Situace na trhu jistě nahrává prodejcům, kteří podepisují smlouvy na dodávku a montáž tepelného čerpadla jako na běžícím pásu. Jak už to bývá, kvalita prodejců a předkládaných informací se může velmi odlišovat. Pojďme si ukázat, jaké důležité informace by Vám dobrý prodejce měl poskytnout.
Tepelné čerpadlo není kotel – pozor na výstupní teplotu topné vody
Tepelné čerpadlo je chladící agregát použitý pro vytápění a od toho se odvíjí jeho pracovní charakteristika. Není to kotel na plyn, na uhlí nebo dřevo, ani elektrokotel. Jmenované kotle jsou zdroje vysokoteplotní a jejich účinnost nezávisí na tom, zda ohřívají topnou vodu z 30 °C na 35 °C nebo z 65 °C na 70 °C.
U tepelného čerpadla je to úplně jinak. S nízkoteplotním provozem budete s tepelným čerpadlem opravdu šetřit a s narůstající teplotou topné vody bude provoz dražší. Pokud porovnáme SCOP (sezónní účinnost vytápění) mezi podlahovým systémem (do teploty topné vody max. 35 °C) a otopnými tělesy (do teploty max. 55 °C), bude SCOP (a spotřeba elektrické energie) ve druhém případě o cca 40 % vyšší. Jinak řečeno, s každým nárůstem výstupní teploty o 1 °C jsou náklady na vytápění o přibližně 2 % vyšší.
V extrémním případě, pokud je plocha otopných těles zcela nevyhovující, i dobře výkonově navržené tepelné čerpadlo není schopné teplo do objektu přenést a vypadává do poruchy. Každý kvalitní prodejce se tedy musí zajímat o otopnou soustavu a v případě pochybností ji nechat posoudit (přepočítat) autorizovaným odborníkem, zda je pro vytápění tepelným čerpadlem vhodná.
Správně navržený topný výkon
V současné době vysokých cen energií výrazně klesá poměr mezi velikostí investice do tepelného čerpadla a nákladem na vytápění. To by samo o sobě mělo přispět k dostatečnému dimenzování výkonu tepelného čerpadla vůči tepelné ztrátě objektu. Výkonově slabší tepelné čerpadlo nejen že spotřebuje více elektřiny vlivem vysokého příkonu kompresoru nebo častého připínání bivalentního zdroje, ale současně je více provozně zatížené a během topné sezóny naběhá podstatně více provozních hodin.
V důsledku toho se zkracuje jeho životnost. Určitým vodítkem pro správný návrh výkonu tepelného čerpadla může být energetický štítek (viz dále). V každém případě je nutné respektovat doporučení výrobce tepelného čerpadla. Při dimenzování výkonu je nezbytné zohlednit i případné blokování chodu kompresoru ve vysokém tarifu nebo spotřebu tepla na ohřev teplé vody v domácnosti.
Existují i čerpadla země-voda
V České republice se na rozdíl od západní Evropy prodá více než 95 % tepelných čerpadel vzduch-voda. Tak je nastaven trh, dodavatelé (výrobci i dovozci) i montážní firmy. Při rozhodování o pořízení tepelného čerpadla je ale vhodné zvážit, zda vzduchové čerpadlo je skutečně nejvhodnější.
Tepelná čerpadla země-voda mají stabilní a vydatný zdroj energie v podobě zemního tepla, plynulejší chod a delší životnost. Nevyžadují odtávání výparníku a mají vyšší účinnost vytápění (i letního chlazení). Nejsou tolik náročná na velikost elektrického jističe a v neposlední řadě nejsou zdrojem venkovního hluku. Pokud existuje možnost instalace tepelného čerpadla země-voda, obvykle jde o lepší volbu než vzduch-voda.
Energetická třída tepelného čerpadla
Tvrdit o jakémkoli tepelném čerpadle, že má určitou energetickou účinnost, je bez bližšího upřesnění zavádějící. Je to stejné, jako kdyby Vám prodejce auta tvrdil, že má-li normovanou spotřebu např. 6 litrů na 100 km, platí to i na závodním okruhu. Deklarovaná účinnost tepelného čerpadla, resp. energetická třída, je vztažena výhradně k tzv. návrhovému výkonu (P design). Energetický štítek říká, že bude-li dané tepelné čerpadlo vytápět objekt s tepelnou ztrátou (v tzv. středním evropském klimatu) shodnou s vyznačeným návrhovým výkonem, bude dosahovat uvedené účinnosti. U domu s větší ztrátou energetická třída neplatí a bude horší.
Výpočet tepelné ztráty v ČR a ve středním evropském klimatu se liší, v ČR vychází na shodném objektu ztráta vyšší přibližně o 20 %. Platí tedy, že pokud má tepelné čerpadlo vykazovat energetickou účinnost deklarovanou energetickým štítkem, nesmí tepelná ztráta objektu hodnocená dle ČSN 12 831 přesahovat hodnotu návrhového výkonu o více než cca 20 % (např. je-li výkon na štítku 10 kW, odpovídající ztráta objektu v ČR je 12 kW). Běžně lze přitom narazit na nabídku tepelného čerpadla, kde návrhový výkon je 10 kW, a které výrobce doporučuje pro objekty do ztráty až 18 kW. U takového objektu ale zákazník může rovnou zapomenout na uváděnou účinnost, resp. energetickou třídu. Skutečnost bude nesrovnatelně horší.
Sdílet / hodnotit tento článek