Už od roku 2015 můžete zdarma navštěvovat běžně nepřístupné budovy, objevovat Prahu, rozkrývat její tajemství, dozvídat se o architektuře i osudech významných stavitelů, architektů a rodin. Můžete vidět, jak se architektura proměňuje v průběhu let, jaké jsou nové trendy a aktuální technologie. Kompletní seznam budov bylo možné najít na webových stránkách festivalu nebo v nové aplikaci, kde návštěvníci získali informace o provozu otevřených budov, frekvence prohlídek i velikosti skupin nebo informaci o aktuální situaci a času čekání na prohlídku.
Za festival otevřených budov stojí nezisková organizace Open House Praha, z.ú., která se letos stala partnerem projektu Open House Europe, zaměřeného na téma přístupnosti a inkluze. Koncept Open House je postaven na myšlence dát všem lidem příležitost poznávat jejich město a budovat si vztah k jeho budovám a veřejnému prostoru. Budovami vás provázelo neuvěřitelných téměř šest set dobrovolníků spolu s majiteli nebo lidmi ze společností, které v nich sídlí.
„Za deset let, kdy festival organizujeme, jsme ušli velký kus cesty, překonali spoustu bariér a stále mnohé překonáváme. Nicméně energie z propojování lidí mezigeneračně, profesně, lidí z budov i lidí s různými hendikepy, je neuvěřitelná a přesahy festivalu jsou v oblastech, kde jsem to ani nečekala,“ říká zakladatelka a kreativní ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková.
Zapojte se do fotosoutěže Open House Praha 2024
Fotosoutěž spolupořádá redakce ESTAV.cz. Ceny do soutěže poskytla Škola kreativní fotografie. Posílat fotky nafocená na festivalu Open House Praha můžete do středy 22. května do 12:00. Formulář k zaslání fotografií naleznete pod tímto odkazem. Úplná pravidla fotosoutěže v článku níže:
Festival letos otevřel 115 budov a prostorů ve 13 městských částech. Navštívit jste mohli nový univerzitní kampus Fakulty sociálních věd UK v Jinonicích, který navazuje na Pragerův obytný areál nebo dokončenou administrativně-rezidenční čtvrť Nová Waltrovka. Na Smíchově jste mohli v neděli nahlédnout do nově zrekonstruovaného Tvůrčího domu Elišky Peškové nebo bývalé usedlosti Koulka. Festival otevřel i některé oceňované architektonické počiny, jako například Zahrady se hřbitovem a kaplí sv. Václava v Suchdole, jejichž autoři ze studia OBJEKTOR získali Grand Prix Architektů za rok 2023 v kategorii Rekonstrukce. Na Žižkově jste se mohli podívat, jak pokročila oprava komunitního centra Žižkostel, které vzniklo v nenápadném rondokubistickém objektu Husova sboru. V Troji bylo zase možné prozkoumat bývalý objekt pivovaru, který je dnes částečně opraven a nachází se tu areál Kolovna ZOOna. V paláci Karlín, který také prošel v nedávné době kompletní rekonstrukcí, zval festival na prohlídku designových prostor reklamní agentury CZECH PROMOTION, která zde sídlí ve dvou patrech.
Na rekonstrukci teprve čeká vila Karla Čapka od architekta Ladislava Machoně, kde bylo možné pocítit atmosféru prvorepublikových let. Nedaleko odsud se poprvé v rámci festivalu otevřela i Vinohradská sokolovna, největší sokolovna na světě, kde bylo možné vidět kromě sálů i technické zázemí. Obdivovatele architektury druhé poloviny 20. století mohli zavítat do Bulharské základní školy a gymnázia Dr. Petra Berona v Dejvicích, kde se dříve nacházelo velvyslanectví a dodnes tu je možné vidět zbytky honosného vybavení. Impozantní klasicistně laděný sál navržený architektem Antonínem Engelem jste si mohli prohlédnout v objektu Masarykovy koleje ČVUT. Skrytý klenot sakrální architektury od Jana Blažeje Santiniho Aichla, kapli Božího hrobu, jste mohli spatřit v areálu ČVUT na Zderaze. Novinkou v programu bylo otevření Hlavova ústavu soudního lékařství a toxikologie na Albertově, mimořádné stavby, která v sobě organicky spojuje prvky neobaroka a funkcionalismu.
V rámci festivalových dvou dní nebylo možné projít všechny otevřené objekty, a proto Vám nabízíme výběr šesti, které jsme navštívili.
Nostický palác – sídlo Ministerstva kultury ČR
Nostický palác – sídlo Ministerstva kultury ČR. Foto: Petra Gütterová
Barokní stavba s prvky klasicismu v blízkosti Kampy je pravděpodobně dílem Francesca Carattiho, autora Černínského paláce (1658–1676). Palác je již od roku 1958 národní kulturní památkou a nyní v něm sídlí Ministerstvo kultury ČR. Rekonstrukce Nostického paláce probíhala v letech 1998–2003 a stála přes 600 miliónu českých korun. Součástí prohlídky byly modrý a zelený sál, pracovna ministerstva, knihovna, obrazárna, kulečníkový sál nebo Kaple Nanebevzetí Panny Marie. Pracovna ministra se nachází v bývalé ložnici Nosticů, která byla v 19. století propojena točitým schodištěm s dětskými pokoji v druhém patře a východem v přízemí. Místnost rozděluje portál se dvěma antickými sloupy a strop je zdoben freskami. Další velmi zajímavou místnosti je barokní palácová knihovna s původními regály, utajenými vchody a ozdobným litinovým zábradlím. Jedná se o jedinečnou památku připomínající působení významných vědců a učenců 18. a 19. století. Knihovna obsahuje asi 14 000 svazků, z toho přes 200 rukopisů z nich nejstarší pochází ze 13. století a zdobí ji unikátní globy a orloj vyrobený na počátku 17. století v dílnách císaře Rudolfa II. V rámci festivalu Open House Praha byla prohlídka bez průvodce s možností focení.
Clam-Gallasům palác
Clam-Gallasům palác. Foto: Petra Gütterová
Na prastaré křižovatce středověkých cest na Starém Městě stojí monumentální barokní palác, který si pro své sídlo nechala přestavět rodina Gallas de Campo. Návrhu se ujal slavný vídeňský architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu, o bohatou sochařskou výzdobu se postaral Matyáš Bernard Braun a fresky pochází od Carla Innocenza Carloneho. Palác byl významným centrem kulturního života Prahy. Po vzniku samostatného Československa sem byly umístěny kanceláře Ministerstva financí, palác však stále náležel Clam-Gallasům. V roce 1945 byl palác zestátněn a byl sem přemístěn Archiv hlavního města Prahy, který zde sídlil do roku 2017. V letech 2018 až 2022 prošel palác nákladnou rekonstrukcí veškerých interiérů, dvora i fasády, která si vysloužila ocenění Stavba roku 2022, ale i kritiku od části odborné obce. Palác nyní slouží Muzeu hlavního města Prahy i pro konání společenských akcí. Součástí prohlídky byla také knihovna, která není standardně součástí procházkového okruhu. Knihovna je z lýkového dřeva a knihy jsem nebyly umísťovány podle témat, ale podle velikosti. Součástí prohlídky byl také hudební sál, ve kterém hrál Ludwig van Beethoven. Zajímavostí sálu je, že muzikanti, kteří zde hráli pro společnost nebyli v sále, ale v místnosti za zrcadlem, kdy v jeho horní částí je umístěná tkanina a díky tomuto důmyslnému prvku mohli návštěvníci poslouchat živou hudbu. Největším sálem paláce je Mramorový sál, který je ozdoben krásným lustrem. Původně se zde svítilo svíčkami a následně plynovým osvětlením. Lustry a kamna jsou po celém paláci původní. Dominantním prostorem paláce je zajisté schodiště s dech beroucími freskami. V rámci festivalu Open House Praha byly návštěvníkům k dispozici komentované prohlídky s průvodcem a možnosti focení
Divadlo na Zábradlí
Divadlo na Zábradlí. Foto: Petra Gütterová
V místech dnešního divadla se původně nacházel dvorec milevského kláštera a tzv. Čejkovský dům. Stávající měšťanský dům U Zeleného kloboučku byl postaven po roce 1832 v klasicistním stylu, patrně podle návrh J. K. Vítka. Později jej vlastnila Jednota katolických tovaryšů a již v roce 1913 zde byl zřízen divadelní sál. V 50. letech 20. století budovu zkonfiskoval stát. V letech 2016 a 2017 proběhla rozsáhla rekonstrukce divadla podle návrhu TaK Architects a došlo k zastřešení dvora, kde vzniklo nové prostorné foyer s pochozí původní kamennou pavlačí rozšířenou v prvním patře o galerii a vytvořil se tím i prostor pro novou prezidenskou loži. Tato citlivá rekonstrukce tak umocnila genia loci divadla spjatého se jmény jako Jiří Suchý, Václav Havel, Jan Grossman, Jiří Menzel, Evald Schorm, Petr Lébl či Jiří Bartoška. Součástí prohlídky bylo foyer, kavárna, zkušebna a obytné prostory. V rámci festivalu Open House Praha byly návštěvníkům k dispozici komentované prohlídky s průvodcem a možnosti focení.
Sdružení projektových ateliérů – CAMP
Sdružení projektových ateliérů – CAMP. Foto: Petra Gütterová
Komplex prosklených tří pavilonů, spojených společným atriem, tzv. Pragerovy kostky, představuje významnou součást československé architektury 70. let 20. století. Původně bylo v plánu dokonce pět budov, z nichž byly realizované jen tři spojené společným přízemním atriem. Skleněné fasády, typické v dobách socialismu, vycházejí z původních boletických panelů, které Prager poprvé použil v Ústavu makromolekulární chemie Československé akademie věd. Zajímavý je i hnědý kabřincový obklad, využitý prakticky po celém obvodu stavby. Dnes tu v Emauzské zahradě najdete Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Součástí prohlídky byl areál a kancelářská budova A. V rámci festivalu Open House Praha byly návštěvníkům k dispozici komentované prohlídky s průvodcem a možnosti focení.
Plovoucí loděnice TJ Tatran Praha
Plovoucí loděnice TJ Tatran Praha. Foto: Petra Gütterová
V Podolském přístavu sídlí Tělovýchovná jednota (TJ) Tatran Praha, její činnost navazuje na tradici Českého klubu výletních člunů, který vznikl v roce 1930 a mezi jeho členy patřila řada známých hudebníků a herců včetně Oldřicha Nového. Dnes je TJ Tatran Praha věnuje vodnímu motorismu a jachtění. Plovoucí sportovní klubovna spolku byla vybudována na těle invazního člunu typu „D“ německé armády, které byly do Čech zavlečeny po Labi německými okupanty. Jedná se o poslední člun tohoto typu. Původní čluny byly 50 metrů dlouhé a 10 m široké, s padací přídí, dvojitým dnem a s boky rozdělenými na komory s vodotěsnými přepážkami. Jejich mohutně vyztužená dna dokázala přepravit 3 tanky a další těžkou techniku. Po válce byl tento opuštěný člun využíván pro provozování lázní a plovárny a po smrti majitele jej odkoupil Český klub výletních člunů, předchůdce dnešní TJ Tatran Praha. V rámci festivalu Open House Praha byly návštěvníkům k dispozici komentované prohlídky s průvodcem a možnosti focení.
Historická loděnice Českého Yacht Klubu
Historická loděnice Českého Yacht Klubu. Foto: Petra Gütterová
U Podolského nábřeží pod Vyšehradem stojí již více než 100 let dřevěná secesní loděnice Českého Yacht klubu, kterou nechal v roce 1912 postavit Josef Rössler-Ořovský, spoluzakladatel klubu. Dřevěné loděnici předcházely postupně celkem tři plovoucí klubovny, které však přestaly vyhovovat rostoucímu klubu. Samotný klub byl založen již v roce 1893 a až do dnešního dne slouží výhradně sportu, který v byl v zimní období zaměřen na bruslení (protože byla Vltava zamrzlá) a v létě Yachtingu nebo šermu. Následně bylo od některých sportů opuštěno a nyní se klub věnuje výhradně Yachtingu. V rámci festivalu Open House Praha jste si mohli prohlédnou mansardu, kterou kdysi obýval sám spoluzakladatel klubu Josef Rössler-Ořovský, a nyní slouží jako památník zakladatele nebo se zastavit v prosklené verandě, kde se natáčel oblíbený český film Vrchní, prchni! s Josefem Abrhámem. V rámci festivalu Open House Praha byly návštěvníkům k dispozici komentované prohlídky s průvodcem a možnosti focení.
Zdroje:
webové stránky festivalu https://www.openhousepraha.cz
tištěný festivalový průvodce 1OPEN HOUSE PRAHA
Sdílet / hodnotit tento článek