REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Na samotě u lesa si postavili černý dům s bílým interiérem

Projekt rodinného domu pro dva stálé obyvatele je o tom, co všechno „můžete“, když už vaše děti odrostou a vyletí z hnízda do světa. Manželský pár – poněkud alergický na to, když jsou nazývání párem postarším – na ten moment života bez dětí čekal dlouho. A po celou tu dobu vyčkávání se museli držet při zemi, čelit osudu a kompromisům. Zato nyní, když nemusí se chtěli pořádně nadechnout.
Foto: Martin Gardner

Práce v rušném Londýně byla nezbytností kvůli financím na školy pro děti, i když oba rodiče spíše než fyzicky psychicky vyčerpávala. Ostatně, ani ne zrovna bydlení ve stísněném bytě metropole je tolik netěšilo. Ale bylo to něco, co prostě „museli“ strpět. Teď, když konečně vstoupili do fáze, kdy zase něco „mohou“, rozhodli se to pojmout s náležitou razancí.

Devítimilionovému Londýnu dali sbohem, a místo toho se usadili na cípu půdy v tradičním hrabství, ve venkovském východním Devonu. V lokalitě, kde stěží potkají devět lidí do týdne. A tady si podle návrhu architektů ze studia AR Design nechali vystavět dům, který už bez kompromisů plně vyhovuje jejich vlastním potřebám. Plnili si tím sen, který předlouho odkládali.

Foto: Martin Gardner

Malé a velké plány

Plán domu vycházel z toho, že pro spokojený život ve dvou už nebudou potřebovat tolik místa, a tak si mohou dovolit bydlení o skromnějších rozměrech. S tou prostorovou skromností to ale ve výsledku zase tak divoké nebylo, protože tísnění na malé ploše měli dost. Počítali také s tím, že by je občas mohl některý z potomků navštívit, klidně i s vlastní rodinou.

Do úvah o ideálních parametrech domu pak vstoupila ještě pandemie covid-19, která během karantén silně proměnila potřeby a nároky. Včetně nutnosti pracovat z domu. Ta se jim nakonec docela zalíbila. Průnikem variant a možností se nakonec stalo obydlí o celkové výměře 245 metrů čtverečních zastavěné plochy.

Foto: Martin Gardner

Je to prý trochu kompenzace za to, že museli tak dlouho bydlet v bytě zařazeném do tzv. II. stupně. Tedy postarším bytě, s nedostatečnou energetickou efektivitou. Energetická efektivita se dostala na program hned jako další bod. Manželé chápali, že k dispozici už jsou technologie a postupy, které je nebudou nutit zbytečně utrácet za energie. A neviděli žádný důvod, proč by neměly být součástí jejich nového bydlení.

Dům měl být v principu uzpůsoben stálému obývání a home-office režimu dvou osob, a měl být maximálně úsporný. Přitom ale s dostatečnou rezervou pro pobyt dalších členů rodiny, aniž by byla kompromitována energetická bilance domu. Vizí byl dům teplý, s utěsněnou vnější obálkou, energeticky vysoce účinný. A pokud jde o představy o vzhledu domu?

Ty byly formovány charakterem okolí stavební parcely.

Foto: Martin Gardner

V lesní kapse

Místo totiž leží na mýtině, „v kapse“ mezi listnatými stromy jinak jehličnatého hospodářského lesa. Ne tedy nějak intenzivně obdělávaného, protože listnáče požívají lesnické ochrany. A i když nejde vyloženě o údolí, shluk stromů mu dodává izolovanější a intimní, uzavřený charakter. Stavba měla tuto uzavřenost navenek reprezentovat, stejně jako přírodnější pojetí konstrukce.

Architekti z AR Design zvolili pro stavbu plochu s rovným terénem, z níž je navíc potenciál ke „krátkým“ výhledům do lesního prostředí. Do svahů v okolí domu pak rozplánovali zahradu. V návrhu se zrcadlí i tendence po extenzivním provedení venkovní zeleně. Přírodně vypadající dům se má na les navazovat spíše luční zahradou, tvořenou z květů a trvalek, pokrývajícími běžně i půdu pod stromy.

Foto: Martin Gardner

Stavba neměla působit dojmem monumentu, měla spíše splývat. A tomu odpovídá i její rozdělení do tří samostatných svazků. S tím, že ten zásadní dvoupodlažní centrální objem je lemován dvěma postranními jednopodlažními křídly. Centrální část a jedno křídlo je tou efektivní obytnou plochou pro manželský pár, druhé křídlo je pak tím přídatným objemem pro pobyt návštěv.

Je chápáno více jako samostatná jednotka, kterou lze od obývaného objemu odpojit. Takže se nemusí vyhřívat/vytápět naprázdno, a nepředstavuje ani nějaký zdroj tepelných ztrát. Jen si děti musí zavolat předem, že chtějí přijet, aby měli zatopeno.

Foto: Martin Gardner

Dřevo navenek i zevnitř

Dům, v projektech nazývaný Woodland House, díky těmto specifikacím a zadání začal nabývat jasných kontur. Přesto trochu překvapuje svým pojetím. Nerostl totiž jako tradičnější model venkovské stavby se sedlovou střechou. Místo toho tu převládla úhlová geometrie, reagující na obrysy lokality. Objekt tím napodobuje svahovité zvlnění širší krajiny, a svou maximální výškou se přitom přidržuje vzrostlých stromů.

Není to jediný důvod.

Foto: Martin Gardner

Geometrie domu je dále posílena materiálem a detaily. S diagonálním modřínovým obkladem, který na fasádě zdůrazňuje roli úhlů každého objemu, není pochyb o modernosti obydlí. Zrovna tak ale nelze upřít, že dům tím šednoucím dřevěným obkladem ladí se svým okolím. Jinak to dřevěné obložení bylo v rozích dvojitě zkoseno, bez lemování profilu, pro zajištění ostrého povrchu.

Uvažované otvory a průrazy oken byly střídmě rozřezány na objemy, aby rámovaly konkrétní pohledy. Dynamická „střešní krajina“ vytváří v interiéru pod sebou prostor pro klenuté stropy, takže každá z místností se může pochlubit jinou světlou výškou, jiným zážitkem z prostoru.

Ručně vyráběná kuchyně, vystavěná na míru domu i požadavkům obyvatel, je uchopena jako srdce domu. Otevírá se k otevřenému prostoru obývacího pokoje. Z této části pak vede oddělená chodba do druhého – odděleného křídla – a napojení na ložnice. Patra spojuje dřevěné obložené schodiště. Obliba dřeva je tu potvrzena dubovou podlahou. V prvním patře je hlavní apartmá, s výhledem na koruny stromů.

Foto: Martin Gardner

S udržitelností v srdci

A jak se tento dům vypořádává s energiemi a jejich spotřebou? Energetická účinnost a provozní udržitelnost domu byly klíčovým prvkem projektu. Proto jsou střechy domu tak geometricky zkosené. Jsou totiž příhodně nakloněny tak, aby mohly nést fotovoltaické panely a být nasměrovány tam, odkud přichází slunce. Dům si jen tímto obnovitelným zdrojem dokáže pokrýt celou spotřebu elektřiny. A teplo vyrábí tepelné čerpadlo.

Woodland House nepotřebuje kamna a krby, vystačí si s tím, co nabízí místo samotné. Přehřívání interiéru v letních měsících nehrozí, les příjemně ochlazuje. A důsledné utěsnění vnější obálky pak garantuje, že ten vlhký chlad nepronikne do domu. Stěnové, podlahové a střešní konstrukce dosahují U-hodnot 0,13 W/m2K až 0,16 W/m2K. Formálně tedy dokončený dům dosahuje hodnocení kategorie „A“ (podle EPC) za tepelný komfort.

Je to hodně jiné než bydlení v městském bytě spadajícím do II. kategorie energetické efektivity. Potvrdila to i měření pro jednom roce provozu. Údaje o spotřebě energie v reálném čase ilustrovaly vysokou energetickou účinnost obydlí, která dosáhla 60 % soběstačnosti během aktivního obývání.

Foto: Martin Gardner

Údaje o projektu

Název projektu: Woodland House
Typ projektu: novostavba, nízkoenergetický objekt, rodinný dům
Architektonické studio: AR Design
Lokalizace: Axminster, východní Devon, Spojené králvoství
Vedoucí architekti: Tom Ford a Andy Ramus
Konzultace: Darren Evans
Strukturální inženýring, hydraulika: PCRM
Dodavatel stavby: Mew Developments
Stavební dozor: Stroma
Dodavatelé materiálu: Millworks, VM Zinc UK, Velfac, RK Door, Smartsystems
Klient: soukromá osoba
Zastavěná plocha: 245 m2
Zahájení projektové fáze: 2019
Rok dokončení (finalizace): 2021

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA