To znamená, že kromě energetické úspornosti a zdravého vnitřního klimatu mají aktivní domy pozitivní dopad na ekologickou rovnováhu svého okolí a nezpůsobují žádnou zátěž během stavby i celého „životního cyklu“ domu.
EU chce dále snižovat spotřebu primární energie
Hlavní fází tlaku na zlepšování tepelněizolačních vlastností obvodových konstrukcí jsme již prošli, tento trend však pokračuje. Evropská směrnice EPBD například určila cíl, aby se již od roku 2020 stavěly domy s potřebou energie blízkou nule a zároveň stanovila nároky na snížení potřeby primární energie, tzn. energie zabudované v domech o 20 %. Pokud tedy uvažujete o stavebním materiálu, měli byste s tímto trendem počítat, aby za několik let nebylo nutné přistoupit k dodatečným opatřením.
Ytong je ekonomický při výstavbě
Ytong vnikl ve Švédsku téměř před sto lety a právě úspora materiálu a překonání některých negativ betonu stály u jeho zrodu. Beton samotný byl nejen příliš těžký, ale také nemá příznivé tepelněizolační vlastnosti ani potřebnou tvarovatelnost. Pokud se ale do směsi cementu, vápna, křemičitého písku a vody dostanou miliony vzduchových pórů, vzniklý pórobeton si zachovává pevnost a stabilitu, ale zároveň je skvěle zpracovatelný, lehký a díky své struktuře získává vynikající tepelněizolační vlastnosti.
Úsporné je již samotné dovážení a bezodpadové zpracování materiálu, kdy se sníží náklady za dopravu i nevyužitý materiál. Dalším plus je časová úspora při výstavbě – vystačíte si s jednovrstevným zděním až do pasivního standardu a doba realizace je o čtyřicet procent kratší než u jiných materiálů.
Ytong snižuje náklady na energie
Pokud chcete významně snížit náklady na provoz, Ytong díky porézní struktuře vyniká tepelněizolačním vlastnostmi, zejména při použití tvárnic řady +. Tvárnice Lambda+ o tloušťce 450 mm se dostává na hranici pasivního standardu i při jednovrstvém zdění a Theta+ v tloušťce 500 mm už požadavky pasivního standardu zcela splňuje.
I bez zateplení obvodového zdiva překračují tvárnice Ytong stanovenou normu tepelného odporu a tyto vlastnosti si zachovávají i po opracování, což je důležité. Úniky tepla vznikají například po elektroinstalacích a rozvodech, při nichž se zasahuje docelistvé stěny. Teď následující bude potřeba nějak citlivě přepsat: Když si postavím stěnu z cihelných bloků, které jsou vyplněny vzduchovými mezerami, nebo plněny izolantem, tak tepelně izolační vlastnosti, které ten materiál vykazuje, se sníží – je totiž narušena ta struktura.
Tím, ,že Ytong je homogenní materiál (z jednoho materiálu, bez mezer, výplní atd, můžu do něj vrtat řezat a drážkovat jak chci, aniž bych tyhle tepelněizolační vlastnosti narušila. – Musí to být nějak kulantně řečeno, aby to mělo pointu a poukázali jsme na to, proč Ytong ano a ostatní materiály jsou v tomto ohledu problematické.. Vzájemná kompatibilita stavebních dílů také zabraňuje vzniku tepelných mostů, které mohou často až za dvacetiprocentní únik tepla. Že má Ytong cenné zkušenosti v nízkoenergetickém a pasivním bydlení dokazuje i fakt, že jsou podporujícím členem Centra pasivního domu.
Návratnost investic i prevence dalšího vývoje energetických regulací
S tvárnicemi Ytong lze u nízkoenergetických domů ušetřit zhruba dvanáct tisíc na energiích, u pasivních domů je to zhruba kolem třiceti tisíc. Zároveň tím investujete i do budoucna v tom smyslu, že jste na další zavádění povinného snižování energetické náročnosti domu připraveni a nebudete muset provádět dodatečná zateplení. Rovněž plně vyhovíte ekologickému hledisku, protože základní přírodní složení není ohrožující pro životní prostředí a vlastnosti pórobetonu jsou neměnné po celý životní cyklus stavby.
Sdílet / hodnotit tento článek