Českou republiku a Švédsko, řekněme třeba Boden a Brno, dělí nějakých 1870 kilometrů. Jednodenní cesta pro dva řidiče, kteří se střídají za volantem, kousek. Přesto je Boden naprosto jiný svět. A přestože má Boden blíž k Brnu než třeba k severnímu pólu, víme o tomto místě, stejně jako o celé švédské architektuře, méně než o severských polárních pustinách. Což je rozhodně škoda, protože současná švédská architektura má mnoho co nabídnout. Celému světu.
Cesta za slávou
Poměrně názorně to dokládá švédské architektonické sdružení, které v roce 1995 vzniklo ve Stockholmu pod názvem Claesson Koivisto Rune. Pochopitelně, podle jmen hlavních zakladatelů - Mårten Claesson, Eero Koivisto a Ola Rune. Byla to poměrně neotřelá myšlenka, protože sjednocením těchto ateliérů se postupně vytvořila zajímavá „švédská“ tvůrčí platforma. Ano, nejprve to byl klasický ateliér.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
Posléze ale multidisciplinární kancelář s důrazem na skandinávskou architekturu a design, a nakonec - dnes, je to v podstatě univerzální produkční hlavička, zaštiťující severský architektonický trend. Švédskou jedničkou je Claesson Koivisto Rune oficiálně od roku 2004, kdy reprezentovali svou zemi na bienále v Benátkách. A prakticky od té doby exportují svou architekturu do světa. Kolekce montovaných domů, hotely, umělecké galerie. Sfera Building v Kjótu anebo přestavba hotelu K5 v Tokiu, to je jejich práce.
Nenápadný šedivý dům je větší, než vypadá. Šedivou dřevěnou fasádu mají ze zvětralého dubu
přečíst článekClaesson Koivisto Rune jsou také univerzální „sběrači“ ocenění. Například amerických cen Good Design Awards už získali deset, a k tomu ještě národní medaili za mimořádný umělecký úspěch v architektuře. Zkrátka a dobře, když se budeme bavit o švédské architektuře, je těžké se nebavit o triu Claesson Koivisto Rune.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
I malé projekty je třeba dělat dobře
Zvlášť proto, že i přes své nesporné mezinárodní úspěchy nezanevřeli na domácí scénu, a ještě dnes tvoří projekty stejných měřítek, jak v polovině devadesátých let. Což nás dostává k Simonsson House, jejich aktuální realizaci.
Staré dřevo na nové fasádě. Na krásnou novostavbu využili dřevo z bouračky. Poškození fasády se bát nemusí
přečíst článekKterá překvapí svými civilními proporcemi, lidskými měřítky. A propracovaností. Objekt rodinného domu, s užitnou plochou 220 metrů čtverečních, je totiž perfektním lakmusovým papírkem, zkouškou prověřující, zda se tak slavní architekti neprotiví svým kořenům a pořád umí dobře to, na čem začínali. Renomovaných architektů, kteří už se od koncertních hal a návrhů letištních terminálů neumí vrátit zpátky, chybí jim tvůrčí skromnost, je totiž přehršel.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
Ale podle výsledku, onoho červeného Simonssonova domu s okny to vypadá - že Claesson Koivisto Rune pořád stojí na výši a nic ze své původnosti neztratili.
V krátkosti: žádná mimořádná privilegia ani tvůrčí rozmáchlost. Projekt novostavby rodinného domu se musel, stejně jako všechny ostatní domy v Bodenu, podřídit stavebním regulím. Sídlo, které je důležitým bodem národní dopravní infrastruktury (největším železničním uzlem, jedničkou v přepravě nerostných surovin), a současně disponuje největší švédskou vojenskou pevností a kasárnami, si totiž dává velmi záležet na tom, aby nepůsobilo dojmem Ocelového města.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
Omezení definující novostavbu
Tuto civilní stránku tu podporují nařízení po pultových střechách, vyvedené v červené barvě, tradičně červených fasádách a výšce domů nepřesahujících 4,2 metru výšky. To byla kritéria, které projekt po vnější vzhledové stránce prakticky definovaly. Claesson Koivisto Rune ale neměli problém vplout do vod s neobvykle přísnými územními předpisy, a v jejich mezích pak vytvořit bydlení zrovna tak tradiční, jako mimořádné.
Zadavatel projektu si přál nepřesahovat základy příliš (zbytečně) velkou plochu, chtěl dům kompaktní. Jinými slovy, žádal si patro. A nejlepším způsobem, jak jej při výškovém omezení realizovat, bylo zužitkovat pultový sklon střechy. Tedy, v tomto podání poněkud nezvykle, vícestranně. To proto, že výška budovy pro střechu s jedním sklonem je tabulkově vypočtená jako střední hodnota, průměr, a tak bylo možné tímto „průměrem“ ošetřit požadavky předpisů.
Dům sám se pak skládá ze dvou lichoběžníkových objemů, obrácených opačnými směry. Větší objem tvoří obytný prostor, orientovaný směrem k řece Lule älv. Menší obsahuje garáž, pro Švédsko nezbytnou saunu a střešní terasu, která mile a prakticky rozšiřuje obytný prostor. Pro zdůraznění skulpturálních kvalit stavby byl celý dům natřen červenou barvou, čímž bylo zároveň splněno ustanovení o červené střeše.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
Práce se světlem a plánem
Projekt Simonsson House skvěle pracuje s rozmístěním oken nepravidelných parametrů po fasádě, což zvenku vypadá poněkud nezvykle, ale skvěle ladí zevnitř interiéru. Ten má dostatek přirozeného světla a je dobře navázán na své okolí.
Místnosti pak těží z nestejnocenné výšky stropů, překryvů ploch a vyvážených dispozic společných a soukromých pokojů. Na úrovni přízemí se nachází dětské pokoje, kuchyně, jídelna, prádelna, garáž, zatímco do patra je zasazen prostorný obývací pokoj, pracovna a hlavní ložnice.
Dům je řešený chytře, úsporně, logicky. Není tak strhující, jako galerie a hotely, které Claesson Koivisto Rune v posledních letech vyprodukovali. Chyby se na něm ale hledají těžko. Architekti tu potvrdili, že pro ně není malých zakázek. Dobře zvládají všechny.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
Údaje o projektu
| Název projektu: | Simonsson House |
| Typ projektu: | novostavba rodinného domu |
| Architektonické studio: | Claesson Koivisto Rune Architects |
| Lokalizace: | Boden, Švédsko |
| Vedoucí architekt: | Mårten Claesson, Eero Koivisto, Ola Rune |
| Spolupráce: | Oliver Cap |
| Dodavatelé materiálu: | Hansgrohe, Decosteel, HAY, Norrgavel , Wastberg |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
| Užitná plocha: | 220 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek