Jak současná legislativa podporuje zavádění BIM do praxe v České republice?
Zatím de facto nijak, legislativa se stále připravuje. Gestorem a hlavním garantem pro zavedení metodiky BIM do praxe v České republice bylo vládou jmenováno Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Dále v uvedeném procesu aktivně figurují i další, již nevládní subjekty, jako je např. Odborná rada pro BIM (czBIM). Bohužel aktuálně nabíráme v legislativní oblasti určité zpoždění, za kterým stojí zejména současná pandemická a politická situace. Je zřejmé, že vláda a zákonodárci obecně musí operativně řešit důležitější otázky, než je připravovaný Zákon o informačním modelu, informačním a digitálním modelování (Zákon o BIM). Jako logický argument uvedené časové prodlevy lze také akceptovat určitou snahu o sladění Zákona o BIM s připravovaným novým stavebním zákonem.
Jde tedy jen o legislativní problém nebo jsou i jiné důvody, proč zavádění BIM u nás za Evropou trochu pokulhává?
Řekl bych, že oblastí je více. Například je nutné vyjasnit problematiku stanovení požadovaných parametrů a způsob jejich unifikace, které by měl finální model budovy obsahovat, a to jak co do jejich počtu, struktury a podrobnosti. Právě tohle považuji za naprosto klíčové, protože vlastní proces zadávání dat a jejich výměna bez tohoto není v podstatě možný. Samozřejmě v této oblasti je také žádoucí aktivní práce s pojmy jako LOD a LOI (Level of Detail, resp. Level of Information) a podobně. Osobně se nemůžu zbavit dojmu, jestli právě v této oblasti tak trochu nevymýšlíme již vymyšlené. Možná bychom se měli více inspirovat v zahraničí, kde již řada věcí je připravena a v praxi funguje. Přijde mi logické, aby datové standardy byly jedny, totožné alespoň v rámci celé Evropy. Postupná globalizace a stále těsnější a těsnější integrace bude hrát stěžejní roli i v oblasti BIM. Trochu s nadsázkou můžeme říct, že Evropa bude v budoucnu jednou „velkou nadnárodní projekční kanceláří“, „jedním velkým investorem“ a „jedním velkým staveništěm“. Proto považuji mezinárodní datovou unifikaci za klíčovou.
Jak na zavádění BIM reagují projektanti, developeři a architekti? Evidujete zvýšený zájem v této oblasti?
Řekl bych, že jejich zájem o BIM ovlivňuje celá řada faktorů, například velikost projekční kanceláře, profesní zaměření a v neposlední řadě též věk projektanta. BIM totiž zcela mění pohled na koncepci a filozofii projektování a vyžaduje od projektanta komplexní změnu přístupu. Obecně se však dá říci, že většina projektantů a architektů vidí v BIMu budoucnost jejich oboru. Pochopili, že je to prostě přirozený vývoj projektování, který má svoji logiku, budoucnost a jako celek dává smysl. Tato úvaha je ještě umocněna faktem, že řada vysokých škol již zařadila výuku projektování dle metodiky BIM (včetně obsluhy určitého SW) do svých studijních programů. Z těchto i z mnoha dalších důvodů lze skutečně zaznamenat nárůst uživatelů BIM technologií.
Projektanti a architekti pro nás představují velmi důležitou cílovou skupinu zákazníků. Jsme s nimi prakticky v každodenním kontaktu a nasloucháme jejich problémům, které se vyskytují v jejich projekční praxi a snažíme se jim přinášet taková řešení, která tyto problémy buď zcela, nebo alespoň částečně vyřeší.
Kde aktuálně vidíte největší překážky v zavádění BIM?
Ačkoliv je proces zavádění BIMu v ČR optimisticky nastartován, určitě nalezneme v této oblasti, mnoho problémů a překážek, které bude třeba časem překonat. Dle mého názoru se dají tyto překážky klasifikovat do dvou základních skupin – a to na koncepční a na praktické.
Mezi koncepční problémy můžeme v první řadě zařadit legislativní rámec. Jak jsem již zmínil, tento proces nabírá zpoždění. V současné době není jisté, od kdy a v jakých případech bude použití BIMu povinné. Požadované parametry modelů a jejich formáty nejsou definitivně stanoveny. S konečným formátem modelu samozřejmě souvisí i výběr vhodného SW, který také není úplně jednoznačný. Za zmínku též stojí ne vždy příjemná a korektní práce s případnými ifc soubory, které by měly sloužit jako obecně vyměnitelné grafické formáty pro BIM, ale to je již na jinou debatu.
K praktickým problémům můžeme zařadit především výši vstupních, respektive počátečních nákladů. Ty zahrnují nejen náklady na pořízení SW a HW, ale i náklady spojené se základním školením, které je pro efektivní využívání BIM přístupu k projektování většinou nezbytné. Navíc v rámci 3D modelování se jen těžko uživatel obejde bez specializovaných knihovních prvků nebo předpřipravených startovacích šablon, obsahujících základní uživatelské nastavení, které nejsou obvykle uceleně volně k dispozici. Sekundární problém lze spatřovat i v obecném nedostatku výukových materiálů v porovnání s CAD oblastí. Ať již se jedná o různé manuály či technickou literaturu.
Jak se na zavádění BIM připravuje společnost Wavin, kde v této oblasti působíte?
Myslím, že velmi svědomitě. V prvé řadě je velmi důležité uvědomit si základní koncept a ambice BIM metodiky. A to samozřejmě v mnoha souvislostech. Ať již technických, aplikačních či právních. Najít možné problematické otázky v rámci implementace a pokusit se přijít s řešením. Důležité je být stále v obraze, mít aktuální informace. Proto průběžně analyzujeme aktuální situaci a možný vývoj. Obecně také pravidelně sdílíme a diskutujeme dané otázky s kolegy ze zahraničí, inspirujeme se.
Pokud budu konkrétnější, tak v současné době jsou pro nás v oblasti BIMu stěžejní cílovou skupinou projektanti TZB profesí. Základ podpory pro projektanty v oblasti BIMu a zároveň i stěžejní problém představuje příprava kvalitních knihoven našich produktů. Po zralé úvaze jsme se rozhodli podporovat SW produkt Revit, proto veškeré knihovny máme připraveny ve formě tak zvaných rodin pro tento program. Rodiny poskytujeme uživatelům zdarma a po registraci jsou dostupné ke stažení z našich webových stránek. V současné době máme rodiny pro veškeré naše produkty určené pro vnitřní instalace vody, vytápění a kanalizace, včetně systému Quick Stream určeného k podtlakovému odvodnění dešťových vod z plochých střech.
Sdílet / hodnotit tento článek