Českou republiku a Švédsko, řekněme třeba Boden a Brno, dělí nějakých 1870 kilometrů. Jednodenní cesta pro dva řidiče, kteří se střídají za volantem, kousek. Přesto je Boden naprosto jiný svět. A přestože má Boden blíž k Brnu než třeba k severnímu pólu, víme o tomto místě, stejně jako o celé švédské architektuře, méně než o severských polárních pustinách. Což je rozhodně škoda, protože současná švédská architektura má mnoho co nabídnout. Celému světu.
Cesta za slávou
Poměrně názorně to dokládá švédské architektonické sdružení, které v roce 1995 vzniklo ve Stockholmu pod názvem Claesson Koivisto Rune. Pochopitelně, podle jmen hlavních zakladatelů - Mårten Claesson, Eero Koivisto a Ola Rune. Byla to poměrně neotřelá myšlenka, protože sjednocením těchto ateliérů se postupně vytvořila zajímavá „švédská“ tvůrčí platforma. Ano, nejprve to byl klasický ateliér.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
Posléze ale multidisciplinární kancelář s důrazem na skandinávskou architekturu a design, a nakonec - dnes, je to v podstatě univerzální produkční hlavička, zaštiťující severský architektonický trend. Švédskou jedničkou je Claesson Koivisto Rune oficiálně od roku 2004, kdy reprezentovali svou zemi na bienále v Benátkách. A prakticky od té doby exportují svou architekturu do světa. Kolekce montovaných domů, hotely, umělecké galerie. Sfera Building v Kjótu anebo přestavba hotelu K5 v Tokiu, to je jejich práce.
Claesson Koivisto Rune jsou také univerzální „sběrači“ ocenění. Například amerických cen Good Design Awards už získali deset, a k tomu ještě národní medaili za mimořádný umělecký úspěch v architektuře. Zkrátka a dobře, když se budeme bavit o švédské architektuře, je těžké se nebavit o triu Claesson Koivisto Rune.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
I malé projekty je třeba dělat dobře
Zvlášť proto, že i přes své nesporné mezinárodní úspěchy nezanevřeli na domácí scénu, a ještě dnes tvoří projekty stejných měřítek, jak v polovině devadesátých let. Což nás dostává k Simonsson House, jejich aktuální realizaci.
Která překvapí svými civilními proporcemi, lidskými měřítky. A propracovaností. Objekt rodinného domu, s užitnou plochou 220 metrů čtverečních, je totiž perfektním lakmusovým papírkem, zkouškou prověřující, zda se tak slavní architekti neprotiví svým kořenům a pořád umí dobře to, na čem začínali. Renomovaných architektů, kteří už se od koncertních hal a návrhů letištních terminálů neumí vrátit zpátky, chybí jim tvůrčí skromnost, je totiž přehršel.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
Ale podle výsledku, onoho červeného Simonssonova domu s okny to vypadá - že Claesson Koivisto Rune pořád stojí na výši a nic ze své původnosti neztratili.
V krátkosti: žádná mimořádná privilegia ani tvůrčí rozmáchlost. Projekt novostavby rodinného domu se musel, stejně jako všechny ostatní domy v Bodenu, podřídit stavebním regulím. Sídlo, které je důležitým bodem národní dopravní infrastruktury (největším železničním uzlem, jedničkou v přepravě nerostných surovin), a současně disponuje největší švédskou vojenskou pevností a kasárnami, si totiž dává velmi záležet na tom, aby nepůsobilo dojmem Ocelového města.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
Omezení definující novostavbu
Tuto civilní stránku tu podporují nařízení po pultových střechách, vyvedené v červené barvě, tradičně červených fasádách a výšce domů nepřesahujících 4,2 metru výšky. To byla kritéria, které projekt po vnější vzhledové stránce prakticky definovaly. Claesson Koivisto Rune ale neměli problém vplout do vod s neobvykle přísnými územními předpisy, a v jejich mezích pak vytvořit bydlení zrovna tak tradiční, jako mimořádné.
Zadavatel projektu si přál nepřesahovat základy příliš (zbytečně) velkou plochu, chtěl dům kompaktní. Jinými slovy, žádal si patro. A nejlepším způsobem, jak jej při výškovém omezení realizovat, bylo zužitkovat pultový sklon střechy. Tedy, v tomto podání poněkud nezvykle, vícestranně. To proto, že výška budovy pro střechu s jedním sklonem je tabulkově vypočtená jako střední hodnota, průměr, a tak bylo možné tímto „průměrem“ ošetřit požadavky předpisů.
Dům sám se pak skládá ze dvou lichoběžníkových objemů, obrácených opačnými směry. Větší objem tvoří obytný prostor, orientovaný směrem k řece Lule älv. Menší obsahuje garáž, pro Švédsko nezbytnou saunu a střešní terasu, která mile a prakticky rozšiřuje obytný prostor. Pro zdůraznění skulpturálních kvalit stavby byl celý dům natřen červenou barvou, čímž bylo zároveň splněno ustanovení o červené střeše.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
Práce se světlem a plánem
Projekt Simonsson House skvěle pracuje s rozmístěním oken nepravidelných parametrů po fasádě, což zvenku vypadá poněkud nezvykle, ale skvěle ladí zevnitř interiéru. Ten má dostatek přirozeného světla a je dobře navázán na své okolí.
Místnosti pak těží z nestejnocenné výšky stropů, překryvů ploch a vyvážených dispozic společných a soukromých pokojů. Na úrovni přízemí se nachází dětské pokoje, kuchyně, jídelna, prádelna, garáž, zatímco do patra je zasazen prostorný obývací pokoj, pracovna a hlavní ložnice.
Dům je řešený chytře, úsporně, logicky. Není tak strhující, jako galerie a hotely, které Claesson Koivisto Rune v posledních letech vyprodukovali. Chyby se na něm ale hledají těžko. Architekti tu potvrdili, že pro ně není malých zakázek. Dobře zvládají všechny.
Foto: Åke E:son Lindman Photography
Údaje o projektu
Název projektu: | Simonsson House |
Typ projektu: | novostavba rodinného domu |
Architektonické studio: | Claesson Koivisto Rune Architects |
Lokalizace: | Boden, Švédsko |
Vedoucí architekt: | Mårten Claesson, Eero Koivisto, Ola Rune |
Spolupráce: | Oliver Cap |
Dodavatelé materiálu: | Hansgrohe, Decosteel, HAY, Norrgavel , Wastberg |
Klient: | soukromá osoba |
Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
Užitná plocha: | 220 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek