Při zapnutí odtahového ventilátoru je vzduch z konkrétního prostoru odváděn, je zde vytvářen podtlak. Pro vyrovnání tlaku je potřeba zajistit přívod vzduchu, který je nasáván z okolních prostor. Může se jednat o vedlejší chodbu, obytnou místnost nebo venkovní prostředí, záleží na umístění místnosti s odsáváním v rámci dispozice objektu. Chybějící vzduch je přiváděn z okolí netěsnostmi nebo vytvořenými přívodními prvky.
Kde se vzduch při podtlaku nasává?
Netěsnost může být mezera pod křídlem dveří u podlahy, mezera mezi rámem dveří a křídlem bez těsnění, přívod vzduchu např. z vnitřní chodby je tak zajištěn. Ale k chodbě – sem je chybějící vzduch nasáván například z pokoje nebo ložnice, kde také vzniká podtlak. A ten se vyrovnává nasáváním venkovního vzduchu z venkovního prostoru, přes obvodový plášť. Zde se dříve uvažovala netěsná okna, kdy mezi křídlem a rámem okna i při zavření zůstávala štěrbina v řádu milimetrů. Tudy do objektu proudil venkovní vzduch. Významným otvorem pro přívod vzduchu při podtlakovém větrání byly otvory přes obvodovou stěnu v potravinových skříních kuchyní. Součet těchto netěsností zajišťoval relativně bezproblémový přívod vzduchu do interiéru při podtlakovém větrání.
Jednodušší ventilátor s žaluzií, která zabrání průniku vzduchu zpět ze šachty – zdroj K&V ELEKTRO
Nedalo se ale nijak zajistit rozdělení vzduchu do jednotlivých místností. Stačilo některá okna lépe zavřít a už došlo ke změně proudění v bytě. Zároveň ale těmito velkými štěrbinami proudí do interiéru venkovní vzduchu i v době, kdy se nevětrá řízeně, tedy v době, kdy ventilátory stojí. Stačí, aby foukal silnější vítr, a už je celý byt neřízené provětráván, v bytě je citelný průvan. Ve více podlažních panelových domech díky komínovému efektu se v bytech vzduch ohřívá a stoupá vzhůru. Netěsnostmi mezi byty prochází do horního bytu, kterým prochází a ohřívá se a stoupá stále výš. V horních bytech se vytlačuje ven přes netěsná okna.
Přívodní chladný vzduch je nasáván do spodních bytů výše popsanými otvory. K extrémně velké neřízené výměně vzduchu dochází v zimě, kdy je vnitřní vlhký vzduch nahrazován venkovním studeným vzduchem s malým obsahem vlhkosti a dochází k vysušování interiéru. Zároveň je i vysoký požadavek na vytápění, protože je potřeba ohřívat velké množství exteriérového vzduchu na teplotu interiéru. Kromě zamezení průvanu v bytech je i náklad na vytápění jeden z důvodů pro zateplení a výměnu oken.
Podtlakové větrání v panelovém domě – zdroj ELEKTRODESIGN Ventilátory s.r.o.
Co se stane, když jsou těsná okna?
Po dokončení zateplení a osazení těsných plastových nebo dřevěných oken se během první topné sezóny dostaví problémy. Je narušen přívod vzduchu do bytů, vnitřní podtlak nasává venkovní vzduch všemi zbývajícími netěsnostmi, které ale jsou spíše ve vnitřních částech mezi byty, popř. v obvodových konstrukcích, které neprošly úpravou. Vzduch je tak nasáván jakoukoliv netěsností v plášti budovy. Může být přiváděn i z vedlejšího bytu nebo společné chodby, který těžko můžeme prohlásit za čerstvý.
Přívod vzduchu kolem netěsností stoupaček při sepnutí odsavače (podklad Centrum pasivního domu Brno)
Další komplikací je vytvářený podtlak v bytech. V extrémních případech nemohou děti otevřít dveře z koupelen nebo WC otevíraných na chodbu, protože prostě svou silou nepřetlačí podtlak na WC. V nově rekonstruovaných hotelech a ubytovnách je to podobné. V rámci řešení je možné se setkat s tím, že dodatečně je vyřezáno těsnění z oken.
Neodborná úprava pro zajištění přívodu vzduchu oknem – vyřezání těsnění, viditelné znečištění prachem v této štěrbině (autor)
Bez přívodu vzduchu jde o život
Neřešením přívodní cesty vzduchu přes obvodový plášť při provedení zateplení nebo výměny oken jsou ohroženy i životy. Jedná se o případy, kdy se pro ohřev vody nebo pro vytápění používají plynové spotřebiče, které pro hoření odebírají vzduch z místnosti, kde jsou osazeny. Zároveň mají odtah vzduchu přes komínky s přerušením tahu. Pokud tedy bude zapnuto podtlakové větrání, např. vaření a použití digestoře, vytvoří se v bytě podtlak. Nová těsná okna nepustí do interiéru vzduch z venkovního prostředí. Podtlak tak přetlačí stoupavý proud spalin a začne přisávat vzduch komínkem plynového spotřebiče. Spaliny z hoření, hlavně CO – oxid uhelnatý, se hromadí v bytě a může způsobit vážné problémy a otravy, v některých případech končící i smrtí.
zdroj: CPD Brno
Ani realizace přívodních prvků není jednoznačná. Pro zajištění přívodu se instalují automatické prvky, např. přisávací uzavíratelné štěrbiny s různým způsobem ovládání. Při variantě otevírání štěrbin dle vnitřní vlhkosti je otevřeno na max. úhel při vysoké aktuální koncentraci vodní páry v interiéru. Není ale zapínán odtah vzduchu, čím zase není zajištěn odvod. V zimním období je ale často interiér vysušen a štěrbina neotvírá. Není tak zajištěn přívod. Přiváděný vzduch není zbaven prachu, je komplikované jej ohřát. Citlivější jedinci tak toto proudění mohou vnímat jako diskomfort, proti původnímu stavu se vlastně nic moc nezměnilo.
Vynaložený finanční náklad na dodatečné přívodní prvky tak zhoršují vlastnosti nových oken, okna jako celek jsou vzduchově netěsná. Je také nutné řešit pronikání venkovního hluku. Energetická náročnost na dohřev vzduchu proti původnímu stavu se tak moc nelepší, předpokládaných úspor není dosahováno. Nemění na tom nic ani realizace řízených centrálních ventilátorů v kombinaci s otevíravými ventily odsávání v koupelnách pro větrání pouze využívaných prostor jednotlivých bytů. Stále není pod kontrolou nutná podmínka, a to přívod vzduchu.
Sdílet / hodnotit tento článek