z Chile se jej vždy snažili využít a zhodnotit v jeho původnosti, nesnažili se příliš měnit topografii v místě stavby. I proto jsou prý jejich stavby vyváženější a ve vztahu k životnímu prostředí harmoničtější. Dialog architektury s prostředím se tak stal charakteristickým rysem celého studia Cazú Zegers. Nástroje praxe jsou minimalizace zásahů do krajiny, užití recyklovaných materiálů a nízko-nákladových technologií. „Architekt u nás není evropský dobyvatel, který přichází něco měnit. Je to spíš domorodec, který naslouchá a sžívá se s prostředím.“
Údaje o projektu
| Název projektu: | LLU House |
| Typ projektu: | projekt čtyřgeneračního rodinného domu |
| Architektonické studio: | Cazú Zegers |
| Lokalizace: | Carran, Maihue Lake, Lago Ranco, Chile |
| Vedoucí projektu: | Cazú Zegers |
| Projektový tým: | Gabriel Rudolphy, Ian-Hsu |
| Design interiéru: | Dell'Orto (Esteban Guzmán y Roberto Rodríguez) |
| Strukturální inženýring: | VPA - Enzo Valladares |
| Spolupráce: | María Carolina |
| Dodavatelé materiálu: | Atika, Jessica Torres, Fabián González |
| Dodavatelé stavby: | Rodrigo Oyarzo |
| Technická inspekce/stavební dozor: | Schmidt Restrepo |
| Elektřina: | Wenzel Electrical Engineering |
| Instalatérské práce: | S.A. - Sergio Alemparte Sanitary Engineering |
| HVAC: | Nortem - Osvaldo Bustamante Thermal Efficiency |
| Speciální prvky designu: | Jessica Torres |
| Klient: | soukromá osoba / Victoria García Domínguez |
| Zahájení projektové činnosti: | 2014 |
| Zahájení stavební činnosti: | 2015 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2018 |
| Stavební parcela (pozemek): | 5000 m2 |
| Využitelná plocha: | 750 m2 |
| Zastavěná plocha: | 756 m2 |
| Počet pater: | 1+1 |
Sdílet / hodnotit tento článek