Současný místopisný název dostala stavba v lednu 1990, původně nesla jméno druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého. "Jeho architektonické ztvárnění a začlenění do krajiny důstojně reprezentuje úroveň našeho inženýrského a mostního stavitelství osmdesátých let," napsala roce 1988 při otevření mostu, kterého se účastnily tehdejší vládní a stranické špičky, Československá tisková kancelář. Most se stavěl více než deset let a podobně jako řada jiných veřejných staveb z té doby ho ozdobila umělecká díla, v tomto případě betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše.
Na pravém břehu stojí dílo nazvané Rovnováha, kterému se ovšem od lidí dostalo přezdívky červ dobyvatel, na levém pak dvě betonové mísy, zvané veřejností hroší lázeň nebo krmítko pro slony. Na mostě ale nenašla místo jen oficiální kultura, rozsáhlé betonové plochy se po roce 1989 také staly oblíbeným místem pro tvůrce graffiti. Město se proti nim sice snažilo bojovat a často velmi náročná díla nechávalo přetřít, v červenci 2001 nicméně část mostu vyhradilo pro legální tvorbu.
Most, který se začal stavět na jaře 1978 a stál téměř půl miliardy tehdejších korun, je mimo jiné jedním ze dvou šikmých přemostění Vltavy v Praze - a jediným určeným silniční dopravu. Úhel jeho křížení s tokem činí 53 stupňů, Holešovický železniční most překračuje řeku pod Bulovkou pod úhlem 45 stupňů. Barrandovský most je dlouhý 352 a široký 40 metrů, mostovka je ve výšce 15 metrů nad hladinou Vltavy. Automobily po něm projíždějí v osmi jízdních pruzích, nyní to ale bude během rekonstrukce často jen polovina.
Snahy o přemostění Vltavy v místech, kde už přes tři dekády Barrandovský most stojí, jsou staré více než 200 let. Nedaleko proti proudu, mezi Modřany a Chuchlí, býval v roce 1756 za obléhání Prahy pruským králem Fridrichem II. pontonový most. Myšlenka na vybudování mostu byla živá i za první republiky, uvažovalo se například o dvou mostech v různých výškách. Po druhé světové válce se uvažovalo již jen o mostu jediném, v roce 1976 pak byla zvolena varianta šikmého přemostění.
Barrandovský most představuje nejrozsáhlejší mostní dílo v Praze a v systému pražské dopravy má nezastupitelné místo, už na přelomu století po něm jezdilo přes 100.000 aut denně. Po otevření jihozápadní části Pražského okruhu v roce 2010 z něj sice zmizela naprostá většina kamionů - tvořil totiž spojnici z ostatních částí Prahy na plzeňskou dálnici D5 - a intenzita dopravy klesla na 80.000 vozidel, poté ale opět začala růst až na současných více než 140.000 automobilů denně.
Dopravní komplikace na mostě se přenášejí do celé Prahy, ať už se jedná o nehody nebo opravy. Té se most dočkal v letech 2006 až 2007, ovšem nejednalo se o celkovou rekonstrukci jako nyní. Ještě v roce 2013 se mluvilo pouze o lokálním poškození hydroizolace, zpráva z roku 2015 ale již uváděla, že "nejpozději do roku 2020, bude nutno realizovat výměnu celého vozovkového souvrství včetně hydroizolace, sanaci dilatačních mostních závěrů a opravu odvodňovacího systému".
Od úplného dokončení Barrandovského mostu se v Praze vybudovala jen dvě další silniční přemostění Vltavy. V září 2010 se otevřel více než dvoukilometrový Radotínský most na pražském okruhu, o čtyři roky později pak přibyl silniční a tramvajový Trojský most, který navazuje na tunelový komplex Blanka. V roce 2020 ještě přibyla nedaleko dál po proudu nová Trojská lávka, která nahradila konstrukci, jež se zřítila v prosinci 2017. Celkem je tak dnes v Praze 19 mostů, které vedou přes celou šířku Vltavy. Další dva se chystají - už budovaná lávka propojující Holešovice a Karlín a Dvorecký most, který spojí Prahu 4 a 5.
Oprava Barrandovského mostu zpočátku nejvíc zkomplikuje dopravu na Strakonické
Při opravě pražského Barrandovského mostu bude pro řidiče nejnáročnějších prvních deset dnů na Strakonické ulici. Kvůli bourání nájezdové rampy bude u mostu zúžena do jednoho jízdního pruhu. Plynulost dopravy na mostě by tím ale ohrožena být neměla. Řekl to náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). Oprava začne v sobotu, kdy silničáři vyznačí dopravní omezení. Těžká technika přijede na místo v neděli a samotná oprava začne v pondělí. Opravy jsou rozděleny do několika let. Letos potrvají 110 dní a vyjdou na 594,5 milionu Kč. Most z roku 1983 je součástí městského okruhu a denně jej přejede na 140.000 aut. Dosud nebyl opravován.
"Prvních deset dnů bude nejhorších právě z důvodu bourání rampy, protože při něm bude materiál padat na jeden jízdní pruh na Strakonické v místě, kde auta podjíždí Barrandovský most. Nyní je zde jeden pruh pro auta a druhý pro autobusy. A těch prvních deset dní tam bude jeden pruh pro všechny společně," řekl Scheinherr.
Řidiče proto vyzval, aby používali dopravní aplikace s aktuálními informacemi o dopravě. "Podle studií chování řidičů je vždycky těch prvních 14 dní nejhorších, než si zvyknou na aktuální dopravní opatření a naučí se v tom jezdit. Proto očekáváme v prvních 14 dnech situaci zhoršenou," uvedl Scheinherr.
Kvůli zajištění plynulosti dopravy budou na krajích mostu připraveny speciálně vyčleněné posádky odtahové služby. Budou zde tři vozy. "Dojezd na most bude v minutách. Zřízení nonstop stanoviště záchranky vzhledem k charakteru dopravy nepředpokládáme," řekl ředitel Technické správy komunikací (TSK) Jozef Sinčák. V hlavní dopravní ústředně byl ustaven tým, který bude dopravu nepřetržitě sledovat.
Jako první silničáři v sobotu na mostě vyznačí dopravní omezení. V neděli pak najedou na most těžké stroje jako frézy, bagry nebo sklápěče. "V pondělí začne frézování vozovek na mostě i na rampě. (Příští týden) ve středu pak bourání rampy," řekl Scheinherr. Silničáři zároveň začnou opravovat římsy na mostě.
Řidiči budou muset jet po objízdných trasách. Provoz bude částečně omezen i na mostě, kde budou v obou směrech namísto čtyř tři jízdní pruhy. Objížďky povedou zejména po Pražském okruhu, kde byl dočasně otevřen sjezd na Písnici, u Lihovaru vznikla rampa pro otáčení a rozšířena byla kapacita křižovatky u mostu Závodu míru na Zbraslavi.
Všechny linky MHD, které po mostě jezdí, budou zachovány. Pouze linka číslo 125 ze Smíchovského nádraží na Skalku bude rozdělena na X125 ze Smíchova na Háje a na číslo 125, která pojede mezi Skalkou a Hájemi. Podle náměstka ředitele Ropid Martina Šubrta byly na některých místech prodlouženy vyhrazené pruhy pro autobusy, aby se autobusy k mostu snáz dostaly. To se týká třeba Jeremenkovy, Vrbovy nebo Modřanské ulice.
Posílena bude také tramvajová linka číslo 21, která výjimečně pojede z Braníka ke Smíchovskému nádraží. Tramvaj číslo 17 bude prodloužena až do Vozovny Kobylisy. Posunuto bylo molo přívozu mezi Prahou 4 a 5 blíže k Dvorcům a v ranní špičce popluje častěji. Pokud by podle Šubrta vznikly další potíže, České dráhy by posílily vlaky ze Zbraslavi do Braníku. Na cyklostezkách podél Vltavy přibudou stanovitě sdílených kol v místech, kde nyní nejsou.
Sdílet / hodnotit tento článek