Pohledem v mapě o městečko Courdimanche obvykle nezavadíte, pokud náhodou nemáte cestu do severofrancouzského departmentu Val-d'Oise. Je to sídlo usedlé a poklidné. A možná právě to trochu provokovalo nepokojnou povahu nových majitelů jedné zdejší nemovitosti. Přestěhovali se sem z města, s velkým očekáváním, které ve své stávající podobě menší rodinný dům nenaplňoval. K rekonstrukci-renovaci bytových prostor si pak najali architekty z Atelier De Design Martinse Afonsa.
Projekt rozsáhlých úprav se tu týkal jen zařízení interiéru. Zabydlení vyprázdněného objemu stavby, v níž došlo během stavebních zákroků k úplnému odstranění veškerých přepážek a stropů. V podstatě zůstaly zachovány jen vnější stěny, obálka domu. A uvnitř obvodu jejích zdí pak došlo k proměně, jež měla navýšit uživatelskou pohodu, komfort a vytvořit „pohostinnou a uvolněnou atmosféru“. Architekti si na tom skutečně dali záležet, a pracovali se stylem, který je bližší spíše apartmánovým bytům, než tradičních domácnostech v rodinných domech.
Když strop je a není
Martins Afons odhadl a pojmenoval hlavní výhodou stávajícího prostoru světlost prostoru obývacího pokoje, který teď disponoval fakticky zdvojenou výškou stropů. Jeho vizí bylo tento efekt zachovat, ale přitom neochudit obyvatele o funkční využitelný prostor podlahové plochy. Proto rozpracoval netradiční námět „stropu bez stropu“. V podstatě tedy mezaninový předěl, vytvořený pevnou napjatou provazovou sítí.
Ta je i není podlahou, nebrání v prostupu světla do přízemí a přitom přízemí neochuzuje o pocit velkorysé světlé výšky. A klienti tento prvek, který na jedné straně propouští světlo a na druhé straně umožňuje využít nově vzniklý prostor, s nadšením uvítali. Takto užitá síť je přitom záležitostí, s níž se setkáváme opravdu jen v menších formátech a u bytů. Tady je ústřední záležitostí organizace společenského prostoru.
Síť násobí prostor pro bezpečné hry dětí (když už nic jiného, tady se naučí rovnováze a motorickým dovednostem), nabízí jim alternativu k hrám na podlaze nebo na trávníku. Síť současně slouží jako univerzální prostor k odpočinku, poležení. Je jako pohodlný gauč s rozlohou deseti metrů čtverečních. Pohovět si tu můžete při sledování televize nebo domácího kina. Zkrátka a dobře, je to chytře uchopená záležitost.
Dvoupodlažní box jako páteř pokojů
Pochopitelným problémem je samozřejmě správné pnutí, aby při zatížení dvěma dětmi a dvěma dospělými nedocházelo k nadměrnému prověšení. Architekti a designéři vyřešili připojení k vloženému betonovému věnci, a uchycení k centrálnímu dvoupodlažnímu boxu. Ten je druhým dominujícím rysem domácnosti v Courdimanche. Prochází jejím středem, a je dřevěnou páteří celého interiéru. Upíná se k němu totiž vše podstatné, pokud to rovnou přímo z ní nevychází.
Dvoupodlažní dřevěný box je totiž univerzálním a multifunkčním prvkem, který nahrazuje většinu dalšího nábytku. Je ukázkou reorganizace vnitřního prostoru, který si může užívat kouzla nezastavěných stěn, protože v sobě nese police, skříně a zásuvky. Chce to jen pamatovat, kde se co nachází. Integrovaný box oživuje prostor tím, že mu ponechává volnost. A tím dává vyniknout bílým podlahám v přízemí, vzdušné a světlé rozjásané místnosti.
Bílá podlaha v přízemí kromě svého vysokého odrazového potenciálu dává vyniknout všem prvkům, které jsou na ni položeny. Tato změna narušuje zvyklosti, aby posílila představu prázdnoty ve středu sítě.
Další prvky nábytku tu pochopitelně k vidění jsou, ale neokupují prostor tam, kde se běžně pohybují obyvatelé. Je spíš výplní hluchých míst. Třeba tam, kde sklon střechy neumožňuje vzpřímenou chůzi.
Integrovaný nábytek zároveň vnáší teplo a reorganizuje vnitřní prostory, zatímco bílá podlaha v přízemí podtrhuje všechny tyto prvky, které společně vytvářejí příjemnou a útulnou atmosféru. Klienti ale zřetelně preferují nábytek, který „umí něco navíc“. Takže i postel, křeslo nebo police dokáží násobit úložný prostor. Tak, aby místnosti mohly být zbavené balastu výzdoby.
Čistota nezabydleného prostoru
Architekti to popisují jako Hru na pevná a prázdná tělesa. Majitelé totiž chtěli uchovat dojem „čistého“ prostoru, který zabydlují svou přítomností. Proto je prostor využíván, ale vypadá nezabydleně.
Dřevěný box vytváří spojení, funguje jako schodiště - vede do patra a do suterénu, na toalety. Ale také vytváří napojení na bar (s fantasticky provedeným uskladněním vína), do knihovny, výstavky sesbíraných vinylových desek, k manipulačním prvkům televizní jednotky a domácího kina. Souběžně s tím nás vítá kus nábytku procházející předním vchodem do domu, který nás vyzývá, abychom se posadili a zuli si boty, než vstoupíme dovnitř. A podél stěny se vině linie „lavice“, s integrovaným úložným prostorem.
Nábytek se tváří, jako by tu ani nebyl. Místnostem dominuje vjem světla, které dokresluje dřevo. Celková atmosféra je uvolňující, klidná. Každý z obyvatel si tu najde svůj vlastní kout, aniž by zahlcoval dostupný prostor. Netradiční přístup k řešení renovace interiéru tu plně zhodnocuje svůj potenciál.
Údaje o projektu
Název projektu: | Around the Net House |
Typ projektu: | renovace interiéru rodinného domu |
Architektonické studio: | MARTINS AFONSO atelier de design, l'atelier miel |
Lokalizace: | Courdimanche, Val-d'Oise, Francie |
Vedoucí projektu: | Mickaël Martins Afonso & Elodie Gaschard |
Dodavatelé materiálu: | AutoDesk, Investwood, Casalgrande Padana, Decospan, Cermix, Rika, Volutech |
Inženýring: | Thêta ingénierie |
Klient: | soukromá osoba |
Realizace, finalizace: | 2019 |
Sdílet / hodnotit tento článek