Investoři, kteří instalují do svých domů a bytů i zařízení pro větrání, velice často mají požadavek, aby jednotka obsahovala také aktivní chlazení. Zároveň se u větracích jednotek setkáváme běžně s pojmy jako „chlazení nočním vzduchem“, aktivní chlazení apod. Je tedy vháněním studeného venkovního vzduchu do prostor vše vyřešeno? A jaký systém je vhodný právě u Vás? Pokusíme se vám na tyto otázky odpovědět.
Noční předchlazení
Představuje režim, kdy se do domu / bytu přivádí přes větrací jednotku chladný vzduch, který je v danou dobu venku a to přes BY-PASS. Jedná se o klapku, která zabrání aby přiváděný venkovní vzduch převzal teplo od vnitřního vzduchu. Dochází k tzv. obtékání vzduchu okolo rekuperátoru.
Na základě čeho, si tedy jednotka řízeného větrání, určí, kdy má do domu přivést pouze studený venkovní vzduch?
Jednotky jsou napojené na teplotní čidla, díky kterým poznají, že teplota uvnitř je vyšší než teplota venku (Ti (teplota vnitřního vzduchu) > Te (teplota venkovního vzduchu), tedy aby přívod venkovního vzduchu dával vůbec smysl). Uživatel si povolí otevření by-passové klapky a jednotka provětrává chladnějším venkovním vzduchem.
Pro jednoduchost a názornost si funkci ukážeme na příkladech: jednotka posuzuje venkovní teplotu (Te) s teplotou interiéru (Ti) + vašeho požadavku (Tp).
Příklady
|
BY-PASS je ZAVŘENÝ: |
BY-PASS je OTEVŘENÝ: |
V případě, že klienti chtějí větrat až od konkrétní teploty (například při teplotě venkovního vzduchu 18 °C a nižší), umožňují jednotky nastavení libovolné limitní hodnoty, podle které se bude řídit. Špičkové regulace pak umožňují obtoky by-passu měnit podle potřeb uživatele automaticky nebo manuálně.
Těmito situacemi poukazujeme na to, že BY-PASS aktivně reaguje na teplotu uvnitř domu a snaží se napomáhat k dosažení požadované teploty uvnitř objektu.
Před koupí jakékoliv větrací jednotky je důležité, aby si zájemci prověřili, zda je právě pro ně regulace jednotky vhodná (tzn. pro možnost chlazení nočním vzduchem – vyhodnocovala teploty a podle nich měnila svou pozici). Pokud by toto hlavní nastavení jednotka neměla, neumožňovala by pravděpodobně jednotka předchlazení nočním vzduchem.
Zároveň je nutné říci, že tento typ „chlazení“ (pouze přívod chladnějšího vzduchu z venku) nebude vůbec fungovat, pokud v létě nenastanou dostatečné rozdíly teplot mezi interiérem a exteriérem (tedy u tropických nocí), kterých co do četnosti přibývá. Systém pak bez aktivního vstupu chladu není schopen zajistit nižší teploty.
Chlazení
Vždy je potřeba zdroj, který nám vytvoří chlad pro razantnější snížení teploty vzduchu uvnitř objektu nezávisle na denní době. Jedná se o zařízení, které obsahuje kompresorový okruh (podobně jako lednička). Díky němu jsme schopní vytvořit odpovídající množství chladící energie a teplotu uvnitř podle aktuální teploty přímo řídit.
Aby chlazení u systémů pro řízené větrání mělo smysl a chlad se do prostoru přenesl, musí mít jednotka dostatečnou vzduchovou kapacitu (minimálně 500 m3/h a vyšší). Pro zvýšení efektivity chlazení se pak v domech instalují vnitřní cirkulace vzduchu. Tím je dosažen podobný efekt, jako je cirkulace tepla od krbu nebo cirkulace u klimatizace v autě. Jen s přidanou hodnotou v podobě čerstvého vzduchu, který si jednotka reguluje sama a v menším množství ho přidává do chladného vnitřního vzduchu, tak aby došlo k co nejefektivnějšímu využití již ochlazeného vzduchu. Díky ovladatelnému by-passu pak dům energeticky neztrácí.
Zdroj: Fotolia.com
Jako zcela nevhodné pro chlazení jsou větrací jednotky, které mají vzduchový výkon menší než 500 m3/h a tím nejsou schopný přenést chlad od jednotky (z chladiče) do prostoru. Problémem není umístit chladič a jeho množství chladu, ale fakt, že jednotka nemá dostatečnou hnací sílu a tím přenesla chlad do místností. Za jednu hodinu má svoji maximální kapacitu velice omezenou (nejběžnější instalovaný výkon pro hygienické větrání do 300 m3/h). Pokud bude průměrný dům (plocha 135 m2) vystaven slunečnímu záření během letního extrému, mohou se pohybovat tepelné zisky těchto objektů 3–6 kW (u vybraných objektů i více). Pokud bude chladič u jednotky výkonu 300 m3/h, pak dojde k přenosu chladu o výkonu maximálně 0,9–1,2 kW. Je jasné, že klasická větrací jednotka s chladičem nedokáže dostatečně ochladit interiér.
Pokud již dopředu uvažuji o chlazení domu nebo bytu pomocí jednotky řízeného větrání, je nutné si již předem pořídit hlavní části systému tak, aby se chlazení dalo případně doplnit (ev. i při dodatečné montáží v průběhu životnosti domu).
- Zvolit jednotku s dostatečným vzduchovým výkonem.
- Volit systém s cirkulací vzduchu
- Vzduchovody dimenzovat pro daný průtok vzduchu a zajistit jejich dostatečnou izolaci (ve vzduchovodech může docházet ke kondenzaci vzduchu)
Společnost ATREA nabízí větrací jednotky řady DUPLEX R5
Nezávislý okruh pro chlazení mají tyto jednotky od 700 m3/h a tím jsou schopné přenést minimálně 3,5 kW chladu. Nejvýkonnější zařízení jsou pohodlně schopny chladit výkonem 5,5 kW. Tyto jednotky umožňují jak větrat, chladit, tak i cirkulovat vzduch současně. Oproti klimatizaci dokáží jednotky přivést do místnosti navíc s chladným vzduchem i čerstvý vzduch. Vzduch není podchlazený jako u klimatizace, ale oproti venkovnímu je chladný.
A co klimatizace?
Zajišťuje dostatečné teploty uvnitř domu, s možností řízení teploty v jednotlivých místnostech. Tento systém zajišťuje pouze teplotní úpravu (jako otopné soustavy), bez výměny vzduchu uvnitř objektu. Pokud se nezajistí systém řízeného větrání u budov s klimatizačními systémy, pak dochází buď k velkým energetickým ztrátám (otevírají se okna a pouští se teplý vzduchu do objektu), nebo uvnitř trvale zůstává pouze znehodnocený vzduch (vzduch vydýchaný nebo obsahující pachy z vaření atd.)
Sdílet / hodnotit tento článek