Geodetické práce ve stavebnictví je možno obecně rozdělit na dvě hlavní části:
-
Vytyčování
= činnost, při které se daný objekt na základě projektu či mapového podkladu umisťuje v terénu a vyznačuje se jeho rozměr a tvar. V minulosti se pro vytyčování hranic pozemků používal převážně termín vyměřování pozemků a občas se s tímto trochu zavádějícím termínem setkáváme i dnes. -
Zaměřování
= činnost, kdy se skutečný stav stavebního objektu nebo terénu přenáší do digitální nebo grafické formy mapového díla
Z hlediska účelu se pak prováděná geodetická činnost dělí na:
-
Práce pro katastr nemovitostí
= např. vytyčení vlastnické hranice nebo zaměření stavby za účelem jejího vyznačení v katastrální mapě. -
Práce pro projekci a realizaci staveb
= např. vyhotovení geodetického podkladu pro projekt stavby, vytyčovací práce, zaměření skutečného provedení stavby.
Geodetické měření či vytyčování je vázáno na určitý souřadnicový a výškový systém. Znamená to, že každý změřený bod je po zpracování definován pravoúhlými souřadnicemi a výškou (X,Y,H). Převážná část geodetických prací se dnes vykonává ve státním souřadnicovém systému S-JTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální) a státním výškovém systému Bpv (Balt po vyrovnání). U některých typů měření (pro projekční a kontrolní účely) je možno použít též tzv. místních systémů, které si definuje sám měřič.
Před každým měřením se tedy geodet musí připojit na určitý souřadnicový a výškový systém, přičemž využívá buď pozemních údajů polohového a výškového bodového pole nebo družicových dat v systému GPS.
Vlastní princip podrobného měření (u tzv. polární metody) spočívá v tom, že naměřené údaje (úhly a délky) se při zpracování přepočtou na souřadnice X, Y podrobného bodu, zároveň se měří i výškové úhly, z nichž se určuje výška bodu H. Rozvoj moderní techniky v posledních letech umožnil mimo jiné přesné měření délek, čehož se využívá při konstrukci tzv. totálních stanic (moderní přístroje s funkcí elektronického teodolitu, elektronického dálkoměru a počítače). Díky těmto přístrojům se právě polární metoda stala v geodetické praxi naprosto dominantní.
S využitím moderních přístrojů se samozřejmě zvyšuje i přesnost vlastního měření (totální stanice jsou schopny určovat souřadnice podrobných bodů s vnitřní přesností do 1cm). Výsledná celková přesnost měření je ale ovlivněna i dalšími faktory (kvalita údajů výchozího bodového pole či katastrální mapy, atmosférické podmínky měření). Například při vytyčování vlastnických hranic je přesnost vytyčení odvislá od přesnosti podkladů z katastru a může být velmi rozdílná (tam, kde je k dispozici digitální katastrální mapa (která vzniká na základě přímého digitálního měření v terénu), je vytyčení o řád přesnější (cca 10 cm) než v lokalitách se starou grafickou katastrální mapou (cca 1 až 2 m)).
Veškeré geodetické práce na stavbách mohou vykonávat pouze oprávnění geodeti se SŠ nebo VŠ vzděláním, přičemž musí být ověřeno, že výsledky jejich činnosti svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům. Toto ověření stvrzuje kulatým razítkem úředně oprávněný zeměměřický inženýr.
Sdílet / hodnotit tento článek