Tradiční dřevěné trámové stropní konstrukce prodělaly dlouhý historický vývoj, který vyvrcholil v polovině 20. století. Také v dnešní době se tento typ stropů využívá, ale od tradičního pojetí se značně odlišuje, ať už staticky optimalizovanými průřezy a řešením jejich uložení nebo novodobými stavebními materiály. V současnosti se tyto stropy uplatňují nejen u dřevostaveb, ale i u staveb zděných či hliněných.
Většina obytných budov postavená zejména do 1. poloviny 20. století však byla vybudována s využitím tradiční konstrukce dřevěného trámového stropu viz Obr. 1. V praxi často dochází při rekonstrukcích ke stavebním zásahům do stropů a podlah, při kterých je nutné respektovat řadu závazných požadavků. U staveb památkově cenných je samozřejmě nutno zohlednit i požadavky památkové péče.
Historické normativní předpisy
Prvním normativním předpisem, který se u nás zabýval izolacemi proti zvuku, hluku a vibracím, byla již v roce 1939 českomoravská norma ČSN 1168 Podmínky pro zednické a přidružené práce pozemních staveb – Část I. Provádění prací zednických a přidružených. V této normě byly v čl. 275 definovány základní požadavky na účinnost izolace proti zvuku a hluku v obytných a kancelářských budovách, které se vyjadřovaly celkovým tlumením zvuku ve „fonech“.
V ČSN 1168 byly též v čl. 277 definovány základní druhy izolací proti zvuku, hluku a otřesům, tak jak je můžeme rozpoznat i u tehdejších dřevěných trámových stropů a navazujících konstrukcí podlah, a to:
- vzduchové mezery a mezery s volně vloženou nebo zavěšenou izolační vložkou nebo vyplněné násypem izolační hmoty
- vodorovné vložky ve zdech, pod podlahami, konstrukcemi, základy strojů apod.
- svislé vložky zazděné ve zdech a příčkách
- izolační vrstvy na povrchu konstrukcí
Pozoruhodná jsou také konkrétní schémata v čl. 280, která vymezují možné varianty průběhu akustické izolace v konstrukcích, viz Obr. 2. Zde je vidět průběh kročejové izolace v tzv. plovoucí podlaze, který je zejména dle prvního obrázku prováděn beze změn až dosud. U ostatních dvou schémat je zajímavý průběh akustické izolace ve zdi. Dle ČSN 1168 musely mít tyto vodorovné izolační vložky ve zdech a pod podlahou taktéž náležitou a prokázanou pevnost.
Obr. 2: Různé varianty průběhu akustické izolace dle ČSN 1168 z roku 1939 (zdroj: [2])
Akustické izolace tradičních dřevěných trámových stropů
Ačkoli sledované akustické vlastnosti vykazuje konstrukce jako celek, je třeba si uvědomit, že se jedná o spolupůsobící systém dřevěné stropní trámové konstrukce a vlastní podlahy. U každé z těchto částí navíc zásadním způsobem rozhoduje způsob provedení a uložení. Například spoj záklopu se zdí býval obvykle utěsněn maltou proti prosypaní násypu, požární ochraně a prostupu zvuku.
U tradičních dřevěných trámových stropů významně přispívají ke zlepšení akustických vlastností zejména hmotné násypy na záklopu a pak také tradiční rákosové omítky na podbití.
Vrstva násypu o minimální tloušťce 8 cm byla upravena již historickými stavebními řády, a to primárně jako jedno z protipožárních opatření. Minimální tloušťka násypu je dána vzdáleností mezi polštáři dřevěných podlah a pod nimi loženými stropními trámy nebo bedněním záklopu na trámech nebo od spárových latěk, tak jak ostatně znázorňuje i Obr. 3.
Násyp musel být suchý a zdravý. Býval to většinou stavební zásyp (prohozené zbytky malty a úlomky cihel) nebo škvára, písek atd. Před položením podlah měl být náležitě udusán, aby se později neslehl, což by zapříčinilo snížení, případně prohnutí a vrzání podlahy.
V některých případech se lze při stavebně-technických průzkumech setkat i s hmotnými vrstvami z pálených (ev. nepálených hliněných) cihel na dřevěném záklopu, viz Obr. 4. Jak bude dále ukázáno, podobné řešení se uplatňuje i v dnešní době.
Záklop trámových stropů se v našich podmínkách obvykle prováděl z dřevěných prken tloušťky 2,6 cm, které byly levnější než jiné materiály, jako například sádrovice a jiné druhy desek. Podbíjení se provádělo z prken tloušťky 1,3 až 2 cm, které měly šířku 10 až 12 cm, aby se rákosové omítky nebortily. Stejně jako u záklopu bylo možné použít taktéž sádrovice nebo jiné druhy desek.
Správné uložení zhlaví stropních trámů vypadalo tak, že se zhlaví podkládalo impregnovanou dřevěnou destičkou tloušťky 3 až 4 cm a jinak byla ponechána okolo zhlaví vzduchová izolační mezera tloušťky 3 až 5 cm. I tento detail má oproti zazdění zhlaví vliv na celkové působení stropu a jeho akustické vlastnosti.
U řešení podlah se jako akustické izolace v 1. pol. 20. století používaly, mimo tradiční násypy na stropních konstrukcích, především materiály na bázi rostlinných vláken, juty, rašeliny nebo tvrzené plsti z vlněných vláken, často pojených asfaltem. Tradičním historickým materiálem pak byl korek, většinou ve formě lisované drti s asfaltovým pojivem. Výroba akustických izolací ze skelné a struskové vlny se v prostředí České republiky začala uplatňovat teprve ke konci 2. světové války.
Na současné legislativní požadavky a správná konstrukční řešení se podíváme v příštím článku. Nenechte si ho ujít a aktivujte si týdenní mailový zpravodaj ESTAV.cz zdarma.
Zdroje:
- ONDŘEJ, Severin. Stavba domu v praxi, díl I. V Praze: nákladem vlastním. 1. vyd. 1932. 214 stran.
- ČSN 1168 Podmínky pro zednické a přidružené práce pozemních staveb – Část I. Provádění prací zednických a přidružených. Českomoravská společnost normalizační. prosinec 1939.
- Stavební zákon pro zemské hlavní město Brno, král. hlavní město Olomouc, pro král. města Jihlavu a Znojmo a pro jejich místa předměstská: daný zákonem ze dne 16. června 1894, čís. 63 z. z. a změněný a doplněný zákonem ze dne 16. června 1914, čís. 39 z. z. Brno: Nakladatel A. Píša. 1914
![Obr. 1: Příklad obvyklého řešení dřevěného trámového stopu v obytných budovách: A – řešení pro typická podlaží s dřevěnou podlahou z dubových vlýsků kladenou na hrubou tesařskou podlahu z prken na polštářích; A´ – řešení pro půdu s protipožární podlahou z topinkové dlažby, tedy z cihelných dlaždic 15/15/2 cm položených do vápenné malty; podrobnost níže ukazuje dvě varianty provedení těsného záklopu (zdroj: [1])](/img/_/12749.foto/tn/01.jpg?1718107136 "Obr. 1: Příklad obvyklého řešení dřevěného trámového stopu v obytných budovách: A – řešení pro typická podlaží s dřevěnou podlahou z dubových vlýsků kladenou na hrubou tesařskou podlahu z prken na polštářích; A´ – řešení pro půdu s protipožární podlahou z topinkové dlažby, tedy z cihelných dlaždic 15/15/2 cm položených do vápenné malty; podrobnost níže ukazuje dvě varianty provedení těsného záklopu (zdroj: [1])")
![Obr. 2: Různé varianty průběhu akustické izolace dle ČSN 1168 z roku 1939 (zdroj: [2])](/img/_/12749.foto/tn/02-a.jpg?1718107136 "Obr. 2: Různé varianty průběhu akustické izolace dle ČSN 1168 z roku 1939 (zdroj: [2])")
![Obr. 2: Různé varianty průběhu akustické izolace dle ČSN 1168 z roku 1939 (zdroj: [2])](/img/_/12749.foto/tn/02-b.jpg?1718107136 "Obr. 2: Různé varianty průběhu akustické izolace dle ČSN 1168 z roku 1939 (zdroj: [2])")
![Obr. 2: Různé varianty průběhu akustické izolace dle ČSN 1168 z roku 1939 (zdroj: [2])](/img/_/12749.foto/tn/02-c.jpg?1718107136 "Obr. 2: Různé varianty průběhu akustické izolace dle ČSN 1168 z roku 1939 (zdroj: [2])")
![Obr. 3: Skladba dřevěného trámového stropu s vyznačením minimální tloušťky vrstvy násypu (zdroj: [1])](/img/_/12749.foto/tn/03.jpg?1718107136 "Obr. 3: Skladba dřevěného trámového stropu s vyznačením minimální tloušťky vrstvy násypu (zdroj: [1])")
Sdílet / hodnotit tento článek