Malebné Saint-Pair-sur-Mer, usazené v normandském departmentu Manche, má nepochybně své kouzlo. Na místní obyvatele už ale dávno tolik nepůsobí, procitli z něj. Realitu svého sídla, na samém pobřeží Atlantiku, totiž vnímají jinak. Bezprostřední blízkost moře je totiž největší atrakcí města, a současně jeho největším ohrožením. Místní pamětníci se zatím neshodnou s mladšími obyvateli, jestli se tu bouře stávají častější, anebo jsou jen silnější. Každopádně celoroční průměr zdejšího počasí optimismu nenahrává.
Bouře tu vyvrací stromy, převrací auta. Vítr přináší sůl, která se usazuje na všech površích a koroduje je. Z výsep písčitých pláží se do zasídlení nese písek, hukot moře a poryvů větrů je konstantní. Buď si na něj zvyknete, anebo se raději odstěhujete. Dá se říct, že místní jsou z podmínek, jaké se v Saint-Pair-sur-Mer nabízí, vyčerpaní a unavení. A v létě, když se divoké povětří a bouře na čas zklidní? Uličky města zaplní nový zdroj hluku: troubení aut, povyk turistů plnících ulice, smrad přepáleného tuku ze stánků rychlého občerstvení, odpadky. V zimě téměř vysídlené a v létě záplavou lidí sužované město je prostě ne úplně příjemným místem k žití. Zdejší překrásný horizont moře se buď ztrácí v šedavé mlze deště, černavé bouři anebo mozaice barev slunečníků.
Vrátit domov zpět na jeho místo
Tento poetický popis ne zrovna poetické situace v Saint-Pair-sur-Mer načerpali architekti z ateliéru Simon Letondu Architecture během svého pobytu zde, a uvádí jej jako vysvětlení a pointu své realizace. Tou byla rozsáhlá stavební úprava domu v jedné z vedlejších ulic města, na jeho severovýchodním okraji. Cíl jejich práce, dle zadání investora, byl jasný. Vrátit, alespoň do úseku vymezeného zdmi obydlí, pocit domova. Vytvořit skutečné hájemství, v němž budou moci obyvatelé rodinného domu skutečně nalézt klid, ať už před bouří, větrem, solí anebo kakofonií zvuků letní pouliční estrády. Bylo to vlastně skromné a zcela pochopitelné přání. Cesta k jeho naplnění ale nebyla přímočará.
Předně, obydlí, které mělo být předmětem rekonstrukce, neodpovídalo „rudimentárním představám o komfortu“. Svým profilem kopírovalo design plážového domku, jakých tu v 60. letech minulého století, během prvního velkého boomu turistiky, vznikalo mnoho. Francouzská verze letitého bungalovu se ale nezdála být tím pravým domem pro rodinu. Ke stavbě přiléhal i čtvercový pozemek dvora/zahrady, kvůli podnebí a místním podmínkám příliš nevyužívané, a v jihovýchodním rohu parcely pak garáž a dřevěná kůlna. Toto uspořádání přidružených staveb pak v sobě neslo náznak řešení, k němuž se uchýlili i architekti.
Tichý dům, ale bez výhledů na moře
Tím byla představa domu, obestupujícího a vlastní hmotou chránícího uzavřené nádvoří ve svém středu. Již existující budova byla plně integrována do nového projektu. Svou masou vymezuje tři strany uzavřené zahrady, a přitom zachovává nevšední genius loci. V reakci na možné přírodní hrozby a neklid sezónního letoviska vyplynula potřeba stavět podél hranic parcely. A zásadní rozhodnutí, které skutečně nebylo lehké? „Rozhodli jsme se vzdát se výhledu na moře a zaměřit se na uzavřený prostory zahrady,“ říká Simon Letondu, vedoucí architekt.
Byla to rezignace na prvek, který už do značné míry pozbyl svou hodnotu, a jeho zachování bylo vykoupeno kaskádou obtíží. Dům okolo zahrady si žádal řadu úprav a rozšíření pavilonů a přístavků, aby dokázal vyhovět potřebám obyvatel. Specifickým požadavkem investora pak bylo, aby byl objekt řešen jako bezbariérový, přístupný lidem s postiženou motorikou pohybu. Letondu přitom dokázal vybalancovat toto přání s takovou elegancí, že si na první pohled ani neuvědomíte, že širší koridory chodeb, prostorné dveře, mírně snížený profil „protáhlého“ nábytku a místnosti bez prahů mají tento cíl.
Nová kůže pro starý dům
Dalším z bolavých míst starého domu byla absence izolace, a proto byla řešena jako nedílná součást rekonstrukce. Ovšem kvůli stavebnímu provedení muselo být zateplení provedeno zvenčí. Toto řešení se nakonec ukázalo být žádoucí, protože vedlo ke změně výrazu celého domu. Ten skryl izolaci i své zdi za anonymizující šedivě plechovou (zinkovou) fasádou, která velmi příjemným způsobem dům v rámci ulice zneviditelnila, a dodala mu silný jednotící prvek. Vnější oplechování fasády proniká i dovnitř dvora, ale tady už přechází do dřevěných částí, které ven pronikají z interiéru. Poměrně složité bylo i řešení solárních vstupů, prostupu denního světla. Ne nutně totiž optimální orientace odpovídala plánu na izolování domu od vrtkavého podnebí.
Uzavřený ambit zahrady má své kouzlo
Zvolené materiálové přístupy odpovídaly ve svých obrysech tomu, že v typické normandské bocage je přírodní dřevo, v celku, masivu nebo bez opracování, velmi vzácné. I proto se interiér neubíral směrem náznaků stylizovaného rybářova domečku, a více se pokoušel o to využít, co místo a situace nabízela. Voda tu není nedostatkovým zbožím, a proto byla například prádelna napojena na vodosběrný systém s rekuperací vody. Dešťovka, jímána do podzemní nádrže, slouží i k závlaze zahrady. Která teď má – díky svému uzavření - konečně šanci trochu povyrůst. Zahrada, uzavřená domem, působí dojmem klášterního ambitu, místa tichého a poklidného rozjímání. Pro komunikaci v domě je ale zásadní.
Vytváří totiž zónu vnitřního sjednocení: ústí sem přes prosklené posuvné dveře místnosti denní i noční, společenské i soukromé. Jejich napojení garantuje chodník terasy, krytý převisem střechy. Dům se přidržuje jedné výškové úrovně, vedené v horizontu dvora. Na ulici, s asfaltem silnice a chodníky, se objekt materiálově navazuje gabionovou zídkou se zatravněným prostorem vyvýšené předzahrádky, ale současně se tímto mírně vyvýšeným prvkem od okolí izoluje a udržuje si od něj odstup. Dům okolo zahrady je velmi povedeným projektem, protože nenásilnou proměnou dosahuje zásadní změny, a dodává intimitu domova lidem, kteří by jinak na podivné i překrásné Saint-Pair-sur-Mer nejspíš rezignovali.
Údaje o projektu
| Název projektu: | House Around the Garden |
| Typ projektu: | rekonstrukce rodinného domu |
| Architektonické studio: | Simon Letondu Architecture |
| Lokalizace: | Saint-Pair-sur-Mer, Normandie, Francie |
| Vedoucí projektu: | Simon Letondu |
| Dodavatelé materiálu: | Argilus, Biofib, VMZINC |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
| Užitná plocha: | 163 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek