Mám ty kusy dřeva vyskládat nějak na sebe po celé ploše topeniště, nebo do pyramidy? Mám to „škrtnout“ shora nebo zezdola? Otázky, při kterých někdy může majitel topidla znejistět. Aby na ně dokázal správně odpovědět, musí se řídit typem topeniště svých kamen či krbu. Základní rozdělení topeniště je na roštové a bezroštové.
Správné zatápění (studený start)
Má-li topeniště rošt, proudí spalovací vzduch k palivu právě tímto roštem z prostoru popelníku. Zápal paliva se proto provádí zezdola tak, aby byl bod zápalu v toku proudění vzduchu. V případě bezroštového topeniště se naopak provádí zátop shora, a to i s ohledem na rychlejší ohřev komínového systému. Zdroj zápalu je totiž v toku vzduchu, čímž je nástup teploty rychlejší. V současné době kamnáři používají ve svých stavbách také moderní biotopeniště, v němž je vzduch přiváděn ze stran po obvodu celého topeniště. Také v něm je správné zatápět shora.
Odborníci z Cechu kamnářů ČR radí:
Pro zatápění používejte měkké dřevo, má menší hustotu, tedy i nižší zápalnou teplotu, proto rychleji prohořívá. Pro další přikládání používejte tvrdé dřevo, popřípadě mix měkkého a tvrdého.
Pokud požadujeme rychlejší vývin energie při spalování, použijeme menší kusy paliva a naopak. Drobnější polínka mají větší povrch (reakční plochu) a shoří rychleji. Výkon je stejný, pouze se předá v kratším čase v důsledku intenzivnějšího hoření, což není optimální. Naopak příliš silná polena sice dlouho hoří, avšak v důsledku špatného okysličování je spalování hořlavých látek méně dokonalé.
Při zatápění platí obecná zásada rozmístit jednotlivé kusy paliva tak, aby umožnily přístup vzduchu a optimální prohořívání. Pro bezroštové topeniště se doporučuje skládat palivo formou takzvané sítě, kdy dva popřípadě více kusů položíme vedle sebe s dostatečným odstupem, druhou vrstvu kolmo k první, třetí vrstvu kolmo k druhé atd.
S ohledem na cirkulaci vzduchu se postupuje jinak v roštovém topeništi s přívodem vzduchu v dolní části. Aby došlo k rychlejšímu hoření, a tím i k prohřátí komínového systému a dostatečně rychlému zvýšení komínového tahu, je optimální narovnat při zatápění palivo do tvaru pyramidy.
Má-li však roštová kamnová nebo krbová vložka teplovodní výměník, ani tehdy není pyramida vhodným způsobem zatápění. Pro zajištění maximálního výkonu se doporučuje po celé ploše topeniště rovnoměrně rozprostřít palivo, jehož žár tak zahřívá soustavu svislých trubek teplovodního výměníku právě nad plochou topeniště.
Při zatápění (i při přikládání) je důležité nepřekročit maximální množství paliva, které v případě certifikovaného topeniště krbové a kamnové vložky uvádí výrobce, v případě individuálně navrženého a stavěného topidla tento údaj vyplývá z informací v písemném návodu na obsluhu od kamnáře, který topidlo stavěl. Optimální množství paliva je dáno konstrukcí a výkonem topidla.
Na podporu zatápění by se měly používat tuhé nebo tekuté podpalovače, nikoli noviny, které mohou zanášet spalinové cesty.
Odborníci z Cechu kamnářů ČR upozorňují:
Zásadní vliv na správný průběh hoření má použití dostatečně vysušeného paliva s optimální vlhkostí 15 – 20%. Podle způsobu uskladnění trvá jeden až dva roky, než usušíte měkké dřevo, o rok více pak v případě tvrdého dřeva. Na sušení má vliv také velikost kusového dřeva. Pro urychlení a rovnoměrnost vysušování se doporučuje rozseknout špalek podle průměru minimálně na dva a více kusů. Je důležité uskladnit dřevo tak, aby mohlo větrat, v opačném případě ho může napadnout plíseň. Nejste-li si jistí, zda je dřevo dobře vysušené, může vám pomoci měřič vlhkosti dřeva.
Správné topení (přikládání)
Pro další přiložení se doporučuje rozložení polen do „sítě“ bez ohledu na typ topeniště. To zajistí rovnoměrnější prohřátí topeniště. Ovšem pro někoho může být obtížné vyhodnotit situaci, jestli už nastal ten správný čas na přiložení. I v tomto případě se lze řídit danými principy.
Do individuálně stavěných akumulačních kamen se přikládá 1 dávka výpočtem stanoveného množství dřeva na dobu akumulace. Například pro krytí tepelné ztráty 3kW po dobu 12 hodin, při účinnosti 80%, musí být topeniště konstruováno na maximální dávku dřeva 11kg. To ovšem vypočítá odborník a uvede v návodu. V akumulačních kamen, kdy se další dávka paliva dává až po 12 hodinách, je nutné přistupovat ke způsobu přikládání jako v případě zatápění.
V případě akumulačního sálavého krbu se přikládá podle pravidla 1 – 1 – ½ (např.: 3kg, 3kg a 1,5kg). Přiložit je nutné v době, kdy je v topeništi stav zaručující bezpečné vzplanutí další dávky (žhavé uhlíky s malými plamínky) Množství dřeva v dávce stanoví v návodu na obsluhu topidla kamnář na základě výpočtu. Teplovzdušný krb vyžaduje opakované přikládání malých přikládacích dávek tak, aby se místnost nepřetápěla. Avšak při dávce dřeva alespoň minimální pro dané topeniště.
V případě krbové vložky nastane správný okamžik na přiložení do 15 až 30 minut od ukončení aktivního hoření a přechodu do žárového procesu. Pokud přiložíme palivo do krbové vložky předčasně, zvýší se teplota v komínovém systému, a tím se sníží účinnost systému. Když přiložíme později, dojde k poklesu výkonu natolik, že nezachytíme pokrytí tepelné ztráty vytápěného prostoru. Navíc pozdějším přiložením do krbové vložky s teplovodním výměníkem může docházet ke kondenzaci spalin, a tedy ke znatelnému snížení výkonu systému.
Odborníci z Cechu kamnářů ČR varují:
Přikládání vyšší dávky paliva než je dáno kamnářem nebo výrobce je tzv. přetápění – produkce vyššího výkonu, který není tepelný systém schopen absorbovat. Přebytečný výkon je následně odveden komínovým systémem do exteriéru, čímž se sníží účinnost topného systému. Kromě toho může dojít k nevratnému poškození či destrukci dílčích prvků, které tvoří topeniště a odvod spalin.
Velmi důležité je pak také optimální množství přiváděného vzduchu. Tyto informace jsou rovněž uvedeny v návodu k danému topidlu, kterým je třeba se vždy řídit.
Sdílet / hodnotit tento článek