Aktuálně: Nejvyšší správní soud nedávno zrušil rozsudek Městkého soudu v Praze a vrátil k projednání případ ohledně poskytování norem ve stavebnictví zdarma. Z rozhodnutí vyplývá, že do budoucna by měly být normy ve stavebnictví poskytovány zdarma.
K rozhodnutí NSS získala redakce následující vyjádření Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). „V současné době nejsme oprávněni jakékoliv normy poskytovat zdarma,“ uvádí v komentáři rozhodnutí náměstek předsedy ÚNMZ Mgr. Zdeněk Veselý a upozorňuje, že Nejvyšší správní soud uvedl pro Městký soud v Praze pokyn, aby v dalším řízení zjistil, zda nejsou dány jiné důvody pro odmítnutí žádosti o poskytnutí úplného znění technických norem ve stavebnictví.
„Teprve po dokončení tohoto dalšího řízení, ve kterém je Městský soud v Praze vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, bude jasné jak celou záležitost dále řešit. Do této doby bude ÚNMZ postupovat v souladu s dosavadní praxí, tj. dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a jeho prováděcích předpisů, zejména úhradové vyhlášky,“ uvádí Mgr. Zdeněk Veselý.
Poskytování technických norem za poplatky dlouhodobě kritizuje ČKAIT a další organizace. Dle názoru ČKAIT by technické normy neměly být předmětem komerčního podnikání. Snadný, pokud možno zcela bezplatný, přístup k normám by měly mít orgány veřejné správy a odborné školy v závislosti na své působnosti a specializaci. Pokud má ÚNMZ zvyšovat příjmy, pak je třeba, aby Úřad hledal jiné formy nabídky svých služeb.
Celý článek Normy ve stavebnictví zůstávají zatím placené zveřejněný 24. 6. 2015 naleznete na portálu TZB-info.
ESTAV.cz, se ptá...
Souhlasíte se změnou cenové vyhlášky pro prodej technických norem? Jaký dopad bude mít podle Vás zdražení norem?
Ing. Miloslav Mašek, CSc., Generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR
Zvýšení ceny za přístup k technickým normám se členů Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR pochopitelně týká, protože stavební firmy je používají velmi často. Zvýšení ceny je velmi nepříjemné, protože jde o další zvyšování nákladů, které jsou pro stavební firmy už nyní vysoké. Stát hovoří o tom, jak bude zlepšovat a zjednodušovat podnikatelské prostředí, přitom realita je opačná, jak nakonec dokládá i nová cenová vyhláška pro prodej českých technických norem.22.12.2014
prof. Ing. Karel Kabele, CSc., vedoucí katedry TZB Fakulty stavební ČVUT v Praze, předseda Společnosti pro techniku prostředí a prezident REHVA
Návrh vnímám jednoznačně negativně. Nová pravidla přístupu k normám budou mít několik důsledků. Ti, kteří se živí prací v oboru zahrnou tyto náklady do ceny svých zakázek a budou doufat, že tak učiní všichni, aby ve výběrových řízeních na zakázky uspěli. Kromě toho toto přinese zvýšení administrativní zátěže – dvakrát ročně řešit fakturaci, předvídat kolik stránek budu tisknout je jen dalším obtěžováním klientů a umělým zvyšováním zaměstnanosti vedoucí ke snížení konkurenceschopnosti nejen v rámci Evropy. Zatímco se tady budou technici a inženýři zabývat tím, zda mají předplaceno a věštit z křišťálové koule, kolik stránek norem bude potřebovat příští půlrok tisknout, naši kolegové na jiných kontinentech budou vymýšlet lepší technická řešení pro naše budovy. Ztížení přístupu k normám zvýší též zaměstnanost právníků a soudů, kteří budou řešit spory vyplývající ze situací, kdy inženýr nebo technik zrovna nebude mít předplaceno a bude nucen se při řešení problému rozhodnout dříve, než vyřeší další dokupování této služby.
Pro univerzitu, která není z tohoto podnikatelského záměru ÚNMZ nijak vyjmuta, to znamená, že se zvýší náklady a o to se sníží prostředky na další pomůcky, což bude mít negativní dopad na kvalitu výukového procesu. Omezení tisku je významný zásah do rozpočtu, neboť pro výuku projektů a ateliérů, kdy učitel konzultuje v učebně, je třeba mít tištěnou verzi normy. Na druhou stranu, pokud zvýšený příjem z poskytování norem povede k jejich zkvalitnění a posílení prosazování našich zájmů v evropské normalizaci, bude to jen dobře. Současný stav, kdy ÚNMZ neposkytuje prostředky na zajištění stálých zástupců v pracovních komisích evropské technické normalizace, vede k současnému neutěšenému stavu, kdy většina českého know-how, vytvořeného za dob existence českých technických norem je nahrazeno evropskými normami na mnohdy nižší technické úrovni.
22.12.2014
Karel Vaverka, člen představenstva ČKAIT
Vládou navrhovaný přístup k normám spojený s radikální změnu ceny přístupu k normám je pro projektanty, investory a dodavatele staveb zcela nepřijatelný. Ztížení přístupu k normám nepřispěje ke zkvalitnění projektového a dodavatelského procesu. Odhadovaný finanční přínos pro ČSNI ve výši cca 40 mil. Kč ročně je naprosto neporovnatelný ke škodám, které způsobí navrhované ztížení přístupu k normám. Pokud se stalo v ČR pravidlem, že se zákony, vyhlášky nebo nařízení vlády odvolávají na ČSN a pokud je bez přístupu k ČSN nemožné se těmito dokumenty řídit, není obecně možné požadovat úhradu za přístup k ČSN.
22.12.2014
Václav Veverka, projektant
Jelikož jsem OSVČ (projektant dopravních staveb) využívám možnosti seznámit se s novinkami na „portále“ ÚNMZ, s příležitostným tiskem „potřebných“ částí, či pasáží. Orientace v normách je nutností pro mojí další činnost, oproti ostatním subjektům (a paradoxně i „povolujícím“ orgánům – Policie ČR, Stavební úřady, dotčené orgány státní správy…) mám tu výhodu, že mohu „neomezeně“ nahlížet do příslušného předpisu, seznámit se s aktualizací, úpravou, a tím pádem projektovat a postupovat dle platných ČSN (což je přece i „povinnost“). V případě konfrontace mám rovněž případně možnost „komusi“ prokázat (vytištěním příslušné části ČSN), že došlo ke změně, a že mnou navrhované řešení je v souladu s „právním předpisem“.
Pak ale přijde období, a může se jednat i o rok, kdy nemusím tisknout (a ač mám „předplacen“ tisk 50 listů – nevyužiju), protože nedošlo ke změně v mém oboru, oblasti zájmu. Ale mám jistotu, že za poměrně „rozumný peníz“, se mohu kdykoliv podívat. Nyní mě „někdo“ nutí, abych zvažoval, zda je nezbytně nutné mít předplacený přístup, i když ho třeba nevyužiju. Dobrá, budu například velmi zvažovat, zda opravdu musím předplatit jako dosud nebo (nedej „bože“), zda se nedomluvím pokoutně s kolegou, či konkurentem, že zaplatí jen jeden a druhý si „přijde“ nahlédnout. Logicky, zdražením služby dojde ke snaze „najít protiopatření“. Dnes by mne ani nic podobného nenapadlo. A tištění stránek potřebuji jen pro výše uváděný případ „konfrontace“ nebo pokud jsem pohodlný znovu nahlédnout do elektronické verze a zalistovat v tištěném dokumentu.
Nabízí se i „paralela“ se snahou snížit schodek rozpočtu navýšením správního poplatku (např.) za vydání stavebního povolení, či územního rozhodnutí, a to v řádu desítek procent. I to by „veřejnost“ bez „reptání“ možná akceptovala, pokud by výrazné zvýšení přineslo například větší aktivitu „povolujícího orgánu“ – službu veřejnosti, a ne jen pasivní vyžadování dalších a dalších „papírů“ a dokladů. Prostě, za desetinásobné zvýšení nezískáte nic, jen udržujete „Systém“ v zakonzervovaném chodu.
22.12.2014
Za přístup ke všem technickým stavebním normám se bude bez výjimky platit
Vyplývá to z novely zákona o technických požadavcích na výrobky, kterou v polovině března podepsal prezident. Novela ve stavebním zákoně ruší ustanovení, které říká, že pokud se stavební zákon nebo prováděcí předpis odvolávají na technickou normu, musí být tato norma bezplatně přístupná veřejnosti. V praxi to znamenalo, že jen několik málo norem, na které se zákon odkazuje, je volně přístupných na webu ministerstva průmyslu. Právě na vazbu mezi zákonem a normami poukazovali kritici zrušení bezplatného přístupu.
Sdílet / hodnotit tento článek