Z čeho se skládá domovní odpad?

Ing. Zdenka Kotoulová

Pojem domovní odpad není definován v žádném českém právním předpisu. Přesto je v praxi tento pojem často užíván. Za domovní odpad je považován odpad z domácností a z činností spojených s úklidem obytných objektů. Je to tedy běžný odpad z denního provozu domácností, který je odkládán do sběrných nádob přistavených na místech určených obcí, a to jak do nádob na tříděný odpad, tak do nádob na směsný odpad.

Prohlédnout fotogalerii8 fotografií

Právně uchopený a domovnímu odpadu nadřazený je pojem komunální odpad. Zákon o odpadech¹⁾ definuje komunální odpad jako veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů²⁾, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je směs různých druhů odpadů, které pochází z činností na území obce. Tyto činnosti souvisí se spotřebou domácností a službami, které obec zajišťuje pro své občany. Jedná se o odpady z údržby veřejné zeleně, z péče o hřbitovy, z čištění veřejných prostranství, z provozu odpadkových košů aj. Převážnou část komunálního odpadu tvoří právě domovní odpad.

Zákon o odpadech¹⁾ dále definuje i odpad podobný komunálnímu odpadu. Jedná se o odpad podobný svými vlastnostmi komunálnímu odpadu, který však neprodukují občané, ale podnikatelské subjekty v rámci jejich nevýrobních činností. V souhrnu komunální odpad a jednotlivé druhy tohoto odpadu jsou vymezeny v Katalogu odpadů²⁾ ve skupině 20, kde jsou zařazeny odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů, včetně složek odděleného sběru.

Množství a látkové složení domovního odpadu jsou rozdílné podle typů obytné zástavby, liší se v jednotlivých sídlech i regionech. Rozdílnost je patrná především mezi odpadem ze sídlištní zástavby bytových domů a odpadem z venkovské a příměstské zástavby rodinných domů. Odpad ze zástavby vilových domů ve městech pak odpovídá svými vlastnostmi spíše odpadu ze zástavby sídlištní. Celkové množství domovního odpadu v obci (ve městě) lze odvodit z evidence odpadů, kterou vede obec průběžně jako původce komunálního odpadu podle zákona o odpadech¹⁾. V tabulce č. 1 jsou uvedeny hodnoty průměrné produkce domovního odpadu v sídlištní a venkovské zástavbě v ČR.

Zdroj: MEVA a.s.

Stejně, jako hodnoty produkce, je pro nakládání s domovním odpadem důležitá znalost skladby tohoto odpadu. Hodnoty průměrné skladby domovního odpadu v sídlištní a venkovské zástavbě uvádí tabulka č. 2. V důsledku změn ve způsobech vytápění obytných objektů se v průběhu posledních dvaceti let výrazně snížil podíl popelovin v domovním odpadu. S ohledem na to pak vzrůstají podíly jednotlivých látkových skupin a někdy i dvojnásobně, zřetelně stoupá podíl spalitelných odpadů (zejména jednorázových dětských plen).

K výraznějším změnám dochází při sledování vývoje skladby směsného (zbytkového) domovního odpadu. V důsledku postupného nárůstu tříděného sběru využitelných složek dochází ke snížení podílů papíru, nápojového kartonu, plastů, skla, kovů ve směsném domovním odpadu. Naopak se zvyšuje podíl biologického odpadu a spalitelného odpadu, s určitými výkyvy i textilu. Změny ve skladbě domovního odpadu se projevují ve změnách výhřevnosti odpadu. Úbytek zejména plastové složky ve zbytkovém domovním odpadu má za následek snížení jeho celkové výhřevnosti na úroveň 90. let minulého století. Nejvyšších hodnot ve výhřevnosti směsného (zbytkového) domovního odpadu 13-14 MJ/kg bylo dosaženo okolo roku 2000 v sídlištní zástavbě⁴⁾. Současné hodnoty v sídlištní zástavbě se pohybují okolo 10 MJ/kg a ve venkovské zástavbě okolo 7 MJ/kg.

Hierarchie nakládání s odpady platí i pro nakládání s domovním odpadem. Prioritní pro nakládání s domovním odpadem je předcházet jeho vzniku, třídit odpad v domácnostech, v obcích odděleně shromažďovat a odděleně sbírat nebezpečné a využitelné složky a zajistit jejich předání k oddělenému zpracování, přednostně k využití.

Zdroj: MEVA a.s.

Za materiálově využitelné (recyklovatelné) složky domovního odpadu se považují papír a lepenka, nápojové kartony, sklo, plasty, kovy, ale i oděvy a textilní materiály, dřevo a biologicky rozložitelný odpad celkově. V rámci tříděného sběru využitelných složek domovního odpadu je sbírán i obalový odpad, jehož materiálové využití je zákonem¹⁾ ukládáno výrobcům. Důležitou využitelnou složkou domovního odpadu je také biologický odpad rostlinného původu (např. zbytky zeleniny a ovoce, rostlinné odpady), který musí obce v souladu s novou vyhláškou⁵⁾ odděleně soustřeďovat a zajistit jejich zpracování. Odděleně se dále sbírají nebezpečné druhy domovního odpadu. Jedná se především o obaly se zbytky barev a prostředků domácí chemie. Některé druhy použitých výrobků s obsahem nebezpečných látek jsou v současnosti v režimu zpětného odběru výrobků, a nejsou klasifikovány jako odpad. Jedná se především o baterie a akumulátory, vyřazená elektrická a elektronická zařízení (zářivky a výbojky, chladničky, televizory, osobní počítače). Strategie péče výrobců o výrobky po celou dobu jejich životního cyklu výrazně ovlivňuje skladbu směsného domovního odpadu, snižuje jeho produkci, ale především snižuje jeho nepříznivé účinky na životní prostředí a zdraví lidí.

Tabulka č. 1. Ukazatele měrného množství domovního odpadu^*)

Typ zástavby	Měrné množství domovního odpadu (kg/obyv. a týden)
Typ zástavby	Průměr	Maximální hodnoty	Minimální hodnoty	Průměr (kg/obyv. a rok)
Sídlištní zástavba	3,35	3,90	2,51	174
Venkovská zástavba	5,80	8,54	2,76	302

^*) výskyt odpadu v domácnostech, tj. směsného odpadu i tříděných složek
Zdroj: Univerzita Karlova v Praze, 2010³⁾

Tabulka č. 2. Ukazatele skladby domovního odpadu^*)

Látková skupina	Průměrný podíl látkových skupin v domovním odpadu (% hmotnostní)
Látková skupina	Sídlištní zástavba	Venkovská zástavba
Papír/lepenka	25,70	7,79
Plasty	16,76	9,75
Sklo	11,17	4,87
Kovy	1,68	2,60
Bioodpad	15,64	11,69
Textil	4,47	2,27
Minerální odpad	2,24	6,82
Nebezpečný odpad	0,57	0,31
Spalitelný odpad	10,61	9,42
Elektrozařízení	0,56	0,33
Jemné podíly < 40 mm	10,60	44,15
Celkem	100,0	100,0

^*) výskyt odpadu v domácnostech, tj. směsného odpadu i tříděných složek
Zdroj: Univerzita Karlova v Praze, 2010³⁾

Zdroje informací

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů
Benešová, L. a kol.: Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání, výzkumný projekt MŽP SP2f1-132-08, Univerzita Karlova v Praze, 2010
Benešová, L. a kol.: Komunální a podobné odpady, ENZO, Praha, 2011
Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů

Fotogalerie

Další kapitoly tématu „Recyklace odpadů“

31. 5. 2020

MŽP a EKO-KOM se dohodly na finanční podpoře sběru kovů v obcích

Aktuálně je instalováno téměř 9 tisíc nádob pro samostatný sběr kovových odpadů a více než 15 tisíc nádob pro kombinovaný sběr kovů s plasty, případně i nápojovým kartonem. Dalšímu rozšiřování počtu sběrných nádob na kovy nejčastěji brání omezený prostor v ulicích měst a obcí.

22. 7. 2016

Jak třídíme bioodpad a jak se dále využívá?

Bioodpady tvoří nejvýznamnější složku domovního odpadu. Průměrná produkce kuchyňského odpadu se pohybuje mezi 40 až 75 kg na 1 osobu a rok, produkce zahradního odpadu se pohybuje mezi 4 až 15 tunami na 1 hektar plochy. U domácnosti, žijící v rodinném domku se zahradou, lze počítat s produkcí bioodpadů tak v rozmezí…

18. 3. 2016

Jak třídíme sklo a jak se dále využívá?

Sklo patří mezi nejstarší užitkový materiál. Archeologické objevy dokládají jeho výskyt již z doby 12 000 let před naším letopočtem. Sklo má řadu výhod. Je chemicky inertní, snáší vyšší teploty, vyrábí se z dobře dostupných surovin, lze opakovaně používat. Recyklovat jde v zásadě stále dokola, aniž by degradovalo.

25. 2. 2016

Jak třídíme plasty a jak se dále využijí?

V druhé polovině dvacátého století došlo k obrovskému vzestupu použití plastů . Plasty se staly fenoménem naší doby. Jsou všude, plastové tašky a plastové obaly jsou toho příkladem. Rostoucí spotřeba plastů má svá negativa. Plasty zamořují krajinu, oceány, jejich rozklad na skládkách trvá v lepším případě i několik…

19. 2. 2016

Jakým způsobem máme doma třídit odpad

Každý z nás produkuje odpady a to v zásadě každý den. Nejlepší by samozřejmě bylo, aby nevznikaly, ale protože to není možné, je nutné s nimi správně zacházet. To znamená, třídit je a nakládat s nimi podle toho, jak stanovuje vyhláška obce, ve které žijeme.

31. 1. 2016

Domy z plastu - jak se zbavují odpadu v Mexiku

Z hlediska produkovaného objemu představují plasty jednu z nejvýznamnějších složek na skládkách ukládaných odpadů. Jsou všudypřítomné, a jejich účelná recyklace je zatím doménou spíše vyspělých zemí. Mexická společnost EcoDomum se proto rozhodla pojmout sekundární zpracování plastů po svém. Vyrábí z nich domy.

26. 9. 2015

Papírové cihly? Recyklace odpadu dává vzniknout izolačnímu materiálu

Technologové na univerzitě ve španělském Jaen objevili, že je snadno možné řešit hned dva problémy naráz. Přebytek staré buničiny z papíren a čistírenských kalů z kanalizací se rozhodli sloučit, aby vytvořili netradiční stavební materiál. Tlačené „papírové“ cihly, které mohou posloužit jako vynikající tepelná izolace.

23. 8. 2015 E.ON Energie a.s.

Žárovky patří do elektroodpadu aneb 7 nejčastějších omylů při třídění odpadu

To, že Čechům záleží na životním prostředí, vykazují jak průzkumy, tak i neustále se zvyšující počet třídičů odpadu. I když dvě třetiny obyvatel třídí, ať už v domácnosti, nebo v práci, často se dopouštějí zažitých chyb, kterými znehodnocují své úsilí. O jaké přešlapy se nejčastěji jedná?

29. 12. 2014

Vyhláška o způsobu třídění bioodpadu a kovů začne platit od 1. ledna 2015

Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal finální znění vyhlášky „o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů“. Vyhláška úspěšně prošla připomínkováním v mezirezortním řízení i v Legislativní radě vlády a zamíří k vydání ve Sbírce zákonů.