Odpovědi na otázky, které zajímají vlastníky nemovitostí v souvislosti s nivelačními body probíráme s Bohumilem Janečkem. V prvním díle seriálu jsme vás seznámili k čemu geodetické body slouží a kde se o nich dozvědět více informací. Dnes se podíváme, jak se na vašem domě objevily a jaké se s nimi pojí povinnosti a práva.
Geodetický bod na domě slouží státní nivelaci. Co je nivelace a kde zjistit informace o značce na mém domě?
přečíst článekKompetence Zeměměřičského úřadu
Výkon správy geodetických základů České republiky vykonává podle § 3a písm. a) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, Zeměměřický úřad. Ten pak podle písm. b) téhož paragrafu rozhoduje i o umístění, přemístění či odstranění měřických značek základního bodového pole, tedy i nivelačních bodů (základní nivelační body, body České státní nivelační sítě I. až III. řádu), včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole. V případě podrobného bodového pole (nivelační sítě IV. řádu, plošné nivelační sítě a stabilizované body technických nivelací) vykonává podle § 5 odst. 1 písm. b) správu příslušný katastrální úřad, v jehož územní působnosti se nivelační bod nachází.
Kompetence k „rozhodování o umístění“ a „řešení porušení pořádku“ mají zejména preventivní funkci k ochraně měřických značek včetně signalizačních a ochranných zařízení bodů geodetických základů, aby nedocházelo k neúměrnému úbytku, poškozování a vědomé likvidaci geodetických bodů v terénu.
Nivelační geodetické body na fasádách domů. Foto: redakce
Zeměměřický úřad nebo katastrální úřad rozhoduje o přemístění nebo odstranění měřických značek bodů geodetických základů na základě žádostí fyzických nebo právnických osob v případech oprávněného zájmu žadatele. Na vyřízení takové žádosti na následujícím ilustračním obrázku má tento úřad 30 dnů od jejího doručení.
Vzor pro ilustraci zobrazené žádosti je k praktickému využití dostupný zde (text tohoto vzoru lze využít i pro žádosti týkající se podrobného bodového pole).
Před rozhodnutím o povolení či zamítnutí žádosti je každá žádost posouzena z hlediska hodnoty a důležitosti bodu geodetických základů a v případě jejího povolení je stanovena náhrada za úkony spojené s přemístěním nebo odstraněním měřické značky bodu geodetických základů, v našem případě nivelačního bodu. Hodnota a důležitost nivelačního bodu je přitom posuzována především z hlediska jeho využívání pro potřeby, pro které byl zřízen, a dále i s ohledem na jeho dostupnost a konfiguraci terénu v jeho okolí.
Dokument „Postup přemístění nebo odstranění bodů geodetických základů a stanovení výše náhrad“ je dostupný zde.
Ve výjimečných případech lze povolit zrušení méně významných bodů geodetických základů bez náhrady, za podmínky, že vlastník nemovitosti se písemně zaváže, že povolí stabilizaci nového bodu geodetických základů na své nemovitosti, pokud Zeměměřický úřad o instalaci bodu geodetických základů na této nemovitosti rozhodne, a to v období nejpozději do 10 let od zrušení bodu geodetických základů.
Nivelační geodetické body na fasádách domů. Foto: redakce
Pro ilustraci rozsahu této agendy lze uvést, že během roku 2021 bylo vyřízeno 74 žádostí o zrušení bodu výškového bodového pole. V roce 2021 bylo Zeměměřickým úřadem vydáno souhlasné stanovisko k 83 žádostem (tedy i žádostem z roku 2020, které nebyly v tomto roce vyřízeny). Zrušení bodu je spojeno s povinností žadatele zaplatit náhradu za tyto body. V roce 2021 se jednalo celkem o 471 tis. Kč.
Nový bod na mém domě. Kdo to rozhodl a jaké mám práva
Body bodového pole, tedy i nivelační, mohou podle § 8 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zeměměřický zákon“) zřizovat pouze orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, v nezbytném rozsahu užívat nemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování značek. Správcem značky je orgán zeměměřictví a katastru, tedy v případě značek základního výškového bodového pole Zeměměřický úřad, s výjimkou značek zřízených na základě zeměměřických činností vykonávaných pro potřeby obrany státu, jejichž správcem je Ministerstvo obrany nebo právnické osoby jím zřízené.
Ten, kdo nivelační body zřizuje, je před tím, než je zřídí, povinen projednat jejich umístění s vlastníkem nemovitosti. Správce značky je také povinen vlastníka nemovitosti nebo oprávněného uživatele nemovitosti, není-li jím vlastník, písemně poučit o omezeních, která mu zřízením značky nivelačního bodu vznikají. Takové omezení výkonu vlastnických nebo uživatelských práv musí být spojeno s poskytnutím přiměřené náhrady.
Je-li vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti omezen umístěním značky v obvyklém využívání nemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí správce značky, u kterého je nutno toto právo uplatnit do jednoho roku ode dne oznámení o umístění značky na nemovitosti, jinak toto právo zaniká. Nedojde-li k dohodě, o náhradě a její výši rozhoduje soud.
Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen strpět umístění značek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými, nebo co by je mohlo zničit.
Nivelační geodetické body na fasádách domů. Foto: redakce
Jsou-li uvedenými činnostmi jiné zákonem chráněné zájmy, postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy, kterým přísluší ochrana těchto zájmů.
Správce značky je povinen zajistit její údržbu, přemístění, odstranění a obnovu.
K ochraně značky základního bodového pole, v našem případě nivelačních bodů, se podle potřeby vymezí a vyhlásí chráněné území. V chráněném území nesmí být prováděna činnost, jež by mohla ohrozit značku nebo ztížit či znemožnit její využívání.
Má-li být značka ze závažných důvodů přemístěna, odstraněna nebo učiněno jiné opatření k její ochraně, je vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti povinen to předem oznámit jejich správci.
Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je také povinen oznámit správci značky poškození, ohrožení a zničení značky do 30 dnů ode dne zjištění této skutečnosti.
Správce značky je pak povinen zpravidla do 60 dnů ode dne doručení oznámení rozhodnout o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky vlastníkovi a oprávněnému uživateli nemovitosti.
Trochu statistiky nivelačních bodů
V České republice bylo koncem roku 2021 podle Výroční zprávy Zeměměřického úřadu 1314 nivelačních pořadů České státní nivelační sítě (ČSNS) o celkové délce 24721 km a celkem 119237 nivelačních bodů, z toho 82585 bodů ČSNS. Kde a jak je bod osazen, zjistíte z jeho nivelačních údajů, jak již bylo uvedeno v minulém článku. Statistiky podle způsobu osazení vedeny nejsou, a to z důvodu, že by takové informace nebyly prakticky příliš využitelné a jejich průběžná aktualizace by tak přinášela pouze zbytečné vícenáklady.
Náhrada za majetkové újmy a náhrada za omezení využívání nemovitosti
Pověření zaměstnanci orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, Ministerstva obrany a jím zřízené nebo založené právnické osoby v rozsahu potřeb obrany státu, jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy v rozsahu své působnosti a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou podle § 10 zeměměřického zákona povinni šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitosti a po ukončení zeměměřických činností uvést nemovitost do původního stavu.
Přitom jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili hospodaření a užívání nemovitosti. Mohou také, po předchozím upozornění, v nezbytném rozsahu provádět na vlastní náklad nutné úpravy terénu, oklešťovat a odstraňovat porosty překážející zeměměřickým činnostem a využívání značek.
Není-li možné nemovitost uvést do původního stavu a vznikla-li vlastníku nebo oprávněnému uživateli nemovitosti majetková újma v důsledku výkonu zeměměřických činností, má právo na náhradu. Majetkovou újmu hradí ten, kdo ji výkonem zeměměřických činností způsobil. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u polních kultur nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak toto právo zaniká.
Je-li vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti omezen umístěním značky v obvyklém využívání nemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí správce značky, u kterého je nutno toto právo uplatnit do jednoho roku ode dne oznámení o umístění značky na nemovitosti, jinak zaniká. Nedojde-li k dohodě o náhradě a její výši, rozhoduje soud.
Pozor na pokuty. Geodetické body nesmíte svévolně přemístit nebo zakrýt
Podle § 17a a 17c zeměměřického zákona se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že neoprávněně znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činností, které mají být využívány pro katastr nemovitostí České republiky nebo pro základní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků, dále se dopustí přestupku i tím, že zničí, poškodí nebo neoprávněně přemístí značku nebo neoznámí změnu a zjištěnou závadu v geodetických údajích bodů geodetických základů, poruší povinnosti stanovené pro chráněné území bodu geodetických základů.
Za přestupek může Zeměměřický úřad uložit pokutu až do výše 25000 Kč. Je-li však spáchán právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, lze uložit pokutu až do výše 250000 Kč. Promlčecí doba takových přestupků je 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek pak zaniká nejpozději po 8 letech od jeho spáchání. Opakovaným spácháním přestupku se rozumí porušení povinnosti podle tohoto zákona, jehož se osoba dopustila v době do 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí přestupek.
Problémům spojeným s nedodržením zeměměřického zákona se však lze vyhnout, pokud bude vlastník postupovat podle toho, co bylo uvedeno.
Sdílet / hodnotit tento článek