Ostrov Skåtøy sice není vzdornou a nedosažitelnou pustinou, přesto má k lidské civilizaci příjemně daleko. Asi nejbližším větším městem v jeho okolí je Porsgrunn s 35 000 obyvateli, který ale od ostrova samotného odděluje několik zálivů a poměrně dost rozbouřené moře. Pokud se tedy chcete na tenhle 8,8 kilometrů čtverečních velký kousek souše dostat, musíte si počkat na trajekt. Jede dvakrát denně. V letních měsících zažívá ostrov příval výletníků, probíhá zde jeden hudební festival pod širým nebem, a poutě ke kostelu Skåtøy Herred. Po zbytek roku je tu ale pusto, a počet stálých obyvatel se vytrvale drží na nule. A právě proto to tu má klient architektonického studia Oslo tak rád. Tolik, že si tu nechal vystavět originální ostrovní útočiště. Pochopitelně, že chtěl co nejvíce vytěžit z mimořádného ducha vybrané lokality.
Na pobřeží stojí dům krytý skalami
Toužil po výhledech na moře i kontaktu se zdejší severskou přírodou. Zároveň si ale byl vědom jistých omezení: zdejší povětří by za svěží neoznačil ani zdatný otužilec. A proto potřeboval takové obydlí, které bude těm méně příjemným vlivům počasí dokonale odolávat. Částečně v tom pomohla topografie terénu, kterou architekti detailně zmapovali. Šlo jim o to zasadit zdejší útesy do přirozené kompozice, aby Dům na ostrově mohl zůstat v částečném zákrytu. Vyhladit terénní nerovnosti musel poctivý betonový základ, který vytvořil základní rámec 70 metrů čtverečních užitné plochy. Předsazené stupně betonového schodiště vytváří terasu i posezení, a obkružují celý do mírného svahu zasazený dům. Dodávají domu na plastičnosti a otevírají ho směrovaným výhledům.
Je jeskyní a pokladem
Přístupný je z vyšší úrovně malým schodištěm a přemostěním mezi útesy. Vstupujete do něj tedy z prvního patra a dovnitř sestupujete, jako do jeskyně. Ovšem velmi světlé jeskyně. Centrální obytná prostora je totiž vymezena prosklenými stěnami. Trojvrstvé izolační sklo zajišťuje stabilní klima interiéru, bez ohledu na venkovní bouře. Poté, co sestoupíte dovnitř, na vás silně zapůsobí hned několik věcí. Předně je to příjemná atmosféra, která dílem vychází z široké palety zapracovaného dřeva. Strop, podpůrná nosná konstrukce i obklady stěn jsou vedeny v hřejivě světlých tónech opracovaného dřeva. Jedná se o tzv. kebony, přírodní alternativu dlouhověkého dřeva, které je designováno s ohledem na extrémní výdrž vůči klimatickým podmínkám a hlavně bezúdržbový režim. Z podobného, přirozeně stárnoucího a s věkem se zesilujícího dřeva, se dnes staví příbřežní stavby a mola.
Bouře? Uvnitř nepohodu neucítíte
Místnosti se utápí v přirozeném světle, ale horko z přehřívání je nedusí: předsazená mozaika dřevěné fasády za sklem totiž dopadající záření fragmentuje a filtruje. Střídání lomů světla a stínů v proměnlivém osvícení vytváří velmi hravý, dynamický efekt. „Je to podobné, jako byste seděli pod korunami stromů,“ říká Nils Ole Bae Brandtzaeg, šéfarchitekt studia Oslo. Zajímavá je i vazba mezi venkovním prostředím a místností. Ani zde nechybí betonová podlaha, která se vizuálně přelévá ven. Dochází tak k narušení hranic mezi tím, co je uvnitř a vně, dům se stává součástí okolní krajiny. Přesvědčíte se o tom pokaždé, když vystoupíte na jednu z venkovních teras.
Dům na ostrově byl projektován jako sommerhus, tedy letní sídlo. Díky chytrému designu jej však můžete obývat celoročně. Ani nad ostrovem Skåtøy nesvítí slunce věčně. Co pak? Můžete se přitulit k integrovanému krbu, který dodává celému dvouúrovňovému bydlení velmi pohostinný ráz. Magickou krajinu norského pobřeží můžete zevnitř obdivovat za jakéhokoliv počasí.
Sdílet / hodnotit tento článek