Většina lidí fasádu svého domu po většinu času prakticky neregistruje. Vnímá její barvu, dispozici oken, stromy a keře, které před ní stojí. Ale nevnímají její povrch jako něco, čemu je potřeba věnovat zvláštní pozornost. Výsledkem bývá buď planý poplach, nebo naopak zanedbání skutečných vad. V článku se zaměříme především na fasády zateplené pomocí kontaktního systému.
Jakých poruch fasády se nemusíte obávat
Bílé skvrny se na domě mohou objevit v různých podobách, a dokonce již krátce po dokončení zateplené fasády. Způsobuje je takzvaná karbonatace vápna, jež je obsažené ve fasádním pojivu. Při kontaktu s vodou a vzduchem se pak rozbíhá zmíněná reakce, de facto staré známé hašení vápna. Výsledkem tohoto procesu jsou právě zmíněné bílé výluhy, jež prosáknou přes fasádní barvu, nebo štukovou vrstvu a následně ztvrdnou. Aby se bílé výluhy neobjevily, musí prováděcí firma dodržet technologický postup. Což v tomto případě spočívá v tom, že barvu či štuk nanáší až po tom, co vrstvy s vápnem vyzrají. „Proces vyzrávání může trvat až 28 dní, i když obvykle proběhne rychleji. Zda již je vrstva vyzrála, se dá průběžně zjišťovat takzvaným PHmetrem,“ vysvětluje Ivan Brichta ze společnosti HET.
Nicméně ač výluhy vypadají dramaticky, jsou jen estetickou vadou. Na funkčnost fasády nemají žádný vliv.
Do půl roku od dokončení fasády se na ní mohou také objevit jakési bílé „stékance“. Jde o vyplavené deriváty celulózy z izolace. Objevují se tehdy, když izolace před uzavřením domovní obálky nasákla vodou. To znamená, že firma ji nenechala vyschnout. Čili jde opět o nedodržení technologického postupu. „Vyplavená celulóza fasádě nijak neškodí, časem ji spláchne déšť. Nebo ji samozřejmě můžete nechat šetrně odstranit, nejlépe parním mytím, které je k povrchu zateplené fasády velmi ohleduplné,“ konstatuje zkušenosti z praxe Jan Hrdlička ze společnosti Fasádní servis.
Jaké poruchy fasády jsou nebezpečné
Další bílé skvrny, které můžete na fasádě spatřit, jsou solné výkvěty u chodníku. Jejich zdrojem může být posypová sůl, nebo stavební technické soli. Jejich bílá skvrna se časem přemění v bílé chomáčky. V obou případech můžou soli způsobit opadávání omítky, ty stavební mají agresivnější následky.
„Řešení spočívá v osekání až na zdivo, nanesení sanační omítky a teprve na ni pak natahovat fasádu,“ popisuje Ivan Brichta. Tím končí výčet variant různých bílých skvrn. Nikoli však výčet možných vad a následných poruch.
Takhle vypadá rozpad fasády v praxi. Zdroj: Jan Hrdlička
Velmi zákeřnou vadou je například špatně odvedená klempířská práce. Kvůli ní pak do zateplovacího fasádního systému prosakuje voda, což samozřejmě špatně, protože to narušuje jeho správnou tepelnou funkci. Ovšem v případě, že jde o budovu zateplenou vatou, je problém ještě větší. Vata totiž postupně nasakuje vodou a těžkne. Což je stav, se kterým konstrukce zateplení nepočítá. „Těžknutí vatových bloků časem vede k uvolnění hmoždinek a pohybu bloků, což způsobí praskliny vrchních vrstev fasády. A pokud se problém neodstraní, může časem celá fasáda prostě spadnout,“ varuje Jan Hrdlička.
U zateplení polystyrenem tento problém prakticky nehrozí, protože jde o velmi málo nasákavou hmotu. Nicméně jakékoli zatékání není samozřejmě žádoucí ani v tomto případě. Vyplatí se proto důsledně kontrolovat provedení i provádění klempířských prací.
Praskliny
Specifickou skupinou poruch fasády jsou praskliny. Těch je dokonce několik druhů. Ale všechny mají společné to, že umožňují pronikání vody do fasády, což je samozřejmě vždy špatně.
Pokud si nejste jisti, proč trhlina vznikla, bude nutná konzultace s odborníkem. Statik musí prověřit, zda se nejedná o závažný problém nosné konstrukce domu (sedání základů, průhyb nosníků, vibrace od přilehlé komunikace atp.). Takové praskliny nestačí pouze odstranit, je nutno nejprve vyřešit příčinu, tedy zajistit statiku budovy. Odstranění samotného projevu poruchy – tedy praskliny by nedávalo smysl. Pokud bude možno vyloučit závažné problémy nosné konstrukce budovy, je potřeba hledat příčinu prasklin na fasádě samotné.
Nestabilní praskliny jsou ty, které vlivem změn teplot pracují a dále se rozšiřují. Čili se zvětšuje poškození fasády. „Jakmile takové praskliny identifikujete, je potřeba jednat. V lepším případě to znamená přetmelení, v horším musíte prasklinu a její okolí vybrousit a místo vyztužit novou perlinkou,“ popisuje Brichta.
Zvláštním typem nestabilních prasklin jsou ty kolem oken a dveří. Ty vznikají kvůli špatně odvedené práci zateplovací firmy. „Vznikají proto, že pod svrchní vrstvou nejsou v rozích vložené diagonální pruhy perlinky. Druhým důvodem může být to, že bloky izolace jsou u oken nebo dveří k sobě jen spasované, místo toho, aby do nich byl potřebný tvar vyříznutý,“ vypočítává Ivan Brichta.
Praskliny se můžou objevit i v zakládacím pásu, tedy tam, kde začíná u země zateplení. I v tomto případě je způsobuje špatně odvedená práce. Buď chybí dilatační spára mezi zakládacími profily, nebo perlinka nepřekrývá zakládací profil.
„Při opravě nestabilních prasklin je také nezbytné penetrovat a zpevnit celou svrchní vrstvu fasády v jejím okolí, aby se původní materiál dobře spojil s tím novým,“ připomíná Martin Čížek z Fasádního servisu.
Štuková specialita
Kromě popsaných nestabilních prasklin, existují i ty stabilní. Ty jsou však záležitostí štukovaných nezateplených fasád. Jsou vlásečnicové a obvykle černé. To proto, že je v nich usazený prach. Pro jejich zahlazení však nestačí běžná barva, neboť ta je nevyplní a ony jsou tak pořád patrné. „Abyste se zbavili těchto vlásečnicových prasklin, je potřeba použít barvu Mikral Renovo, která jako jediná na trhu, obsahuje mikrovlákna, jež praskliny vyplní,“ vysvětluje Ivan Brichta.
Detail degradované fasády s prasklinami. Zdroj: Jan Hrdlička
Plísně a řasy
V případě, že vaše fasáda měla podle smlouvy obsahovat biocidní, nebo jiné přípravky proti řasám a plísním, neměly by se na ní tyto organizmy uchytit dříve, než ke konci třetího roku od aplikace. To platí i pro případné renovace či revitalizace a podobné kroky. Běžné biocidy totiž přestávají fungovat právě zhruba po třech letech, ty lepší po pěti. Pro fotokatalytickou ochranu obvykle firmy garantují desetiletou účinnost.
V každém případě je potřeba výskyt plesnivých černých, nebo řasnatých zelených ploch hlídat. Oba typy organizmů totiž rozrušují povrch fasády, čím přispívají ke zkrácení její životnosti. Navíc vypouštějí své spory, jež můžou způsobovat alergikům nejrůznější potíže. A samozřejmě také vypadají ošklivě.
Životnost fasády
Správně udělaná a udržovaná fasáda by měla vydržet sloužit svému účelu 25 let. To znamená, že prováděcí firma musí při její instalaci dodržovat technologické postupy a lhůty. I všechny další zúčastněné firmy musejí odvést svoji práci bezvadně, ať již to jsou klempíři, nebo ti, co instalují různé stínící prvky. Nic z toho, co prochází fasádou, totiž do ní nesmí propouštět vodu. Vyplatí se proto mít opravdu kvalitní stavební dozor.
Průběžně je potřeba také fasádu alespoň vizuálně kontrolovat, abyste včas odhalili viditelné defekty. Ať už to jsou praskliny, tmavé stékance pod prvky procházejícími fasádou, řasy, plísně u ničeho z toho se nevyplatí otálet s řešením. A to ani v případě zdánlivě „jen“ ošklivého graffiti. „Barva ze spreje zaprvé narušuje povrch fasády, čili jej oslabuje. Za druhé jím proniká do hloubky, což po nějaké době neumožňuje úplně odstranění čmáranice. Barva totiž pronikne tak hluboko, že i po kvalitně provedeném parním čištění po ní zůstanou viditelné stíny, či duchy. U dlouho neodstraněného graffiti nemusí pomoci ani mikroabrazivní systém Tornado,“ upozorňuje Jan Hrdlička. Proto doporučuje majitelům domů, aby na ně nechali nanést takzvanou graffiti clonu, jež zabrání právě průniku barev do povrchu fasády.
Jak je to s reklamací
„Zákonná odpovědnost za vady je obecně 24 měsíců od předání díla, v případě stavby do pěti let od jejího převzetí. Záruka za jakost je pak dobrovolným prohlášením prodávajícího či zhotovitele ohledně jakosti jím prodávaného zboží. V něm se zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tato záruka je tedy nad rámec zákonné odpovědnosti za vady a může být libovolně dlouhá, například desetiletá,“ vysvětluje advokát Petr Novotný, který se stavební problematice věnuje dlouhodobě.
„Jestli vám firma poskytuje záruku delší, ujistěte se, na co všechno se delší záruka vztahuje. Po uplynutí lhůty pro zákonnou odpovědnost za vady už taková dobrovolná záruka nemusí vždy pokrývat všechny možné závady,“ zdůrazňuje advokát.
Pokud tedy objevíte závadu v průběhu zákonné odpovědnosti či smluvní záruční doby, kontaktujte firmu, která práce provedla a uplatněte reklamaci. Ta se může uplatnit i u jiné osoby, pokud je tak stanoveno (např. servis). Jestli se však závada objevila až po skončení záruční doby, musíte si její odstranění zajistit a uhradit sami. „Ovšem v případě, že můžete prokázat, že jde o vadu, jež vznikla již v průběhu záruční doby, ale nebylo možné ji odhalit, můžete závadu stále uplatnit,“ připomíná advokát Novotný, který spolupracuje i s poradnou svazu bytových družstev. Při sporech o oprávněnost uplatněných vad, je často významným faktorem posouzení soudního znalce. Jejich seznamy vedou jednotlivé krajské soudy.
Sdílet / hodnotit tento článek